15. 5. 1951 vznikla první záchytná stanice na světě. Bylo to v Praze

15. 5. 1951 vznikla první záchytná stanice na světě. Bylo to v Praze

Foto: cs:ŠJů / Creative commons, CC-BY-SA

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Češi dlouhodobě patří mezi největší konzumenty alkoholu na světě. S tím souvisí vznik historicky první protialkoholní záchytné stanice. Zařízení vzniklo před 72 lety v Praze u Apolináře a ročně se v něm ocitnou tisíce Čechů.

Účel záchytky a vznik prvních zařízení

Protialkoholní záchytná stanice (PZS), lidově též označována jako „záchytka“ nebo „alkoholka“, slouží k nucenému přenocování opilců, kteří svým stavem ohrožují svůj život nebo bezpečnost okolí, poškozují veřejný majetek a způsobují veřejné pohoršení. Ačkoliv první primitivní záchytka vznikla podle historiků v roce 1902 v ruském městě Tula a později i v dalších ruských městech, první klasické zařízení spatřilo světlo světa v roce 1951 v socialistickém Československu. Ruské záchytné stanice měly charakter vězení, kde byli zadržení suroví bitkaři, což později vedlo k jejich zavření.

Prvenství drží Česká republika

První česká a také světová záchytka moderního typu byla zřízena Státní pojišťovnu v Praze u Apolináře. Jejím zakladatelem byl docent psychiatrie Jaroslav Skála, kterého k tomuto počinu inspirovali jeho pacienti. Petr Popov, primář Oddělení pro léčbu závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, promluvil o doc. Skálovi následovně: „Byl vlastně zakladatelem moderní léčby závislostí v období po druhé světové válce. Sám tady zaváděl psychoterapeutické postupy. Psychoterapie obecně tehdy nebyla používána a u závislostí se používá velmi výrazně do dneška a on byl jedním z těch prvních, kteří ji používali a zaváděli.“

Její otevření a poskytovaná péče

Zařízení, které nemělo ve světě obdoby, bylo otevřeno 15. května 1951. Hned za tři dny se zde ocitl první pacient, kterým byl ruský námořní inženýr. Zadržení zde strávili noc, po které dostali možnost podstoupit další odbornou léčbu. Během prvních 30 let fungování se zde vystřídalo přes 180 000 lidí. V Československu se síť záchytných stanic postupně rozrůstala. V roce 1953 byla v Praze kromě první záchytné stanice otevřena i druhá na Letné a o dva roky později i další v Karlíně.

Historie českých záchytek

Záchytné stanice měly až do konce 80. let státní charakter, kdy byly sloučeny s tehdejším Zdravotním střediskem pracujících. V Československu v jednu dobu existovalo najednou přes 63 záchytných zařízení. Do roku 1981 skončilo v zařízeních po celém státě přes 1 000 000 pacientů. Mezi lety 1989 a 2014 to bylo cca 500 000 opilců. Myšlenka záchytných stanic se postupně rozšířila i do dalších zemí. V roce 1955 pak byla otevřena první záchytná stanice ve Spojených státech, konkrétně v San Franciscu. 

Dnešní podoba

Ačkoliv je zdejší pobyt zpoplatněn až několika tisíci korunami (např. v Kroměříži je to od roku 2015 850 Kč, v Plzni dokonce 4 300 Kč), dnešní zařízení již neposkytují následnou péči. Síť ambulancí nabízející tuto službu totiž v minulosti zanikla. Naopak zde funguje odběrné místo vzorků krve a moči pro potřeby policie, která sem přiváží pachatele dopravních nehod a jiných trestných činů, kteří jsou podezřelí z požití omamných látek. Aktuálně je v České republice 17 záchytných stanic. 

Reklama
Reklama