PIN namačkaný v opačném pořadí policisty nepřivolá. Mýtu o bankomatech přesto někteří lidé stále věří
Foto: unsplash
4 min
Mezi lidmi koluje tvrzení, že zadání PIN kódu pozpátku na bankomatu automaticky upozorní policii na probíhající loupež. Tato informace se šíří internetem už roky, ale realita je jiná. Žádná banka tento systém nepoužívá a pravděpodobně nikdy používat nebude.
Reklama
Původ mýtu o obráceném PIN kódu
Představa, že zadání PIN v obráceném pořadí vyvolá tichý poplach, se poprvé objevila v USA na přelomu tisíciletí. Podnikatel Joseph P. Zingher přišel s nápadem na takzvaný „reverzní PIN systém“ a v roce 1998 si tento koncept nechal patentovat. Jeho vize byla jasná – vytvořit nenápadný způsob, jak oběti přepadení mohou přivolat pomoc, aniž by na to útočník přišel.
Zingher aktivně lobboval za zavedení této technologie do praxe a snažil se přesvědčit bankovní sektor i zákonodárce. V některých amerických státech dokonce vznikly legislativní návrhy, které měly nařizovat implementaci takového systému. Přesto se myšlenka nikdy neujala a žádná finanční instituce ji nezačala používat.
Navzdory tomu, že systém nikdy nebyl nasazen, informace o něm začala kolovat jako fakt. Lidé si předávali „cennou radu“ o bezpečnostním mechanismu, který ve skutečnosti existoval pouze na papíře. Časem se z patentu stal městský mýtus.
Proč banky reverzní PIN nikdy nezavedly
Důvodů, proč finanční instituce od tohoto nápadu upustily, je hned několik. Především jde o technickou složitost celého řešení. Systém by musel rozpoznat, kdy je PIN zadán pozpátku úmyslně a kdy jde o běžnou chybu při psaní. Navíc by bylo nutné zajistit okamžité propojení s policejními složkami a koordinaci zásahu.
Další komplikací jsou palindromické PIN kódy – tedy kombinace, které se čtou stejně zprava i zleva, například 1221 nebo 5775. Majitelé takových kódů by nemohli systém využít vůbec. Podle statistik má palindromický PIN přibližně jedno procent uživatelů, což by vytvářelo nerovnost v bezpečnostních možnostech.
Zásadní problém představuje také časový faktor.
Než by policie dorazila na místo, pachatel už by byl dávno pryč s penězi i kartou oběti. Navíc by takový systém generoval obrovské množství falešných poplachů od lidí, kteří prostě zadají PIN špatně,
vysvětluje bezpečnostní analytik Milan Horák.
Banky také upozorňují na psychologický aspekt situace. Ve stresové chvíli, kdy vám někdo drží nůž u krku, je extrémně obtížné si správně vybavit obrácené pořadí číslic a zadat je bez zaváhání.
Jak se bránit skutečnému přepadení
Bezpečnostní experti doporučují k ochraně při výběru z bankomatu zcela jiný přístup. Základním pravidlem je vybírat hotovost pouze na frekventovaných místech a v době, kdy je v okolí dostatek lidí. Noční výběry na odlehlých bankomatech představují výrazně vyšší riziko.
Při jakémkoli podezřelém chování okolních osob je lepší od výběru upustit, vrátit se později nebo využít jiný bankomat. Pokud už k přepadení dojde, policisté jednoznačně radí spolupracovat a vydat požadované peníze. Žádná finanční částka nestojí za ohrožení života nebo zdraví.
Moderní bankovní systémy nabízejí řadu skutečně fungujících ochranných mechanismů. Kartu lze okamžitě zablokovat telefonicky nebo přes mobilní aplikaci. Většina bank umožňuje nastavit denní limity pro výběry, což omezuje potenciální škodu při krádeži karty.
Význam ověřování informací
Příběh o obráceném PIN kódu ilustruje, jak snadno se mohou šířit nepravdivé informace, zejména když znějí věrohodně a nabízejí jednoduché řešení složitého problému. V éře sociálních sítí a instantní komunikace je kritické myšlení důležitější než kdykoli předtím.
Před sdílením jakékoli „užitečné rady“ týkající se bezpečnosti nebo zdraví je vhodné ověřit si fakta z důvěryhodných zdrojů. V případě bankovních služeb jsou nejspolehlivějším informačním kanálem oficiální webové stránky bank nebo přímý kontakt se zákaznickou podporou.
Urban legends jako tato mohou být nebezpečné, protože vytvářejí falešný pocit bezpečí. Lidé se spoléhají na neexistující ochranu a podceňují reálná rizika nebo ignorují skutečně funkční bezpečnostní opatření.
