Řecké báje nám daly pojem "jablko sváru". Avšak málokdo zná celou legendu a kam toto jablko Řecko zavedlo

Před dávnými časy…

Příběh jablka sváru se čte skoro jako pohádka. Začíná v době, kdy řečtí bohové obývali horu Olymp a Zeus se rozhodl provdat krále Pýthie, Pilea, za mořskou vílu Thetis. Na svatbu byli pozváni pouze bohové. S jedinou výjimkou, jíž byla Eris, bohyně sváru, která přinášela nesoulad všude, kam vkročila. Když Eris zjistila, že ji na svatbu nepozvali, rozzuřila se. Utrhla zlaté jablko ze zahrady Hesperidek a na banket zavítala neviditelná. Zlaté jablko s nápisem pro tu nejkrásnější následně hodila doprostřed stolu, kde bohové z Olympu seděli.

O jablko se ihned přihlásily tři bohyně: Héra, Athéna a Afrodita. Začaly se hádat, která z nich je nejkrásnější a jablko si nejvíc zaslouží. Jejich hádku měl rozhodnout Zeus, ten však nechtěl urazit ani jednu z bohyň. Místo toho se rozhodl, že jako soudce povolá spravedlivého smrtelníka. Byl jím Paris, trojský princ.

Nikdo neodolá lásce… ani trojský princ

Paris se ale také nemohl rozhodnout, která z bohyň je nekrásnější. Héra, Athéna i Afrodita se ho pokoušely uplatit a každá mu přislíbila cenný dar. Héra Parida plánovala učinit králem Evropy a Asie. Athéna mu nabídla moudrost a úspěch ve válčení. Jako poslední mu Afrodita přislíbila nejkrásnější ženu na Zemi. Paris se nakonec rozhodl dát zlaté jablko Afroditě a přijmout její dar.

Afrodita následně odhalila, že nejkrásnější ženou na Zemi je Helena. Jediný problém byl, že Helena už byla vdaná za krále Sparty. Paris se proto vydal za Helenou a přesvědčil ji, aby ho následovala do Tróje a zradila svého manžela. Jiná verze legendy tvrdí, že Paris Helenu prostě a jednoduše unesl. Ať už je pravda jakákoliv, jeho čin vedl k vypuknutí desetileté trójské války!

Průběh trójské války

Helenin manžel, král Menelaos, válčit nechtěl, ale jeho bratr Agamemnon ho přiměl změnit názor. Povolal muže do zbraně, bez ohledu na to, jestli do války jít chtěli či nikoliv. Jedním z méně ochotných byl Odysseus, další velká postava řeckých bájí.

Navzdory chuti Agamemnona válčit se Řekové zprvu pokoušeli konflikt vyřešit mírumilovně. Vyslali posly k trojskému králi Priamovi, Parisovu otci, a žádali, aby Helenu vrátil jejímu právoplatnému manželovi. Jedním z poslů byl právě Odysseus a druhým Menelaos sám. Priam nicméně jejich prosbu odmítl a válka vypukla naplno.

Boje zuřily po devět let, ale město Trója bylo nedobytné. Unavení Řekové byli připraveni se vzdát. Dokud Odysseus nepřišel s plánem postavit obrovského dřevěného koně, který byl zevnitř dutý a do něhož se ukryla část řecké armády.

Přečtěte si také

Homosexualita ve starém Řecku byla neodmyslitelnou součástí života. Dnes to vidíme úplně jinak

12. 1. 2023

Trójský kůň

Trik s trójským koněm je nechvalně známý. Řekové naoko odtáhli od Tróje. Ale ne dřív, než údajný zrádce z jejich strany trójanům sdělil, že dřevěný kůň je dar pro bohy a pokud by ho přemístili do města, získali by jejich přízeň.

Trójané tak učinili, a zatímco v noci bujaře slavili své vítězství, Odysseus a jeho muži vylezli z koně a otevřeli zbytku řecké armády brány, kterými vojáci pronikli do dříve nedobytného města. Řekové následně povraždili všechny muže a ženy zajali, čímž válka skončila.

Zrádné jablko jako symbol

Jakkoliv je konzumace jablek prospěšná lidskému zdraví, jakožto symbol se toto ovoce netěší dobré pověsti. Kromě skutečnosti, že stálo na prvopočátku trójské války, jablko zapříčiňující svár můžeme nalézt v řadě dalších dnes již klasických příběhů. Nejznámějším z nich je biblický příběh první ženy Evy, která utrhla zakázané jablko ze stromu poznání a zapříčinila tak, že bůh vyhnal Adama a Evu navěky z ráje.

Jablko jako symbol nebezpečí nalezneme i v pohádce o Sněhurce. Tam jablkem zlá královna otráví Sněhurku a jedině pravá láska dokáže kletbu zlomit. Napříč staletími tak jablko opakovaně představovalo symbol neštěstí, špatného chování či dokonce smrti.