I když legenda praví, že Visuté zahrady nechala vystavět asyrská královna Semiramis, je pravděpodobné, že je vybudoval novobabylonský král Nabuchodonozor II. (též Nabukadnesar II.) pro svou manželku Amytis.
Mansá Músa dodnes patří k nejlegendárnějším vladařům dávného království Mali. Jeho životní příběh je mnohdy tak pozoruhodný, až je dnes mnohdy těžké uvěřit, že se skutečně odehrál.
Všichni Eskymáci se tetovali, byť v odlišné míře. A nečinili to jen v nedávné minulosti, nýbrž po dlouhé generace. V oblasti zmrzlého severu byly nalezeny až 3000 let staré figurky ozdobené „tetováním“.
Máte za to, že je rozvod náročný? Hlavně fyzicky a psychicky, to jo. Přesto si ale dnešní rozvádějící se páry mohou výskat, protože už spolu nemusí bojovat na život a na smrt, jak tomu bylo zvykem ve středověku. Anebo by to pro někoho byla snad lepší varianta než dlouhé soudní tahanice o majetek?
Vlasy bývaly v mnohých kulturách vnímány jako sídlo magické energie, odkud vycházela víra v uzmuté skalpy i v rozličná tabu během stříhání a ukrývání odstřižených pramenů, aby nemohly být zneužity.
V odlehlé krajině poblíž Aspindza v Gruzii, která se nádherně tyčí nad břehy řeky Mtkvari, můžeme spatřit rozsáhlé jeskynní město Vardzia, které vzniklo ve 12. století. Vnější pohled, velkolepý sám o sobě, je jako nic ve srovnání s ambicemi a měřítkem města za jeho skalnatým průčelím.
25. listopadu 1875 referoval profesor geologie Giovanni Capellini z boloňské univerzity o senzačním objevu, který učinil při čištění dokonale zkamenělé kosti malého druhu vymřelé velryby: nalezl ostrý zářez.
Pythagorovu větu vám jistě představovat nemusíme. Víte však, jakým podivínstvím byl obklopen její tvůrce? Nečekali byste, co všechno učil své studenty, a jakými nevšedními pravidly se řídil.
Hrady, monumentální stavby středověku, se varovně tyčily nad krajinou. Jejich funkcí bylo střežit strategicky důležitá místa před nepřáteli. Jak vypadal každodenní život obyvatel za hradbami? Jaký byl rozdíl v pohodlí pánů a nejnižších sloužících?
Stvořitel se při páchání pátého Božího trestu uvaleného na lid egyptský nezaměřil přímo na Egypťany, nýbrž na zdroj jejich obživy – dobytek. Morová epidemie se přitom záhadným způsobem zvířatům ve vlastnictví Hebrejců vyhnula.