Jaké poklady ukrýval nábytek našich rodičů a prarodičů
Foto: Alina_Koval / Depositphotos
4 min
V historických dobách se nábytek vyráběl ručně nebo manufakturními metodami, od druhé poloviny 19. století se však stále více uplatňovala sériová výroba v továrnách. Současný moderní nábytek v souladu s tím nese pečeť hromadné produkce. každá z nás má doma či u starších členů rodiny nějaké zajímavé kousky nábytkové tvorby minulého století.
Reklama
Počátky moderního nábytkářského umění sahají k období secese, která zavrhla eklektiku míchající historické slohy a přírodní motivy a používala lidové ornamentiky v podobě dekorativních a konstrukčních motivů, jak uvádí publikace Domov a bydlení. Období secese je historicky zařazeno přibližně od 80. let 19. století do začátku první světové války v roce 1914.
První masově vyráběný nábytek
Aplikací motivů lidového umění vznikaly nejrůznější varianty těchto slohů. V tomto období se objevily technologické a konstrukční prvky, vyplývající z velkovýroby. První masově produkovaný nábytek se zrodil koncem předminulého století, a to nábytek Thonet, vyráběný z ohýbaného bukového dřeva.
Nábytek Thonet se na světlo světa dostal z Německa a z Moravy, konkrétně z oblasti Koryčan a Bystřice pod Hostýnem. Jeho vznik je spjat s Michaelem Thonetem, německým truhlářem původem z Boppardu u Koblence. Ten již v roce 1819 založil řemeslnickou dílnu a postupně vyvinul revoluční technologii ohýbání dřeva pomocí páry, která mu umožnila vyrábět lehký, pevný a elegantní nábytek.
Tehdejší moderní nábytek
To, co se nazývalo ke konci minulého století moderním nábytkem, je velmi různorodé, a zcela jistě by se to platilo i dnes. Ve vývoji tohoto nábytku hrála rozhodující roli německá umělecká škola Bauhaus, kterou v roce 1919 založil Walter Gropius.
Charakteristikou prvních kusů moderního nábytku, objevujících se téměř současně ve 20. letech minulého století v různých zemích, bylo respektování principu funkčnosti, čistoty konstrukce, tvarové jednoduchosti a hledisek sériové výroby. Tento názor se ostatně obecně uplatňuje nejen ve tvaru, ale i v použití nových materiálů a konstrukcí. Nábytek z tohoto období můžeme nazvat „moderní klasikou".
Pěkné kousky
Vedoucí roli ve výrobě nábytku hrály v 50. a 60. letech skandinávské státy a USA, v 70. letech pak Itálie. Pro mezinárodní styly nábytku konce minulého století bylo příznačné, že stále v kurzu byla tzv. „moderní klasika", zároveň se však stále více potkávala s nostalgickým oživováním starých slohů s kombinacemi jejich prvků.
Nábytkářské Maďarsko
Nábytkářský průmysl v Mad'arsku byl do 2. světové války charakterizován rukodělnou malosériovou výrobou a malými průmyslovými podniky. Rozšíření moderních tendencí se opozdilo vlivem pozdějšího nástupu velkosériové výroby. První velkosériový nábytek vznikl pod zahraničním, především rakouským vlivem v secesním slohu.
V této době byl nábytek ještě zdoben prvky a motivy lidového umění. Na začátku 20. let 20. století byly „modernizovány" staré slohy. Tak se zrodil silně zdobný maďarský neobarokní styl. První tuzemský moderní sériový nábytek nesl známky rakouského biedermeieru, jehož jednoduchost byla oživena vídeňskou školou.
Velkosériová průmyslová výroba nábytku se v Maďarsku rozvinula v 60. a 70. letech. Typické pro tento nábytek bylo převážně schematické přejímání mezinárodních trendů, popisuje zajímavá publikace.
