Jeseníky zůstávají stranou turistického zájmu. Přitom nabízejí krásy přírody i klid

Stačí si projít statistiky návštěvnosti českých hor a člověk narazí na paradox. Krkonoše loni zaznamenaly přes 7 milionů přenocování, Šumava se blíží k 5 milionům. A Jeseníky? Ty se pohybují kolem 1,5 milionu. Přitom nabízejí něco, co ostatní pohoří už dávno ztratila – klid, prostor a pocit, že jste v divočině.

Jenže právě tuto divočinu objevili jiní. Zatímco čeští turisté setrvale volí osvědčené destinace, do Jeseníků proudí Poláci, Němci a stále častěji i Nizozemci. A s nimi přichází jiný styl cestování, jiné nároky – a také jiné peníze.

Proč Češi Jeseníky přehlížejí?

Odpověď není jednoduchá, ale marketingové analýzy ukazují jasný vzorec. Krkonoše a Šumava mají za sebou desetiletí budování značky. Krkonoše jsou synonymem zimních sportů, Šumava divočiny s medvědy a rysy. Obě pohoří investovala miliony do propagace, vybudovala hustou síť značených tras, cyklostezek a servisních center.

Jeseníky naproti tomu dlouho spoléhaly na to, že se turisté najdou sami. Chyběla koordinovaná marketingová strategie, jednotná vizuální identita, propojení s cestovními kancelářemi. Výsledek? Průměrný český turista si pod pojmem Jeseníky vybaví lázně, možná Praděd – a pak už nic konkrétního.

Dopravní dostupnost hraje klíčovou roli. Do Krkonoš vede dálnice, na Šumavu se dostanete pohodlně autem i vlakem. Jeseníky leží v dopravním stínu – nejbližší dálnice je desítky kilometrů daleko, vlakové spojení je omezené. Pro Čechy z Prahy nebo Brna to znamená o hodinu, dvě déle. Pro Poláky z Opolí nebo Vratislavi je to naopak výlet na odpoledne.

„Když jsme plánovali dovolenou, Jeseníky nás ani nenapadly. Všichni jeli buď do Krkonoš, nebo na Šumavu. Teprve když nám kamarád z Ostravy ukázal fotky z Pradědu, uvědomili jsme si, co jsme minuli,“ říká Petra z Prahy, která Jeseníky navštívila poprvé loni v létě.

Socioekonomický faktor nelze přehlédnout. Krkonoše a Šumava nabízejí širokou škálu ubytování od luxusních hotelů po rodinné penziony. Jeseníky dlouho sázely především na lázeňství a levnější ubytování. Chyběla střední třída – kvalitní, ale cenově dostupné hotely pro rodiny s dětmi.

Přečtěte si také

Hospodský kvíz: Anatomie lidského vědění. Snad trumfnete svými znalostmi zbytek hospody

6. 7. 2026

Zahraniční turisté mění pravidla hry

A právě tady přichází zlom. Zahraniční návštěvníci totiž vnímají Jeseníky úplně jinak než domácí turisté. Pro Poláky jsou nejbližšími vysokými horami, kam se dá dojet na víkend. Pro Němce představují cenově výhodnou alternativu k Alpám. Pro Nizozemce jsou exotickou destinací s autentickou atmosférou.

Spotřební chování těchto skupin se výrazně liší. Polští turisté přijíždějí typicky na kratší pobyty, často jen na víkend, ale utrácejí více za stravování a služby. Němci preferují delší pobyty, pronajímají si apartmány a nakupují v místních obchodech. Nizozemci, kteří do Jeseníků začali jezdit teprve v posledních letech, vyhledávají aktivní dovolenou – horská kola, turistiku, zimní běžky.

Ekonomický dopad je znatelný. Zatímco v Krkonoších tvoří zahraniční turisté zhruba 40 % návštěvníků, v Jeseníkách už to je přes 60 %. A tento podíl každým rokem roste. Místní podnikatelé to potvrzují – penziony v příhraničních oblastech mají v sezoně obsazeno týdny dopředu, převážně zahraničními hosty.

Geografická blízkost polských hranic hraje zásadní roli. Polsko v posledních letech masivně investovalo do turistické infrastruktury na své straně Jeseníků. Vznikla síť moderních cyklostezek, vyhlídkových věží, naučných stezek. Polští turisté pak přirozeně pokračují na českou stranu – a často zjišťují, že tam je ještě klidněji a autentičtěji.

Přečtěte si také

Tajemství, které skrývá vaše DNA: Pravda o původu Čechů je zajímavá

6. 7. 2026

Dilema: Růst, nebo ochrana?

Tady se dostáváme k nejcitlivější otázce. Jeseníky si dosud uchovaly to, co Krkonoše a částečně i Šumava ztratily – pocit divočiny, místa, kde se nepotkáte s davem turistů na každém kroku. Jenže rostoucí zájem zahraničních návštěvníků tento status ohrožuje.

Managementy cestovního ruchu v regionu stojí před nelehkým úkolem. Na jedné straně potřebují investice, rozvoj a nová pracovní místa. Na druhé straně vědí, že právě méně přelidněná příroda je tím, co dnes návštěvníky do Jeseníků láká.

Budoucnost regionu proto nebude záviset jen na tom, kolik turistů přijede, ale také na tom, jak se podaří jejich zájem usměrnit. Pokud si Jeseníky zachovají svůj klid, dobře značené stezky a citlivý přístup k ochraně přírody, mohou zůstat místem, kam lidé nejezdí za atrakcemi, ale za tím, co je dnes stále vzácnější – prostorem, tichem a krajinou, která si uchovala svůj přirozený charakter.