Vyplatí se topení tepelným čerpadlem? Spočítali jsme náklady a došli k jednoznačnému závěru
Foto: pexels
4 min
Tepelné čerpadlo umí z jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobit několik kilowatthodin tepla. Samotná spotřeba elektřiny ale ještě nezaručuje, že se jeho pořízení opravdu vyplatí. Zařízení stojí statisíce a záleží také na tom, čím jste topili doposud.
Reklama
Kolik vás bude stát topení čerpadlem
Uveďme si orientační příklad. U běžného rodinného domu můžeme počítat s průměrnou potřebou 20 000 kWh tepla za rok. U tepelného čerpadla vzduch–voda vezměme sezonní topný faktor SCOP 3,2. To znamená, že na výrobu 3,2 kWh tepla potřebuje přibližně 1 kWh elektřiny. SCOP přitom zohledňuje provoz během celé topné sezony, takže je pro podobný výpočet vhodnější než údaj COP z jediného okamžiku.
K výrobě 20 000 kWh tepla bude čerpadlo potřebovat zhruba 6250 kWh elektřiny za rok.
Pokud počítáme s cenou elektřiny kolem 4,8 Kč za kWh, vyjde samotná energie pro vytápění přibližně na 30 000 korun ročně. Jde samozřejmě jen o modelový výpočet. Skutečný účet závisí na konkrétní sazbě, smlouvě s dodavatelem, spotřebě domu i účinnosti čerpadla.
Kolik byste zaplatili za plyn
Stejný dům vytápěný plynovým kondenzačním kotlem by při účinnosti kolem 98 procent potřeboval přibližně 20 400 kWh plynu. Při orientační ceně 2,6 Kč za kWh by palivo vyšlo asi na 53 000 korun ročně.
Rozdíl tedy vychází přibližně na 23 000 korun za rok ve prospěch tepelného čerpadla.
Zde si ale musíme položit otázku, zda se čerpadlo stále vyplatí v poměru k jeho pořizovací ceně.
U kompletní instalace vzduch–voda se dnes u rodinných domů můžeme orientačně pohybovat kolem 250 000 až 400 000 korun, podle výkonu, vybavení a náročnosti instalace. Pokud bychom pro náš příklad vzali investici 300 000 korun a roční úsporu zhruba 23 000 korun, jednoduchá návratnost vychází na více než 13 let.
To už je podstatně méně senzační výsledek než tvrzení, že tepelné čerpadlo „výrazně sníží účty“.
Jak je to v porovnání s elektrickým kotlem
Situace se ale výrazně mění u domu, který dnes vytápí elektrokotel nebo přímotopy. Tam totiž tepelné čerpadlo nahrazuje elektřinu, která se v klasickém elektrickém vytápění mění na teplo prakticky jedna ku jedné. Čerpadlo oproti tomu část tepla získává z okolního prostředí. ČEZ uvádí, že proti elektrokotli lze náklady na elektřinu určenou k vytápění snížit až o dvě třetiny.
U domu, který dnes spotřebuje například 20 000 kWh elektřiny pouze na vytápění, by tak rozdíl mohl činit klidně 40 až 50 tisíc korun za rok. V tomto případě se drahé tepelné čerpadlo může zaplatit podstatně rychleji.
Naopak u domácnosti, která topí dřevem nebo jiným levným palivem, bude výpočet úplně jiný. ČEZ ostatně přímo upozorňuje, že ve srovnání s kotlem na tuhá paliva nemusí tepelné čerpadlo přinést úsporu nákladů. Jeho výhodou je v takovém případě spíš pohodlí, automatický provoz a minimální obsluha.
Takže vyplatí, nebo ne?
Čísla ukazují poměrně jasný závěr. Tepelné čerpadlo má levný provoz, ale není automaticky nejvýhodnější investicí pro každý dům. Pokud nahrazuje drahé elektrické vytápění, může být rozdíl v účtech opravdu velký. Pokud má nahradit relativně levné vytápění plynem, návratnost bude delší. A u levného dřeva může být hlavní motivací spíš komfort než úspora.
Proto není nejdůležitější otázkou, kolik stojí provoz tepelného čerpadla, ale kolik stojí ve srovnání s tím, čím už doma topíte a kolik za to ročně platíte. Od toho se pak odvíjí, jestli se investice vrátí za několik let, nebo až za podstatně delší dobu.
