Český patent na zateplení domu dobývá svět. Je extrémně nízkonákladový a ušetří 50 % energie
Zateplení domu může snížit náklady za vytápění až o 60 procent. Většina majitelů domů v Česku sahá po polystyrenu, aniž tuší, že tento dnes zcela běžný materiál vynalezl rodák z Brna.
Náhoda v sušicí peci změnila stavebnictví
Když Fritz Stastny v roce 1949 hledal účinnou izolaci pro telefonní kabely, netušil, že se chystá změnit celý stavební průmysl. Vzorek polystyrenu nechal v sušicí peci v plechové krabičce od krému na boty. Hmota napěnila a vytvořila obří bílý „bochník“.
Brněnský rodák se narodil v roce 1908 do rodiny s českými i německými kořeny. Otec měl české předky, matka pocházela z bohaté pražské německé rodiny. Mladý Fritz vystudoval chemii na Vysokém učení technickém v Brně a pracoval v Praze. Později se přesunul do Rakouska a Německa, kde nastoupil do chemického koncernu BASF.
Jako zaměstnanec této firmy na konci čtyřicátých let podal patent na expandovaný polystyren. Samotný patent byl německý, nikoliv český – i když vynálezce měl brněnské kořeny. Materiál dostal obchodní název Styropor.4
Premiéra s hračkami na vodě
Nový materiál byl poprvé oficiálně představen veřejnosti v roce 1952 na veletrhu plastů v Düsseldorfu. Návštěvníci tehdy dostávali jako suvenýr malé hračky v podobě polystyrenových lodiček, které skvěle plavaly na vodě. Ukázka dokonale demonstrovala jednu z klíčových vlastností – extrémní lehkost kombinovanou s pevností.
Expandovaný polystyren tvoří ze dvou procent samotný polystyren. Zbylých 98 procent je vzduch. Právě tato struktura z něj dělá vynikající tepelný izolant. Materiál je lehký, cenově dostupný, snadno se zpracovává a má výborné izolační vlastnosti.
Uplatnění našel nejen ve stavebnictví jako izolace fasád, ale i jako ochranný obal na elektroniku, při převozu potravin nebo v mnoha dalších odvětvích. Jeho tepelně-izolační schopnosti mohou dramaticky snížit úniky tepla z budov.
Stavební odpad patří do sběrného dvora
Expandovaný polystyren navíc nikdy neobsahoval freony – látky poškozující ozonovou vrstvu. Má relativně nízký uhlíkový dopad a je stoprocentně recyklovatelný v místech, kde existují k tomu určená zařízení. V České republice patří čisté obaly do žlutých kontejnerů, stavební polystyren však na sběrný dvůr.
Recyklace je možná a efektivní, ale vyžaduje správnou infrastrukturu. Problém nastává tam, kde tato infrastruktura chybí nebo kde lidé materiál nesprávně likvidují.
Stinná stránka: mikroplasty v potravním řetězci
Polystyren je lehký a snadno se rozpadá na drobné částice. Jako odpad je unášen větrem, putuje ulicemi a kanalizací. Vědci zjistili, že mikroplasty z expandovaného polystyrenu se celosvětově staly hlavní složkou plastového odpadu.
Studie z roku 2022 publikovaná v prestižním vědeckém časopise Gondwana Research ukázala, že na povrchu mikroplastů z EPS se absorbují těžké kovy. Tyto kontaminované částice mohou být požity vodními organismy a dostávají se tak do potravního řetězce.
Materiál, který pomáhá šetřit energii a snižovat emise z vytápění, tak zároveň představuje environmentální riziko. Jeho správná likvidace a recyklace jsou klíčové pro minimalizaci dopadu na přírodu. Brněnský vynález tak zůstává příkladem technologie, která přináší obrovské výhody i zodpovědnost.