Kdo udělá s bramborami toto, způsobí, že mu ve sklepě shnijí do tří týdnů
Foto: Pexels
4 min
Hlízy vytažené ze země bývají špinavé, a tak je logické, že nás napadne je umýt. Jenže právě tím jim zkrátíte život na pouhých pár týdnů. Zkušení pěstitelé vědí, proč nechat na bramborách hlínu až do chvíle, kdy je přinesete do kuchyně.
Reklama
Proč špinavé brambory vydrží déle než čisté
Když vytáhnete brambory ze záhonu, máte přirozenou tendenci je hned umýt. Hlíny na nich je někdy tolik, že ani nepoznáte, jestli jsou zdravé nebo poškozené. Přesto platí železné pravidlo: vodu k bramborám nepouštějte dřív, než je budete zpracovávat v kuchyni. Jinak riskujete, že vám celá úroda zhnije dřív, než stihnete říct „bramboračka“.
Hlíza má po sklizni ještě velmi jemnou a zranitelnou slupku, která potřebuje čas na dozrání. Když ji namočíte, narušíte přirozený ochranný film a otevřete dveře plísním i bakteriím. Navíc přidáte vlhkost tam, kde má být sucho – a vlhko je pro brambory při skladování smrtící.
Původně pocházejí z horských oblastí Peru a severozápadní Bolívie, kde se naučily přežívat v drsných podmínkách. Dnes existuje přes čtyři tisíce odrůd, z nichž každá má trochu jiné nároky na pěstování i skladování. Některé snášejí chlad lépe, jiné potřebují víc slunce. Všechny ale mají společné jedno: nesnášejí předčasné mytí.
Tři důvody, proč nechat hlínu na bramborách
První důvod je mechanická ochrana. Slupka brambor je hned po sklizni tenká jako papír. Jakýkoliv kontakt s vodou ji může poškrábat nebo narušit, takže hlíza ztrácí přirozenou bariéru proti vnějším vlivům. Půda na povrchu naopak funguje jako polštář, který chrání před drobnými rankami při manipulaci.
Druhý důvod je vlhkost. I když brambory po umytí pečlivě osušíte, stopy vody zůstanou v nerovnostech slupky a kolem „oček“. Právě tam se pak usazují mikroorganismy, které hlízu rozloží během několika týdnů. Suchá půda naopak odvádí přebytečnou vlhkost pryč od povrchu.
Třetí důvod se týká procesu zrání. Brambory po vytažení ze země potřebují jeden až dva týdny na to, aby jejich slupka ztvrdla a uzavřela se. Tento proces probíhá nejlépe v suchém, větraném prostoru – a přirozený povlak hlíny mu výrazně pomáhá. Teprve po dozrání jsou hlízy připravené na dlouhodobé uskladnění.
Kde a jak skladovat, aby brambory nevyklíčily
Ideální místo pro brambory je tmavé, chladné a dobře provětráváné. Teplota by se měla pohybovat mezi 4 až 8 °C – pod 3 °C začíná proces sládnutí, kdy se škrob mění na cukry a brambory získávají nepříjemně nasládlou chuť. Naopak při teplotách nad 10 °C rychle klíčí a měknou.
Nikdy je neskladujte v blízkosti cibule nebo jablek. Tyto plodiny uvolňují etylen, plyn, který u brambor spouští klíčení a urychluje stárnutí. Babičky znaly chytrý trik: mezi brambory vložily plátěný sáček s celým kmínem, jehož silice přirozeně zpomalují růst výhonků.
Před uskladněním každou hlízu pečlivě prohlédněte. Ty s prasklinou, zeleným zabarvením nebo měkkými místy okamžitě vyřaďte – jedna zkažená brambora dokáže nakazit celou bednu. Zdravé kusy naskládejte do prodyšných přepravek nebo dřevěných beden, ne do plastových pytlů, kde se hromadí vlhkost.
Brambory patří do čeledi lilkovitých, stejně jako rajčata nebo papriky. Při vystavení světlu v nich vzniká solanin, přírodní toxin, který způsobuje hořkou chuť a v nadměrném množství může být zdraví škodlivý. Proto je tma při skladování naprosto klíčová.
Pokud dodržíte všechna tato pravidla a necháte brambory špinavé, vydrží vám v perfektním stavu až do jara. Umyté hlízy naopak začnou hnít už po třech až čtyřech týdnech – a to je škoda úrody, do které jste vložili tolik práce.
