Fascinující hrdinové a bohové: Výstava na známém zámku vás přenese do starověku
Foto: Lucie Bartoš / Creative commons, CC-BY-SA
V českém prostředí jedinečná a historicky významná kolekce představuje nedílnou součást všeobecného vzdělání a tvoří základ evropské kultury. Záměrem této expozice ovšem není prezentovat antiku jako módní záležitost společenských elit, nýbrž jako fenomén, jehož azylem je v tomto smyslu jeden z nejznámějších českých zámků.
Nevídaná sbírka odlitků Filozofické fakulty Univerzity Karlovy obsahuje na 550 sádrových kopií slavných i méně proslulých děl antického umění. Více než stovka, uvádí se 150 z nich, se představuje návštěvníkům státního zámku Duchcov v Ústeckém kraji: v prostorách někdejšího valdštejnského muzea a zámeckého divadla vznikla expozice nabízející zcela originální a harmonické spojení starověkých památek s prostředím českého aristokratického sídla.
Sbírka vznikla v roce 1872 zároveň se zřízením Stolice pro klasickou archeologii jako studijní pomůcka. Většina kopii pochází z velkých evropských muzeí, významnou akvizici představovala část sbírky dnešní Akademie výtvarných umění, jejíž základ tvořily dary ze šlechtických sbírek. Nejstarší exponáty, např. sousoší Eróta a Psýché nebo tzv. Ílioneus, tak pocházejí již z konce 18. století, patrně ze sbírky Františka hraběte Nostice.
Největší rozkvět sbírky je spojen s působením prof. Wilhelma Kleina, který začátkem 20. století ve spolupráci s Josefem Václavem Myslbekem realizoval na odlitcích řadu úspěšných rekonstrukcí. V 50. letech minulého století poměry sbírce naopak nepřály, po vystěhování z pražského Klementina
byla během častých přesunů řada odlitků zničena. Od 60. let minulého století je část sbírky vystavena v Galerii antického umění v pokrkonošském Hostinném.
Značná pozornost je proto věnována vývoji řeckého sochařství a vybraným tématům či historickým událostem, a především pak hrdinům a bohům řeckých mýtů, jež jsou představeny ve vazbě na konkrétní exponáty. Doplňkově je připomenuto i jejich ztvárnění ve známých dílech pozdějších umělců.
V období baroka a klasicismu byla antická tematika vděčným a oblíbeným zdrojem inspirace, což se odráží i ve výzdobě exteriérů i interiérů tehdejších aristokratických sídel. Ani zámek Duchcov jakožto významná rezidence valdštejnského rodu nebyl výjimkou. Tomuto tématu je věnována zámecká část expozice. Připomenuty jsou zde i výpravy za uměním a památkami světa antiky, jež byly součástí tzv. kavalírských cest neboli Grands Tours, podnikaných aristokratickými vlastníky mnoha českých a moravských zámků či jejich potomky.
V nauce o námětech výtvarného umění, ikonografii, je představen fenomén sběratelství antických památek a uměleckých děl inspirovaných antikou i portréty předních evropských sběratelů, jejichž sbírky byly významnou součástí panovnických i aristokratických rezidencí. Pozornost je věnována rovněž vzniku prvních evropských sbírkových a muzejních institucí, v původním divadelním sále jsou připomenuty antické inspirace v zámeckých divadlech, provozovaných zejména příslušníky rodu Valdštejnů.
