V Česku se množí nepůvodní druhy sekáčů. Pro naši přírodu jsou hrozbou
Foto: pexels
5 min
Nenápadní tvorové s dlouhými nohami se v posledních letech stěhují na fasády českých domů a plotů. Odborníci varují před rychlým šířením cizích druhů sekáčů, kteří mohou narušit křehkou rovnováhu přírody.
Reklama
Tichá invaze na zdech domů
Možná jste si toho už všimli i vy. Na fasádách domů, plotech nebo v zahradních koutech se v posledních letech objevují pavoukovci s výrazně dlouhými nohama, kteří tu dříve nebyli. Nejde o běžné pavouky – tito tvorové netkají sítě a nejsou jedovatí. Přesto jejich příchod znepokojuje biology a ochranáře.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nyní žádá veřejnost o pomoc. Důvod? Nepůvodní druhy sekáčů se šíří rychleji, než se čekalo, a odborníci potřebují zmapovat, kde všude se už zabydlely. Problém není v tom, že by tyto dlouhonohé příchozí ohrožovaly zdraví lidí. Hrozba je jinde – v narušení přirozené rovnováhy ekosystémů.
Když cizinec nemá nepřátele
Každý nově příchozí druh představuje pro místní přírodu riziko. Organismy, které se do Česka dostanou odjinud, často postrádají přirozené nepřátele. Nic je neomezuje v množení, neloví je žádní predátoři a nic je nezdržuje. Výsledkem může být nekontrolovatelné šíření a postupné vytlačování původních druhů, které tu žily po tisíciletí.
Česká fauna zahrnovala donedávna přibližně 38 původních druhů sekáčů. Dlouhé roky se jejich seznam téměř neměnil. Teď se však situace dramaticky mění. V posledních letech přibývají záznamy o cizích druzích, z nichž některé vykazují silný invazní potenciál. Typickým příkladem je sekáč větvičkový, který postupuje Evropou a usazuje se i na českých zdech.
Tento druh je možné poznat podle specifického klidového postoje – nohy natahuje do stran v jedné linii rovnoběžně s podkladem. Na makadlech má navíc nápadné vidličnaté výrůstky, podle kterých dostal své jméno. Není to však jediný vetřelec. Ochranáři sledují také oranžového sekáče Canestriniho a tmavého, dosud nepopsaného sekáče Leiobunum sp. a který vytváří na zdech budov obří shluky až stovek jedinců.
Konkurence o potravu a životní prostor postupně vytlačuje původní českou faunu. Proto odborníci apelují na veřejnost: pokud narazíte na neobvykle velkého či atypicky vypadajícího sekáče, vyfoťte ho. Snímek s určením lokality pak odešlete úřadům prostřednictvím portálu najdije.cz nebo bezplatné mobilní aplikace BioLog.
Nejsou sami. Seznam vetřelců narůstá
Sekáči nejsou jedinými nezvanými hosty. Česko momentálně čelí hned několika vlnám biologických invazí, které ohrožují nejen biodiverzitu, ale také zemědělství a lesnictví. Jak se mění klima a zesiluje globální obchod, lze očekávat příchod dalších druhů.
Odborníci s obavami sledují například výskyt sršně asijské. Tento extrémně dravý predátor se velice rychle šíří západní a střední Evropou a představuje fatální hrozbu pro české včelaře. Její výskyt je už potvrzen na několika místech republiky. Klíčová je včasná lokalizace hnízd a profesionální likvidace.
Další vážnou hrozbou jsou nepůvodní raci. Rak říční, původní druh, je ohrožen populacemi raka signálního, pruhovaného či mramorovaného, kteří přenášejí tzv. račí mor. Agentura důrazně varuje před laickým přenášením raků z řeky do řeky – i dobře míněná snaha o záchranu uvázlého jedince ve vysychajícím potoce může zdecimovat populaci chráněného raka říčního o pár kilometrů dál.
Rostlinné invaze nejsou o nic méně problematické. Bolševník velkolepý umí způsobit fototoxické popáleniny, netýkavka žláznatá vytlačuje původní byliny a křídlatky ničí břehy vodních toků. Lupina mnoholistá zase agresivně obsazuje louky a pastviny.
Proč se to děje a co s tím
Důvodem takových změn je především komplexní mozaika lidské činnosti a s ní souvisejících přírodních vlivů. Mírnější zimní měsíce pomáhají přežít rostlinám i tvorům z teplejších geografických šířek. Naprostá většina organismů se přesouvá kvůli globálnímu obchodu – nepozorovaně jako černí pasažéři se dostanou do zásilek, palet nebo kontejnerů.
Historicky bylo do Česka mnoho nepůvodních druhů zaneseno úmyslně, zejména pro okrasné účely. Šlo také o živočichy, kteří utekli z chovů. V boji s invazními druhy může pomoci každý. Naprosto klíčová je informovaná veřejnost.
Včasné odhalení ložiska je tím nejúčinnějším nástrojem, jak zabránit dalšímu šíření. Při výsadbě na zahradě je vhodné volit původní druhy bylin i dřevin. Nikdy by pak nemělo dojít k vypuštění exotických živočichů do volné přírody. I zdánlivě neškodný čin může mít devastující následky pro celý ekosystém.
