Celý život jsme si čistili zuby špatně. Japonci používají tento pohyb a kazy u nich prakticky neexistují

Celý život jsme si čistili zuby špatně. Japonci používají tento pohyb a kazy u nich prakticky neexistují

Foto: pexels

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Japonsko patří mezi země s nejnižším výskytem zubního kazu na světě. Za úspěchem nestojí žádný zázrak, ale propracovaný systém prevence a technika čištění, která vyžaduje něco, co nám často chybí – čas a soustředění.

Reklama
Obsah článku
  1. Méně je více – filozofie mikropohybů
  2. Systém, který začíná ve školce
  3. Není to jen o kartáčku
  4. Co si z toho vzít

Když se podíváte na statistiky zubního zdraví ve vyspělých zemích, jedno číslo vás zarazí. Japonské děti ve věku dvanácti let mají průměrně pouze 0,8 zubu zasaženého kazem. Pro srovnání – evropský průměr se pohybuje mezi 1,5 až 2,0. Není to sice nula, jak někdy tvrdí nadšené články o japonských zázracích, ale je to výsledek, který Japonsko řadí na absolutní špičku světového žebříčku orálního zdraví.

Co za tím stojí? Odpověď není jednoduchá a rozhodně se nevejde do jednoho virálního videa o správném pohybu kartáčkem. Ale právě technika čištění je dobrým místem, kde začít.

Méně je více – filozofie mikropohybů

V Japonsku se často mluví o takzvané Kanagawa metodě, která představuje spíše filozofii než rigidní postup. Její podstata spočívá v něčem, co zní paradoxně jednoduše: čistit pomalu, jemně a dlouho. Zatímco běžná Bassova metoda, kterou většina z nás zná od zubaře, pracuje s krátkými vibračními pohyby pod úhlem 45 stupňů, japonský přístup jde ještě dál v preciznosti.

Používá se kartáček s malou hlavičkou a velmi měkkými štětinami. Pohyby jsou tak krátké, že je lze popsat spíše jako vibrace na místě. Cílem není zuby vydrhnout, ale plak doslova vyhladit – zub po zubu, milimetr po milimetru. Vyžaduje to trpělivost, kterou většina z nás při ranní rutině prostě nemá.

Systém, který začíná ve školce

Samotná technika by ale nestačila, kdyby za ní nestál propracovaný systém. Japonsko investuje do preventivní stomatologie způsobem, který nemá v mnoha zemích obdoby. Vzdělávání začíná už v mateřských školách, kde se děti učí správně držet kartáček formou her a písniček. Školní zdravotní sestry provádějí pravidelné kontroly a nácviky. U zubaře pak pacienti dostávají individuální instruktáž, která se netýká jen kartáčku, ale celého arzenálu pomůcek.

A právě tady narážíme na další klíčový prvek – mezizubní kartáčky a dentální nit nejsou v Japonsku doplněk, ale základ. Jsou považovány za stejně důležité jako samotný kartáček, možná důležitější. Kontaktní body mezi zuby, kam se běžný kartáček nedostane, jsou totiž místem, kde kaz nejčastěji vzniká.

Photo by Anna Shvets
Photo by Anna Shvets | Zdroj: Unsplash

Není to jen o kartáčku

Bylo by naivní tvrdit, že za japonským úspěchem stojí pouze technika čištění. Tradiční japonská strava obsahuje výrazně méně rafinovaných cukrů než typická západní dieta. I když se stravovací návyky postupně mění, kulturní základ stále hraje roli.

Zajímavé je, že Japonsko na rozdíl od mnoha západních zemí nemá plošnou fluoridaci pitné vody. Fluorid se ale dostává k populaci jinou cestou – používání fluoridových zubních past je velmi rozšířené a ve školách i u zubařů se běžně provádí lokální aplikace fluoridu. Systém je promyšlený, i když funguje jinak, než jsme zvyklí.

Genetika? Na tu se někdy odvolávají ti, kdo hledají jednoduché vysvětlení. Vědecké důkazy pro zásadní genetické rozdíly v náchylnosti ke kazu ale neexistují. Rozdíl je v chování, ne v genech.

Co si z toho vzít

Japonský přístup k ústní hygieně není revoluční v tom smyslu, že by přinášel něco zásadně nového. Je revoluční svou důsledností. Ukazuje, co se stane, když společnost vezme prevenci vážně – od vzdělávání dětí přes dostupnost kvalitních pomůcek až po pravidelné kontroly u profesionálů.

Pro většinu z nás je asi nereálné trávit čištěním zubů patnáct minut denně s chirurgickou precizností. Ale některé principy jsou přenositelné: lehčí tlak, menší pohyby, více času, mezizubní kartáčky jako samozřejmost. A možná hlavně vědomí, že zuby si nezaslouží uspěchanou ranní rutinu mezi kávou a odchodem do práce.

Japonsko nedokázalo vymýtit zubní kaz. Dokázalo ale něco, co stojí za zamyšlení – vytvořit kulturu, ve které je péče o zuby braná stejně vážně jako péče o cokoli jiného. A výsledky, byť nejsou zázračné, mluví samy za sebe.

Reklama
Zdroje článku:

Možná jste zmeškali

IQ zkouška, která prověří vaše logické uvažování

IQ zkouška, která prověří vaše logické uvažování

Vaše mozkové buňky dnes dostanou trochu zabrat. Čeká vás další počítací výzva. Podobné hádanky jste na našem webu už mohli zaregistrovat. Pokud ale patříte mezi nováčky, vítáme vás a věříme, že si tyto hry oblíbíte.

Retro kvíz: Mnoho interpretů sází na chytlavé rýmy retro stylu, na kterých se stanete závislými

Retro kvíz: Mnoho interpretů sází na chytlavé rýmy retro stylu, na…

Co činí píseň tak geniální? V první řadě, a to vám potvrdí všichni hudebníci, skvělý text. Skvělá hudba většinou nezachrání otřesnou píseň, naopak to paradoxně funguje. Dnešní umělci se postupně vracejí k retro hudbě, aby oslovili publikum.

Vyřešte tento zapeklitý IQ test a otestujte své logické uvažování

Vyřešte tento zapeklitý IQ test a otestujte své logické uvažování

V tomto článku se zaměříme na (ne)náročný IQ test z obrázku. Soustřeďte se a využijte všechny možností, které se vám při řešení nabídnou.

Přežila kruté zacházení i tyfus: Toto je skutečná Osvětim podle umělkyně Jany Dubové, která má s táborem osobní zkušenost

Přežila kruté zacházení i tyfus: Toto je skutečná Osvětim podle…

Jana Dubová, za svobodna Hellerová, přežila peklo v Osvětimi. Narodila se v roce 1926 a do Osvětimi se dostala v roce 1944. Mladá, avšak odvážná žena se ale osudu nepoddala a zůstala silná. Dnes se můžeme na její zážitky podívat v galerii.

Zkoušeli jste někdy zahřát led v mikrovlnce? Celý proces ohřevu je pomalejší

Zkoušeli jste někdy zahřát led v mikrovlnce? Celý proces ohřevu je…

Ohřívání potravin pomocí mikrovln je v dnešní době poměrně běžná věc, všimli jste si ovšem, že rozmrazování trvá obvykle mnohem déle než ohřívání vychladlého jídla? A víte, co se stane, když dáte do mikrovlnky kostky ledu?

Na nedobrých porevolučních vztazích Čechů a vystěhovalých krajanů se nejvíce podílela závist, výchova a politici

Na nedobrých porevolučních vztazích Čechů a vystěhovalých krajanů se…

Byla to velká událost – sametová revoluce, po které se Češi z Čech, Moravy a Slezska rozjeli do světa, a naopak Češi ze světa přijížděli domů. Od počátečního nadšení z obou stran došlo k poměrně k rychlému vystřízlivění. Vztahy domácích a zahraničních Čechů procházeli a stále procházejí vývojem, uvádí Miroslav Krupička v jedné z kapitol knihy Češi – národ bez hranic.

(Ne)lehká ovocná hádanka, která vás nenechá klidnými

(Ne)lehká ovocná hádanka, která vás nenechá klidnými

Dnes vás čeká trochu jiný IQ test, než na který jste zvyklí. Ovocných hádanek není nikdy dost. Zatím jsme vám ukázali ty lehčí. Ale v té dnešní svůj mozek možná trochu potrápíte.

Leonardo da Vinci aneb muž, který svým myšlením předběhl dobu

Leonardo da Vinci aneb muž, který svým myšlením předběhl dobu

Dnes není na světě snad nikdo, kdo by neznal jméno světoznámého vynálezce, malíře a vědce Leonarda da Vinciho. Jeho umění je dnes vysoce ceněno, ale lidé v jeho době to viděli jinak.

Ráno sucho, večer 16 metrů vody. Největší rozdíl mezi přílivem a odlivem na světě vybrušuje fantastické tvary

Ráno sucho, večer 16 metrů vody. Největší rozdíl mezi přílivem a…

Představte si místo, kde je část dne vody tak málo, že je dokonce sucho, a najednou se vše změní a přibude zde 16 metrů vysoká vodní hladina. Přesně takhle to vypadá ve Fundském zálivu na jihovýchodě Kanady. Denně sem přitéká sto milionů tun mořské vody, které samozřejmě odsud týž den i odtečou. Toto se opakuje den co den.

Pravčická brána je největším skalním mostem v Evropě

Pravčická brána je největším skalním mostem v Evropě

Evropa se může pyšnit hned několika přírodními krásami, které nám berou dech. Mezi ně se řadí i Pravčická brána, největší skalní most v Evropě. Tento přírodní útvar byste mohli najít v severních Čechách, nedaleko Hřenska, v Národní parku České Švýcarsko. Proč je tato brána tak výjimečná a co všechno byste o ní měli vědět?

Doporučené články

Zítra v Ulici: Kláru v pátek přiveze policie. Dívčina krutá slova Prokopa rozpláčou

Zítra v Ulici: Kláru v pátek přiveze policie. Dívčina krutá slova Prokopa rozpláčou

Farma Vojty Kotka: Jedno tajemství před Ráďou, nečekaný koníček a velká výzva pro Haidy

Farma Vojty Kotka: Jedno tajemství před Ráďou, nečekaný koníček a velká výzva pro Haidy

Kvíz: Osm správných odpovědí je pořádná výzva. Česká filmová klasika ukáže, co všechno si pamatujete

Kvíz: Osm správných odpovědí je pořádná výzva. Česká filmová klasika ukáže, co všechno si pamatujete

Ulice: Tvůrci už zkazili i oblíbenou profesorku. Stává se z ní protivná a otravná postava

Ulice: Tvůrci už zkazili i oblíbenou profesorku. Stává se z ní protivná a otravná postava

Miroslav Hrabě má novou lásku a chtěl by i vlastní děti

Miroslav Hrabě má novou lásku a chtěl by i vlastní děti

Reklama