Mladší ročníky už se nebudou dožívat sta let
Foto: chayanuphol / Shutterstock
3 min
Ze všech stran jsme bombardováni vizemi, kterak bude svět plný stoletých lidí. Jenže vědci přichází s nepřekvapivým závěrem. Lidé narozeni po roce 1939 se v průměru sta let dožívat nebudou.
Reklama
Vinou znečištěného životního prostředí a potravy se dá předpokládat, že věk dožití se u nových generací může naopak i snižovat. Demografové sledovali data o úmrtích ze 23 vyspělých zemí a došli k závěru, že lidé narození po roce 1939 se nebudou dožívat v průměru sta let, a to navzdory lékařskému pokroku a stále lepší péči, píše na toto téma tento web.
Průměrnou délku života ovlivňovala dětská úmrtnost
Do statistik se započítává kojenecká a dětská úmrtnost, ta se od dob našich babiček dramaticky snížila. Proto šel průměrný věk dožití razantně nahoru. Kojence začala zachraňoval antibiotika, vakcíny a bezpečné porody. Tady jsme narazili na strop, protože tato úmrtnost na nejvyšším možném minimu.
Reálnější pohled na „kohortovou“ délku života
Skutečná doba dožití lidí narozených ve stejném roce je ale lepším ukazatelem růstu délky života.
Zatímco mezi lety 1900 a 1938 se každá další generace dožívala v průměru o pět a půl měsíce (0,46 roku) déle, u ročníků 1939 až 2000 se tento přírůstek snížil na pouhé 2,5 až 3,5 měsíce. Vědci přitom pro jistotu použili šest různých statistických modelů a všechny dospěly ke stejnému závěru – tempo růstu se snižuje o 37 až 52 %,
uvádí výše zmíněný web.
Lepší lékařská péče
Pokud vezmeme v potaz lepší lékařskou péči a čistě teoretickou možnost výrazně lepšího léčení rakoviny, srdečních nemocí apod., k rapidnímu nárůstu doby dožití nedochází. Vědci tvrdí, že to je dáno právě tou sníženou dětskou úmrtností. Doba posunu doby dožití se bude zvyšovat pomaleji.
Jenže máme horší zdraví
U takovýchto studií je ale mnoho neznámých. Zdravím obyvatel mohou zahýbat směrem k sestupné tendenci války, pandemie, stále nové a agresivnější civilizační nemoci. Na straně jedné tu máme mnohem lepší řešení nemocí kloubů, očí, srdce, ale také negativních vlivů, o nichž ještě moc nevíme.
Navíc tu jsou faktory, o kterých ještě nevíme
Například mikroplasty, znečištěná voda, ovzduší a chemické konzervanty v potravinách zatím ještě neukázaly, jak přesně na lidské zdraví působí.
Již dnešní děti mají mnohem horší fyzickou kondici než jejich vrstevníci o jednu dvě generace před nimi. Tyto faktory, zdá se, autoři výzkumu, do úvahu zatím neberou. Zvyšuje se procento lidí s nadváhou a obezitou, což znatelně zkracuje délku dožití. Zpět k normální váze se nedostane zdaleka každý.
