Za Husáka je měl každý, dnes jsou pro smích. Přesto sběratelé retra platí zlatem
Foto: Creative Commons / CC BY-SA 3.0 / Alison Cassidy
3 min
Ještě nedávno je lidé oslavovali jako symbol technologického pokroku. Dnes je mnozí berou jako zastaralou kuriozitu, která spíš pobaví než ohromí. Digitální hodinky s LED displejem a červenými svítícími čísly, které probouzely k životu zmáčknutím tlačítka, byly v 70. a 80. letech snem všech mladých mužů.
Reklama
Zatímco běžné modely dnes koupíte klidně za pár stovek nebo do dvou tisíc korun, ty skutečně rané a ikonické kousky se na sběratelských aukcích prodávají za částky, které překvapí i lidi z hodinářského světa. A někdy jde o desítky tisíc korun.
Když červené číslice znamenaly budoucnost
První digitální hodinky s LED displejem se objevily v polovině 70. let a působily jako z jiného světa. Místo klasických ručiček na nich najednou svítila jasná červená čísla, která se rozsvítila jen po stisknutí tlačítka. V té době to byl technologický zázrak – malý kousek elektroniky na zápěstí, který reprezentoval budoucnost.
Značky jako Pulsar nebo Omega patřily mezi průkopníky. Například první Pulsar LED hodinky byly dokonce považovány za jedny z nejluxusnějších elektronických hodinek své doby. V USA se prodávaly za částky, které tehdy odpovídaly ceně auta.
Status, luxus a trochu sci-fi
V době socialismu a takzvané Husákovy éry se v Československu k podobným technologiím nedostal každý. Digitální hodinky byly symbolem Západu jako něco moderního, drahého a trochu nedostupného. Kdo je měl, ten v očích okolí působil výjimečně.
Z dnešního pohledu působí jednoduché červené číslice možná až úsměvně. Displej svítil jen pár sekund, baterie nevydržely dlouho a čitelnost na slunci byla slabá. Přesto šlo o první krok k tomu, co dnes bereme jako samozřejmost – digitální čas na každém telefonu i hodinkách.
Od módního zázraku k retro relikvii
S nástupem LCD displejů a levnější elektroniky se LED hodinky rychle staly zastaralými. To, co bylo v 70. letech futuristické, se během pár let změnilo v nepraktický přežitek.
Mnoho lidí je odložilo do šuplíku nebo vyhodilo. A právě to je dnes jeden z důvodů, proč jsou vzácné. Dochovalo se jich málo, zvlášť v původním stavu, s funkční elektronikou a originálními díly.
Dnes se z těchto hodinek stává sběratelský artikl. Běžné retro digitálky pořídíte relativně levně – často do několika tisíc korun. Ale první generace LED modelů, zejména v zachovalém stavu nebo od prestižních značek, se na aukcích pohybují úplně jinde.
První Pulsar LED hodinky nebo rané modely značky Omega se mohou podle stavu a historie prodávat v přepočtu za 15 000 až 50 000 Kč, někdy i více. Hodnota roste hlavně u kusů s původním pouzdrem, dokumentací a funkční elektronikou.
Proč lidé platí tolik za něco tak nepraktického
Z pohledu dnešního člověka nedávají LED hodinky moc smysl. Krátká výdrž, horší čitelnost a jednoduché funkce. Sběratelská hodnota ale nevychází z praktičnosti, nýbrž z příběhu.
Tyto hodinky představují začátek digitální éry. Jsou připomínkou doby, kdy technologie působila skoro jako sci-fi a kdy i jednoduchý svítící displej znamenal budoucnost na zápěstí. Pro sběratele je to víc než časomíra – je to kus historie.
