Zavírání víka toalety má smysl: Podle výzkumů sníží šíření bakterií až o 90 %

Každé spláchnutí toalety vytváří neviditelný oblak mikroskopických kapiček, které mohou obsahovat bakterie i viry. Jednoduchý návyk – zavření víka – přitom dokáže riziko snížit až o 90 %.

Když jsem poprvé četla o výzkumech zabývajících se takzvaným toaletním chocholem, nevěřila jsem, že něco takového vůbec existuje. Mechanismus je překvapivě jednoduchý. Silný proud vody naráží na hladinu v míse a vytváří hydrodynamický střih – proces, při kterém se vodní film rozbíjí na miliony mikroskopických kapiček. Ty jsou následně vystřeleny do vzduchu jako neviditelný aerosol. Nejproblematičtější jsou částice menší než 5 mikrometrů, protože jsou tak lehké, že ve vzduchu setrvávají i desítky minut.

Výzkumy využívající fluorescenční markery a vysokorychlostní kamery ukázaly, že tyto částice se šíří až do vzdálenosti 1,5 až 2,5 metru od toalety. Ty nejmenší zůstávají ve vzduchu déle než hodinu a půl – i v prázdné místnosti.

Co vlastně dýcháme?

Složení těchto aerosolů je znepokojivé. Vědci v nich opakovaně detekovali střevní patogeny jako Clostridioides difficile (původce nebezpečných průjmů), vysoce nakažlivý norovirus, salmonelu či E. coli. V souvislosti s pandemií COVID-19 byl v aerosolech nalezen i genetický materiál viru SARS-CoV-2.

Zatímco u koronaviru se stále diskutuje o tom, jak dlouho zůstává v aerosolech životaschopný, u bakterií a virů jako norovirus je prokázáno, že přežívají dostatečně dlouho na to, aby se usadily na površích nebo byly vdechnuty a potenciálně způsobily infekci, zejména v uzavřených a špatně větraných prostorech.

Tyto kapičky se usazují na všech okolních površích – dlaždičkách, zrcadlech, kohoutcích, klice dveří, a ano, i na zubním kartáčku. Některé patogeny, zejména norovirus nebo bakteriální spory C. difficile, na površích přežívají dny až týdny.

Design toalety hraje roli

Zajímavé je, že typ toalety a splachování výrazně ovlivňuje množství vznikajících aerosolů. Starší systémy s velkým objemem vody a vysokým tlakem jsou sice efektivní při čištění, ale zároveň fungují jako účinné rozprašovače. Novější úsporné toalety používají méně vody, ale ani ony nejsou bez rizika, pokud nemají optimalizovaný design.

Klíčovou roli hraje také ventilace. V malých, špatně větraných koupelnách se aerosoly hromadí a jejich koncentrace stoupá. Veřejné toalety v obchodních centrech nebo na letištích – obvykle malé, bez oken a s nedostatečnou ventilací – se tak stávají prostředím, kde je riziko expozice výrazně vyšší.

Řešení je překvapivě jednoduché

Dobrá zpráva? Obrana existuje a je banálně jednoduchá: zavřít víko před spláchnutím. Studie z předních světových univerzit jednoznačně dokazují, že tento jednoduchý návyk snižuje šíření aerosolů o 50 až 90 procent.

Technologie jdou ještě dál. Na trhu už existují toalety s integrovanými UV-C lampami, které automaticky sterilizují mísu po každém použití, nebo koupelnové vzduchové filtry HEPA. Ale pro většinu z nás stačí ten nejjednodušší krok – zavřít víko a zajistit dobré větrání.

Kdo by měl být obzvlášť opatrný?

Pro většinu zdravých dospělých nepředstavuje toaletní aerosol zásadní zdravotní riziko, zejména v dobře větraných domácnostech. Existují však skupiny, pro které je opatrnost namístě: lidé s oslabenou imunitou, senioři, malé děti a pacienti v nemocnicích či pečovatelských domech.

Pro ně může být i malá dávka patogenů problematická. V těchto prostředích by měla být hygiena toalet prioritou – včetně pravidelné dezinfekce povrchů a důsledného zavírání víka.

Možná to zní jako drobnost, ale právě takové drobnosti často rozhodují o tom, zda zůstaneme zdraví. A když už víme, co se při každém spláchnutí děje, proč to neudělat jinak?