Únava ze samoty: Osm hodin bez lidí je pro člověka to samé jako osm hodin bez jídla
Foto: olly18 / Depositphotos
Společenská izolace může mít podobné důsledky jako strádání vlivem nedostatku jídla. Zejména jde o únavu a nedostatek energie. Vědci popsali jev, který by se dal nazvat „únava ze samoty“.
Výsledky experimentu týmu z Vídeňské univerzity zveřejnil v březnu 2023 časopis Psychological Science. Třicet dobrovolnic přicházelo po tři dny do psychologické laboratoře, kde strávily osm hodin bez sociálního kontaktu, dalších osm hodin bez jídla a do třetice bez kontaktu i bez jídla, popsal experiment A Magazín Akademie věd ČR.
V průběhu pobytu měly zaznamenat svou momentální náladu, kondici a míru stresu, přístroje jim měřily srdeční funkce a hladinu kortizolu. Výsledky následně vědci porovnali se závěry výzkumu prováděného v Rakousku a Itálii na jaře 2020 v době přísného lockdownu za covidu-19. Jejich zjiš-
tění byla podobná. Únava může být přirozenou lidskou reakcí na nedostatek sociálního kontaktu.
Výsledky experimentu vědců z Vídeňské univerzity pro magazín Akademie věd okomentovala významná sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová působící v Psychologickém ústavu AV ČR:
„Člověk je sociální bytost a jeho normálním stavem je být ve společnosti. Při nedostatku sociálních kontaktů jsou deprivovány základní životní potřeby tzv. afiliace (lásky, péče, něhy, blízkých vztahů, intimity). Druzí lidé jsou součástí uspokojování i dalších důležitých potřeb bezpečí, uznání, sebehodnoty, respektu, vlivu a podobně,“ vysvětluje dr. Poláčková Šolcová.
Psychologie význam afiliace pro člověka a jeho růst dokládá řadou studií. (Afiliace v psychologii znamená navázání kladného vztahu, přátelství či náklonnosti, nebo projevy těchto vlastností; slovo je odvozeno od latinského přijmout za syna čili adoptovat – pozn.).
„Výzkum, který zde komentuji, se zabývá mladými dospělými (průměrný věk participantek v laboratorním šetření byl 22 let, v terénní části spojené s lockdownem 33 let). Pro ně je (stejně jako pro děti a dospívající) sociální kontakt kriticky významný. Dlouhodobější frustrace (omezení a bránění) kontaktů přináší významnou nepohodu až klinické stavy typu deprese či úzkosti, obskurní chování ve společnosti, což znamená kontextově nepřiléhavé chování, které si můžeme představit jako např. podřízená či zcela „oprsklá“ a „drzá“ gesta vůči druhým, kde chybí kontextová znalost vštěpovaná vrstevníky o tom, vůči komu, kdy a za jakých okolností smím co projevit.“
Hlad po společnosti
Podle psycholožky Poláčkové Šolcové experiment ukázal, že se už po osmi hodinách cítíme osamělejší (hladovější) a unavenější. I krátkodobá izolace od společnosti tak má na člověka neblahý vliv, podobně jako monotonie prostředí a senzorická deprivace neboli prostředí laboratoře bez okna, kde hodiny a hodiny vidíte to samé.
Přínosná nerušená samota
Čtenářům mohlo podle psycholožky proběhnout hlavou, že „na druhou stranu se můžeme cítit sociálně přehlcení a představa třikrát osmi hodin nikým nerušené samoty je lákavá: takovou brigádu za 200 dolarů, kde nám dají ještě najíst, bychom brali (samozřejmě ve jménu lidstva a vědeckého poznání).“
Z psychologického hlediska tak může být krátkodobá, dobrovolně zvolená samota a izolace vyhledávanou situací, ze které (i když výsledky experimentu tvrdí opak) můžeme čerpat silu, pocity duševní pohody a odpočinku, uzavírá psycholožka Iva Poláčková Šolcová.