Vědci přečetli DNA muže z doby stavitelů pyramid. Prozradila překvapivý původ starých Egypťanů
Foto: Pexels
3 min
Když mezinárodní tým vědců poprvé v historii kompletně přečetl genom starověkého Egypťana, čekal je objev, který boří vše, co jsme se učili ve škole. Analýza DNA muže, který žil před 4 500 lety, odhalila něco, co nikdo nečekal.
Reklama
Tajemství z hrobky, které čekalo tisíciletí
Po tisíce let ukrýval své tajemství v hrobce nedaleko egyptské vesnice Nuwayrat. Teprve moderní genetické metody nyní umožnily vědcům přečíst jeho kompletní DNA – vůbec poprvé u člověka ze Staré říše, tedy z období, kdy v Egyptě vyrůstaly první pyramidy.
Výsledek překvapil i samotné odborníky. Muž, který žil přibližně před 4 500 lety, nebyl potomkem pouze obyvatel severní Afriky. Přibližně pětina jeho genetické výbavy pocházela od populací z oblasti Úrodného půlměsíce, konkrétně z Mezopotámie, dnešního Iráku a okolních oblastí.
První kompletní genom z doby faraonů
Získat starověkou DNA z Egypta je mimořádně obtížné. Horké podnebí totiž genetický materiál rychle ničí. V tomto případě měli vědci štěstí. Kostra byla uložena v keramické nádobě vytesané do skalní hrobky, kde se DNA zachovala v neobvykle dobrém stavu. Právě díky tomu se podařilo poprvé přečíst celý genom člověka z období Staré říše.
Odkud přišli staří Egypťané?
Analýza ukázala, že asi 80 procent předků tohoto muže pocházelo z neolitických populací severní Afriky. Zbývajících přibližně 20 procent jeho genetické výbavy bylo nejbližších lidem, kteří žili před tisíci lety v oblasti Mezopotámie a východního Úrodného půlměsíce.
Podle autorů studie jde o první přímý genetický důkaz, že mezi Egyptem a oblastmi na východ od něj docházelo nejen k výměně zboží, technologií a kulturních vlivů, ale také k migraci lidí. Archeologové už dlouho věděli, že se mezi těmito oblastmi šířilo zemědělství, domestikovaná zvířata nebo některé technologie. Dosud ale chyběl přímý genetický důkaz.
Jeden člověk nestačí
Samotní vědci ale upozorňují, že zkoumali jediného člověka. Nelze proto tvrdit, že stejně vypadala celá populace starověkého Egypta.
Jak uvedla autorka článku v časopise Nature Nadine El Sayed, právě proto nyní Egypt zahajuje ambiciózní projekt, jehož cílem je analyzovat DNA až 200 starověkých mumií a porovnat ji se vzorky od 100 000 dnešních Egypťanů. Teprve tak bude možné podrobně zmapovat genetickou historii jedné z nejvýznamnějších civilizací starověku.
Z moderních Egypťanů se toho moc vyčíst nedá
Jestliže se vědci chtějí dobrat opravdových kořenů egyptské populace, musejí zkoumat právě starověké mumie.
„Dnešní Egypťané jsou geneticky velmi různorodou populací, protože se v průběhu našich dějin s námi smísily téměř všechny genetické skupiny světa – s výjimkou obyvatel jihovýchodní Asie. Přicházely jako uprchlíci, dobyvatelé nebo přistěhovalci,“ vysvětluje profesor molekulární genetiky Yehia Gad.
Nová studie nepřepisuje dějiny starověkého Egypta, ale přidává do nich důležitý dílek skládačky. Potvrzuje, že už v době stavitelů pyramid nebyl Egypt izolovanou civilizací, ale součástí světa, v němž se lidé, myšlenky i kultury vzájemně ovlivňovaly. Vědci navíc zdůrazňují, že jde teprve o první kompletně přečtený genom z této éry. Analýza dalších starověkých ostatků by v příštích letech mohla odhalit mnohem podrobnější příběh o původu jedné z nejslavnějších civilizací historie.
