Moderní doba moudrým stařešinům moc nenahrává
Jsou velmi vzácným zbožím. Pokud je máte ve svém okolí, zlatem je plaťte, jako jedinečné květinky opečovávejte. Laskavé babičky a moudří dědečkové jsou neocenitelnou součástí rodiny. Docení je ten, kdo je měl a ztratil. A pak ten, kdo je nikdy neměl. Kam zmizeli a skutečně jich je dnes méně?
Moderní doba moudrým stařešinům moc nenahrává.
Popravdě, vůbec nenahrává. Někdy to působí, že už nemají co předat. Nechtějí. Nemají komu, protože mládí je neposlouchá. V práci, ale i doma.
Měli by být moudří a předávat dalším generacím neocenitelné znalosti. Jejich životní zkušenosti z nich měli k stáru udělat vyrovnané osoby. Jenže někdy to tak není. Proč? Moudří stařečci a stařenky tu vždycky byli a věřte, že jsou i dnes. Stejně tak dříve bylo spoustu morousů, kteří z nejrůznějších důvodů neměli co předat.
Není tak těsné sepětí s rodinou
Rodiny se málo znají. Málokde se vnuci učí pozorováním svých prarodičů. Máme sice online dobu a babičky mohou s vnuky mluvit každý den, ale osobní kontakt nikdo nenahradí. Navíc mnozí prarodiče mladé rodiny už nemají na seznamu priorit. A i kdyby tento bod byl v našem světě ideální a rodiny žily pospolitě, je tu druhý podstatný problém.
Naprosto rozdílné generační světy
Zatímco ještě v generaci našich babiček a prababiček se životy generací příliš neměnily, či jen velmi pomalu, dnes jsou to doslova bleskové změny.
Moje babička měla babičku, která běžně zapřahala koně, když bylo třeba něco vyřídit. Takže jejich svět byl dost podobný.
My dnes používáme smartphony. Je skoro až troufalé si představovat, čemu všemu budou technologicky vystaveni naše děti až dozrají do seniorského věku.
Generace dnešních dětí a jejich vnuků bude nejspíše vzdálená ještě na vyšší míle daleko.
Dnešní senioři jsou spěchem vyčerpaní
Moudrost vyžaduje čas, aby mohla vznikat. Dnešní uspěchaný svět, kdy roky jen letí, nepřeje sebereflexi. Vůbec prostoru se zamyslet nad svým životem. Natož pak nad životem ve smyslu širší rodiny
Vědí, že nic nevědí
Mezi jednu z největších životních frustrací patří fakt, že někteří senioři vědí, že nemají co předat. Nevyznají se v dnešním světě, je moc rychlý a plný inovací. Jejich životní zkušenosti jsou najednou bezcenné. Nelze z nich předat smysluplné rady. I to je jedním z důvodů zvýšené podrážděnosti generace dnešních seniorů.
Tu hlubokou moudrost, která překlene i tyto rozdíly, je velmi vzácné najít. Vyžaduje vysokou emoční a vztahovou inteligenci. A pozorné posluchače, kteří se ptají a podněcují tak seniora k dalšímu uvažování. To jsou dvě věci, které dnes velice chybí.
Vina je i na straně mladých, není čas
Abychom vinu neházeli jen na dobu a samotné seniory, je nutno říci, že stejnými neduhy trpí i mladá generace. Často ještě v míře větší. Rozdíly vykopává politika a ekonomika.
Společenské klima se mění a moudrost stáří je snižována. Mladá generace je ve vleku povinností tak zapřažená, že až s odchodem starých si mohou uvědomit, že s nimi měli trávit více času.