Vypadá jako dřevo, ale vlastnosti má lepší. Česko dobývá levný typ podlah, který si položíte sami bez bourání
Foto: Pexels
3 min
Dvacet metrů čtverečních staré podlahy, žádný prach, žádné lepidlo a večer už se po nové podlaze chodí v ponožkách. Tak to vypadá v reklamách. Skutečnost je o něco složitější.
Reklama
Řeč je o krytině, která se do sebe zacvakává jako puzzle. Má několik vrstev, tloušťku zhruba 4 až 6 mm a na pohled se téměř nedá odlišit od dřeva či kamene. Právě ona v poslední době zahýbala trhem s podlahami v bytech i rodinných domech.
Láká hlavně rychlostí a čistotou. Pokládá se bez lepidla a protože je tenká, často jde položit přímo na staré linoleum nebo dlažbu. Jenže právě jednoduchost svádí k chybám, které se ukážou až po měsících.
Proč lidé sahají po zámkovém vinylu
Správný název zní zámkový vinyl, odborně také SPC nebo LVT click. Jde o vícevrstvou krytinu na bázi PVC. Novější typy mají tuhé minerální jádro, které dává podlaze stabilitu.
Obraz dřeva nebo kamene vzniká 3D tiskem a synchronním embosováním, tedy reliéfem, který kopíruje kresbu dekoru. Materiál navíc nebobtná při kontaktu s vodou, tlumí kročejový hluk a je příjemný na došlap. Varianty s minerálním jádrem mají nízký tepelný odpor, takže se hodí i na podlahové topení.
Co reklamy neříkají
Počítejte s vyšší cenou materiálu než u laminátu nebo lepeného vinylu. Komplikovanější je i oprava. Když poškodíte lamelu uprostřed místnosti, nejde ji jen vyříznout, podlahu je nutné rozebrat od nejbližší stěny.
Plovoucí systém má kvůli drobné vzduchové mezeře o něco horší tepelnou vodivost než celoplošně lepený vinyl. U větších ploch je nezbytné nechat u stěn dilatační spáry a mezi místnostmi použít přechodové lišty. Podlaha totiž přirozeně pracuje.
Dva mýty, které se opakují nejčastěji
První mýtus tvrdí, že klik vinyl zvládne i hodně křivý podklad. Není to pravda. I plovoucí systém potřebuje rovný povrch s odchylkou nejvýše 2 mm na 2 metry. Na hrbolech se zámky pod zatížením časem polámou a spáry se rozestoupí.
Druhý mýtus slibuje absolutní vodotěsnost v koupelně. Samotný materiál vodě odolá, ale netěsnými zámky se může dostat pod podlahu. Tam vlhkost zůstane a vzniká plíseň. Pro koupelny odborníci doporučují celoplošné lepení nebo dodatečné utěsnění spár.
Vinyl versus dřevo a laminát
Oproti dřevěné podlaze je vinyl přesto na vlhkost a běžný provoz méně citlivý, takže se hodí i do kuchyně nebo předsíně. Ve srovnání s laminátem je zase příjemnější na došlap, tišší a působí teplejším dojmem. Zvládá také podlahové topení. Výhodou je i velký výběr dekorů, včetně velmi věrných imitací dřeva, a u kvalitních vinylových podlah také dobrá odolnost proti opotřebení.
Naopak dřevo má proti vinylu jednu zásadní výhodu: je to skutečný přírodní materiál, který lze při poškození u některých typů podlah přebrousit a znovu povrchově upravit. Vinyl se opravit podobným způsobem nedá, po výrazném poškození se musí vyměnit dílec nebo část podlahy. Oproti laminátu bývá kvalitní vinyl dražší, levnější varianty se zase mohou snadněji poškodit ostrým předmětem nebo těžkým nábytkem. A zatímco laminát i dřevo mají pevnější povrch, vinyl je měkčí, takže se do něj mohou otisknout například nožky nábytku.
Ve finále ale vinyl nabízí velmi dobrý kompromis mezi cenou, odolností, pohodlím a snadnou údržbou. Jen se vyplatí nešetřit na kvalitě a hlavně na přípravě podkladu. Právě ta může rozhodnout o tom, jestli vám vinyl bude dobře sloužit roky, nebo se jeho nedostatky začnou brzy projevovat.
