Za Husáka jsme z nich pili všichni. Kdo je nerozbil a má celou sadu, může chtít 6 000 Kč na ruku

Barevné broušené sklo bylo kdysi symbolem „svátečního servisu“, dnes se na něj díváme jinak. To, co dřív končilo na bleších trzích za pár korun, začíná být znovu žádané. Některé zachovalé sady mají pro sběratele čím dál vyšší hodnotu a vrací se i do moderních interiérů jako stylový retro prvek.

Dnešní sběratelský trh prožívá silnou vlnu retro nostalgie, ale nejde jen o emoce. Jde o řemeslo. Pokud doma najdete kompletní, nepoškozenou sadu tzv. přejímaného křišťálu, můžete za ni dnes na ruku dostat 6 000 Kč i více. Záleží na tom, zda jde o produkci věhlasných skláren jako Harrachov nebo Exbor.

Když se barvy vrství: Co je to přejímaný křišťál?

Abychom pochopili, proč mají tyto „obyčejné“ skleničky dnes takovou hodnotu, musíme se podívat na to, jak vznikaly. Nejde o žádný levný nástřik barvou, který by se po čase oloupal. Technika přejímaného skla je technologicky náročná. Základem je čirý křišťál, na který sklář za tepla nanese další vrstvu (nebo více vrstev) barevného skla.

Teprve když tento polotovar vychladne, nastupuje brusič. Ten skrze barevnou vrstvu vybrušuje dekory až do čirého podkladu. Tím vzniká onen typický kontrastní vzor, který tak dobře známe. Nejčastěji se setkáte se sytými, drahokamovými odstíny – dominuje rubínová červeň, tmavě modrý kobalt, smaragdová zelená nebo sytá fialová.

Legendy z Harrachova a exkluzivní Exbor

Pokud mluvíme o kvalitě, dvě jména ční nad ostatní. Sklárna Harrachov (Novosad & syn) je jednou z nejstarších u nás a její produkce z dob normalizace byla i přes tehdejší politický systém na špičkové úrovni. Harrachovské sklo se vyznačovalo čistotou materiálu a precizním Brusem, který i po desítkách let neztrácí lesk.

Druhým pojmem je Exbor. Název vznikl jako zkratka pro „Export Bor“ a jak už jméno napovídá, toto sklo bylo primárně určeno pro vývoz za hranice socialistického bloku, aby státu přinášelo devizy. Pro Exbor navrhovali přední výtvarníci a designéři, díky čemuž mají tyto kusy dnes nejen užitnou, ale i vysokou uměleckou hodnotu. Pokud máte sadu odlivkovatých skleniček (často na likér nebo víno) právě s touto značkou, držíte v ruce skutečný poklad.

Proč hodnota tak prudce roste?

Důvodů je několik. Tím hlavním je vzácnost kompletních sad. Sklo je křehké a za desítky let se v rodinách jedna či dvě skleničky rozbily. Najít dnes původní krabici se šesti kusy v perfektním stavu je čím dál těžší. Sběratelé a milovníci retro designu přitom o neúplné sady příliš nestojí – poptávka je po celistvosti.

Dalším faktorem je kvalita ruční práce. Dnešní masová produkce se s tehdejším ručním broušením nemůže měřit. Lidé si začínají uvědomovat, že za 5 000 až 6 000 Kč si v běžném obchodním řetězci koupí jen anonymní sklo bez příběhu, zatímco tyto sady v sobě nesou kus historie a poctivého československého řemesla.

Jak poznáte, že máte doma ten správný kousek?

Ne všechno barevné sklo má automaticky tisícovou hodnotu. Na co se zaměřit při průzkumu půdy nebo kredence?

• Vzhled a barvy: Hledejte syté a čisté barvy. Typická je rubínová (často s nádechem do zlata), tmavě modrá nebo smaragdová. Barva musí být součástí skla, nikoliv jen na povrchu.
• Hloubka a ostrost brusu: Kvalitní sklo z Harrachova nebo Exboru má brusy ostré a přesné. Když po nich přejedete prstem, cítíte strukturu, ale hrany by neměly být vyštípané.
• Váha: Přejímaný křišťál je pocitově těžší než běžné skleničky.
• Stav sady: Jak již bylo řečeno, celá sada 6 kusů (případně doplněná karafou) cenu dramaticky zvyšuje. Pokud vám jedna sklenička chybí, cena klesá klidně na polovinu.

Trh s retrem: Investice, která nezkysne

Investování do skla z období socialismu se stává zajímavým trendem. Na rozdíl od akcií nebo kryptoměn máte doma fyzický předmět, který můžete používat (i když s velkou opatrností). Odborníci předpokládají, že cena kvalitního československého skla bude i nadále stoupat, protože generace, která k němu měla odpor jako k něčemu „zastaralému“, střídá generace mladých lidí, kteří v těchto tvarech a barvách vidí moderní designový prvek.

Pokud tedy doma takovou sadu máte, rozhodně ji nevyhazujte. A pokud ji nepotřebujete, zkuste ji nabídnout sběratelům na specializovaných portálech. Možná budete překvapeni, jak rychle se najde kupec, který vám za ty „staré skleničky po babičce“ rád vyplatí několik tisícikorun na ruku.

Péče o poklad v kredenci

Pokud se rozhodnete si sklo nechat, pamatujte na jedno zlaté pravidlo: Nikdy ho nedávejte do myčky nádobí. Agresivní chemie a vysoká teplota mohou způsobit tzv. šednutí skla, které je nevratné. Přejímaný křišťál si zaslouží ruční mytí ve vlažné vodě s kapkou jemného saponátu a následné vyleštění měkkou utěrkou. Jen tak si zachová svůj lesk a hodnotu i pro další generace.

Tento fenomén nám ukazuje, že věci, které jsme v éře normalizace brali jako běžnou součást životní šedi, měly ve skutečnosti světovou úroveň. Stačilo jen počkat pár desítek let, než jsme k nim opět našli cestu. Tak co, už jste se dívali do své vitríny?