Většina Japonců už má doma chytrou toaletu. Proč Češi pořád zaostávají?

Když technologie vstoupí do místnůstky, o které se nahlas nemluví

Představte si ranní rutinu bez hledání toaletního papíru. Bez otáčení kohoutkem u bidetu. Vlastně bez jakéhokoliv manuálního úkonu. Sedátko se samo zvedne, když vejdete do koupelny. Po použití vás omyje teplý proud vody přesně tam, kde potřebujete. Následuje jemné sušení horkým vzduchem a automatické splachování. Vy jen vstanete a odejdete.

Zní to jako sci-fi? Pro většinu Japonců je to naprostá všednost. Podle statistik Japonské asociace výrobců sanitárního vybavení má přes 81 procent tamních domácností takzvaný washlet – inteligentní toaletu s integrovanými funkcemi, které tradiční keramiku proměňují v sofistikované hygienické centrum.

Kdo někdy navštívil Japonsko, zná ten pocit překvapení. V každé veřejné toaletě, v každém hotelu, dokonce i v běžných restauracích narazíte na ovládací panel s desítkami tlačítek. Trysky s nastavitelným tlakem, oscilační režimy, vyhřívané sedátko, automatické odstraňování pachů. To vše je tam standardem už desítky let, zatímco my stále řešíme, jestli dát dvouvrstvý nebo třívrstvý papír.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Jak dobře znáte své auto? Překonejte všechny otázky a kámoš vám musí koupit pivo

8. 9. 2026

Půl litru versus osm litrů: Matematika, která mluví jasně

Ekologický argument bývá často jen prázdnou frází. Tady ale čísla hovoří zcela jasně. Studie publikovaná v odborném časopise Energies srovnávala spotřebu vody u inteligentních toalet s klasickou kombinací WC a samostatného bidetu. Výsledky jsou drtivé: washlet spotřebuje na jedno použití mezi 0,22 až 0,49 litru vody. Tradiční bidet? Přibližně osm litrů.

Rozdíl není jen v množství vody. Systém sušení horkým vzduchem téměř eliminuje potřebu toaletního papíru. A to není jen otázka pohodlí – jde o zásadní snížení ekologické stopy. Výroba toaletního papíru totiž vyžaduje obrovské množství vody, energie a chemikálií, navíc produkuje emise při transportu.

Vědci, kteří studii prováděli, dospěli k jednoznačnému závěru: integrované systémy mají výrazně menší celkový dopad na životní prostředí než jakákoliv kombinace tradičních zařízení. A to i při započítání spotřeby elektrické energie nutné k provozu všech funkcí.

Co všechno umí toaleta, která myslí

Teď přichází ta část, která zní neuvěřitelně. Moderní modely od výrobců jako TOTO nebo Geberit nabízejí funkce, o kterých jsme před dvaceti lety ani nesnili. Intimní mytí teplou vodou zezadu i zepředu s různými typy proudu – od jemného po masážní režim. Nezávislé nastavení polohy trysky, tlaku i teploty vody podle osobních preferencí.

Vyhřívané sedátko už nikoho nepřekvapí, ale co technologie PREMIST? Před každým použitím systém automaticky navlhčí keramický povrch jemnou mlhou, která zabraňuje usazování nečistot. Trysky jsou chráněné krytem a umístěné nad mokrou zónou, navíc se po každém použití samy čistí.

Prémiové modely jdou ještě dál. Senzory přítomnosti automaticky otevírají a zavírají víko. Bezdotykové splachování. Noční osvětlení, které vás nenásilně navede v tmavé koupelně. Paměťové profily až pro čtyři uživatele, kde si každý člen domácnosti uloží své oblíbené nastavení. A učící se systém, který rozpoznává vaše zvyklosti a v době, kdy toaletu nepoužíváte, automaticky šetří energii.

Průtokový ohřívač vody eliminuje potřebu zásobníku. Programy pro úsporu energie běží na pozadí. U nejvyšších modelů najdete dokonce systém EWATER+, který využívá elektrolyzovanou vodu k dezinfekci mísy i trysek. A automatické odvápňování? Samozřejmost.

Přečtěte si také

Po letních vedrech mohou přijít povodně. Teplejší moře zvyšuje riziko extrémního počasí

9. 9. 2026

Proč to v Česku ještě není standard

Odpověď je brutálně jednoduchá: cena. Zatímco v Japonsku se washlet stal běžnou součástí každé koupelny už v osmdesátých letech minulého století – za což vděčíme především společnosti TOTO, která koncept popularizovala – v českých domácnostech stále narazíte spíš na klasickou keramiku a svitek papíru na zdi.

Nejdostupnější modely na trhu začínají kolem 30 tisíc korun (cca 1 200 eur u značky Roca). Průměrná cena u kvalitních značek se pohybuje okolo 50 tisíc korun. Prémiové modely TOTO mohou vyšplhat až na 150 tisíc korun (6 000 eur). Pro většinu lidí představuje taková investice do koupelny nemalou překážku.

Přesto se situace pomalu mění. Specializované firmy zaznamenávají rostoucí zájem, zejména při komplexních rekonstrukcích nebo výstavbě nových domů. A reakce těch, kdo se pro chytrou toaletu rozhodnou? Téměř vždy stejná: „Proč jsem si to nekoupil už dřív?

Designéři interiérů začali tyto toalety aktivně zapracovávat do svých projektů. Na prestižním veletrhu Casa Decor 2023 získal ocenění za nejlepší projekt prostor Magnum Lignum od architekta Miguela Muñoze, kde jako ústřední prvek koupelny vynikala inteligentní toaleta AquaClean Tuma od značky Geberit. A nebyla jediná – hned několik designérů zařadilo do svých návrhů podobná řešení.

Když sedátko stačí víc než celá toaleta

Výrobci si uvědomují, že ne každý chce nebo může investovat do kompletní výměny toalety. Geberit proto uvedl model AquaClean Alba, který má přiblížit koncept inteligentní toalety širšímu okruhu zákazníků za dostupnější cenu. Španělská firma Roca jde ještě pragmatičtějším směrem.

Kromě kompletní řady In-Wash nabízí také chytrá sedátka Multiclean, která dokážou přeměnit běžnou toaletu na model s omýváním a sušením, aniž byste museli vyměňovat celou keramiku. Stačí sundat staré sedátko, namontovat nové a připojit ho k vodě a elektřině. Řešení ideální pro rekonstrukce, kde lidé odstraňují samostatné bidety a hledají způsob, jak spojit obě funkce a zároveň ušetřit místo.

Na co si dát pozor, než se rozhodnete

Pokud vás myšlenka inteligentní toalety zaujala, je potřeba myslet na několik praktických detailů. V blízkosti toalety musíte mít elektrickou zásuvku – což ve starších koupelnách bývá vzácnost. Bez elektřiny nepohánete trysky, ohřev sedátka ani sušení.

Pečlivě zkontrolujte rozměry zařízení a jeho kompatibilitu se stávajícím uspořádáním. Obzvlášť pokud uvažujete jen o nákupu chytrého sedátka na existující mísu. Ne každý model sedí na každou toaletu a milimetrové rozdíly mohou způsobit problémy s instalací.

Počítejte také s tím, že počáteční investice je výrazně vyšší než u klasické toalety. A bude vám chvíli trvat, než si zvyknete na všechny dostupné funkce a najdete svá oblíbená nastavení. Ale podle těch, kdo už tento krok udělali, stojí každá koruna za to.

Zatímco v jednom španělském městě – konkrétně v Zamoře – je od roku 1986 instalace bidetu v nových bytech dokonce povinná podle územního plánu, v Česku se teprve rozhodujeme, jestli vůbec opustit éru toaletního papíru. Japonci jsou nám v tomhle o celé generace napřed. Otázka zní: jak dlouho ještě budeme čekat?