S těmito figurkami si hrálo každé dítě v ČSSR. Dnes už jsou vzácností ve vitrínách a sbětatelé nabízíjí 11 000 Kč
Foto: Unsplash
4 min
Možná jste je jako děti také s nadšením vybalovali ze starých krabic na chalupě nebo u babičky v obýváku. Drobné, těžké postavičky, které v sobě nesly kouzlo dávných bitev a hrdinských příběhů. Zatímco tehdy šlo o vzácnost, kterou si kluci střežili jako oko v hlavě, dnes se mezi sběrateli strhla nefalšovaná bitva. Za ty nejvzácnější kousky jsou totiž nadšenci ochotni zaplatit i více než 11 000 korun.
Reklama
Když jsme jako malí prohledávali tajuplné zásuvky starých skříní, občas jsme narazili na něco výjimečného. Mezi záplavou běžných plastových hraček občas vykoukl drobný, chladivý kovový hrdina. Ano, řeč je o legendárních cínových vojáčcích. Tyto historické miniatury nebyly jen obyčejnou hračkou pro každodenní dovádění na písku. Pro každého kluka v Československu představovali tito detailně propracovaní bojovníci vrchol touhy. Mít doma celou armádu, která se pyšnila leskem kovu a poctivou vahou, to už byla známka opravdového sběratelského prestiže.
Zatímco většina dětí v éře socialismu sváděla bitvy s plastovými vojáčky od národního podniku Směr nebo s gumovými indiány z NDR, cínové figurky si uchovávaly punc exkluzivity. Byly těžké, voněly historií a každá z nich v sobě nesla kus poctivé ruční práce. Když jste takového vojáčka postavili na stůl, nešlo o pouhý kus plastu, ale o malé umělecké dílo, které okamžitě upoutalo pozornost každé návštěvy.
Od norimberských dílen až po české cínařské mistry
Historie těchto drobných uměleckých děl sahá hluboko do 18. a 19. století, kdy se jejich masová výroba rozvinula v německém Norimberku a Fürthu. Tehdejší ploché figurky se postupně vyvinuly v plně trojrozměrné miniatury, které fascinovaly nejen děti, ale i dospělé šlechtice a vojevůdce. Světovou proslulost si získaly značky jako Haselbach, J. E. du Bois či legendární Elastolin Hausser z Ludwigsburgu.
V Československu se tradice precizního cínařského řemesla udržovala i navzdory tlaku na masovou plastovou produkci. Výrobci jako TIN Praha nebo menší rodinné cínařské dílny dokázali i v omezených podmínkách tvořit nádherné odlitky. Každá figurka musela projít procesem precizního lití slitiny cínu a olova a následným náročným ručním malováním. Právě tato neuvěřitelná řemeslná piplačka a smysl pro detail dělají z historických vojáčků tak vyhledávané klenoty i v dnešní digitální době.
Detektivní pátrání na půdě: Jak poznat skutečný sběratelský klenot?
Našli jste doma krabici plnou starých vojáčků a buší vám srdce nedočkavostí? Než začnete slavit, je potřeba provést malé detektivní pátrání. Klíčem k vysoké hodnotě je totiž materiál, stáří a především ucelenost sbírky. Skutečně vzácné kousky poznáte podle značky vyražené na spodní straně podstavce, specifického patinování kovu a preciznosti ruční malby, která věrně odpovídá historickým uniformám.
Jak upozorňují odborníci, hodnota roste s příběhem a kompletností. Podle vyjádření kurátora sbírek vojenských miniatur z prestižního historického portálu: „Cínové figurky byly vždy spíše záležitostí dospělých sběratelů, modelářů a historických nadšenců než běžnou dětskou hračkou, a to jak za první republiky, tak v éře socialismu. Výroba kvalitní cínové miniatury vyžaduje precizní lití a náročné ruční malování podle reálných historických předloh. Pokud dnes na trhu vidíme sady prodávané za tisíce korun, jde výhradně o špičkově zpracovaná dioráma konkrétních bitev nebo o vzácné starožitnosti z 19. století. Běžné opotřebované figurky z dětských her mají hodnotu pouze nostalgickou."
Jaká je jejich skutečná cena a kde najít kupce?
Pokud vlastníte běžné poválečné figurky, jejich cena se na aukčních portálech jako Aukro pohybuje v řádu desítek až stovek korun za kus (obvykle kolem 100 až 300 Kč). Skutečný jackpot ale přichází v momentě, kdy držíte v rukou ucelenou, profesionálně malovanou historickou sadu – například kompletní dioráma slavné bitvy u Slavkova. Takové sbírky čítající desítky detailních figur se dnes běžně draží za 10 000 až 20 000 Kč.
Máte i vy doma na půdě nebo v komoře starou dřevěnou krabici po dědečkovi? Možná je ten správný čas ji otevřít a prozkoumat její obsah. Třeba právě tam tiše odpočívá zapomenutá armáda, která čeká na své znovuzrození a může vám přinést nečekané finanční přilepšení. Hráli jste si jako děti s těmito kovovými hrdiny, nebo jste dávali přednost plastovým indiánům? Podělte se s námi o své vzpomínky v diskusi!
