Nikdy jsem neviděl eskymácké děti zlobit, hádat se, natož se prát. Důvod? Nikdy jsem neslyšel Eskymáka říci svému dítěti tvrdé slovo

Nikdy jsem neviděl eskymácké děti zlobit, hádat se, natož se prát. Důvod? Nikdy jsem neslyšel Eskymáka říci svému dítěti tvrdé slovo

Foto: LibraryArchives from Canada / Creative commons, CC-BY

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Grónlanďané mají neobyčejně rádi své děti a dělají všechno možné, aby jim vyhověli, zejména chlapcům. Tito malí tyrani často vládnou celým domem, a slova moudrého Šalamouna, že kdo miluje svého syna, brzy ho trestá, nejsou zde uznávána.

Vždyť Eskymák vůbec pokládá bití za nelidské, a nejvíc ovšem, když jde o vlastní krev. Nikdy jsem neslyšel Eskymáka říci svému dítěti tvrdé slovo, svěřuje své originální poznatky ze životě grónských Eskymáků Fridtjof Nansen ve své knize z roku 1891 Život Eskymáků.

Vlídné napomenutí

Čekali bychom, že v důsledku takové výchovy jsou eskymácké děti nezpůsobné a nezvedené, ale není tomu tak. Putoval jsem po různých místech mezi Eskymáky na západním pobřeží, vypráví v knize z roku 1891 Nansen, ale pouze jedinkrát jsem viděl nezpůsobné eskymácké dítě, a to bylo v domě spíš evropském než eskymáckém. Když děti dostávaly trochu rozum, stačilo vždycky vlídné napomenutí otcovo nebo matčino, aby přestaly dělat, co nesměly.

I fotbal bez hádek

Nikdy jsem neviděl, ani doma ani venku, aby se eskymácké děti hádaly nebo si říkaly navzájem ošklivá slova, nebo že by se dokonce praly. Hodiny jsem vydržel dívat se na ně, jak si hrají, a byl jsem často také přítomen jejich fotbalu (zvláštní hra eskymáckých dětí, velmi podobná naší kopané). Jak známo, dovede tato hra zavdat holost příčin k hádání, ale tady nebylo ani jediné neshody, dokonce tu nebylo vidět ani nepřívětivý pohled.

Kde v Evropě bys našel něco takového?...

…ptal se Nansen, nechci rozhodovat, jaký základ má tento nápadný rozdíl mezi dětmi eskymáckými a evropskými, ale do značné míry je jistě způsoben nanejvýš mírnou a dobrosrdečnou povahou Grónlanďanů.

(Ne)ustálé spolužití jako výchovný prostředek

Snad je to také tím, že eskymácká žena ustavičně žije v téže místnosti jako její děti, a ven – na zádech v amautu – je nosí i k své práci; je s nimi proto mnohem víc ve styku, a mezi dětmi a rodiči v Grónsku je mnohem stálejší spolužití než v Evropě.

Reklama

Odmalička trénují jako dospělí

Rozumný Grónlanďan dává svým synům ke hraní malé šípy a harpuny, ještě pokud jsou děti docela malé, aby si cvičily oko i paži. Můžeme proto vidět budoucí lovce již ve třech až čtyřech letech cvičit se těmito loveckými zbraněmi (nebo pouze kamenem, když nemají nic lepšího) na malých ptácích a všem jiném, co je hodno jejich lovecké pozornosti. Již jsem se zmínil, upřesňuje sám Nansen, že eskymáčtí chlapci záhy jezdí v kajaku.

Pro eskymáckou společnost je přirozeně nanejvýš důležité, aby hoši byli vychováváni ve zdatné lovce; vždyť na tom je závislá celá jejich budoucnost.

Ale také děvčata si záhy musí zvykat na své povinnosti; jsou ještě malá, když se už musí učit šít a pomáhat matce v domácnosti, snažil se dát eskymácký styl výchovy dětí na vědomí čtenářům z různých koutů světa polárník a vědec Fridtjof Nansen.

Reklama
Zdroj článku:
NANSEN, Fridtjof. ŽIVOT ESKYMÁKŮ. Praha: Mladá fronta, 1956. Globus (Mladá fronta).
Reklama