Jeho podobiznu známe hlavně z jezdeckých obrazů. Napoleon ale nebyl dobrý jezdec

Jeho podobiznu známe hlavně z jezdeckých obrazů. Napoleon ale nebyl dobrý jezdec

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Spousta z nás zná Napoleona Bonaparte jako špičkového vojevůdce, často zachycovaného v koňském sedle. Jak na tom ale generál byl se vztahem ke koňům? Možná vás jeho jezdecké schopnosti v mnohém překvapí.

Reklama
Obsah článku
  1. Jako dítě neměl možnost jezdit na koni
  2. Zlozvyky si přenesl i do pozdějších let
  3. Rozvíjel chov koní ve Francii
  4. Legenda jménem Marengo

Napoleonových životopisů byly napsány doslova tisíce. Někdy se dokonce říká, že Napoleon je po Ježíši Kristu druhým nejdůležitějším mužem našich dějin. Zatímco o jeho životě a úspěších na bitevním poli existuje celá řada literárních děl, mnohem méně se spisy věnují jeho vztahu ke koním. Jednou z knih, která se tímto tématem zabývá, je dílo Marengo: Mýtus Napoleonova koně z pera Jill Hamiltonové. Kniha je vlastně jakýmsi pátráním po historické realitě, která se skrývá za mýtem o koni jménem Marengo, a v obecné rovině také za objasněním Napoleonova vztahu k těmto majestátním zvířatům.

Jako dítě neměl možnost jezdit na koni

Jak mnozí ví, Napoleon se narodil na Korsice. S ohledem na skalnatý profil ostrova tak jízda na koni nepatřila k příliš rozšířeným způsobům dopravy. Ani mladý Napoleon tak této vášni v dětství nepropadl. Během pobytu na Korsice nikdy koně nevlastnil a bez formálního jezdeckého vzdělání se na rodném kusu skály, kde byl mezek nebo osel stejně praktický jako kůň, nejprve naučil poněkud ležérnímu, praktickému stylu jízdy.

Zvyklý používat primitivní uzdu bez železného udidla, držel otěže volně a ovládal zvíře změnami v rozložení váhy svého těla. Na koni seděl shrbený dopředu, prsty u nohou měl ve třmenech níže než paty. Napoleon měl v této době celkově špatný sed – při jízdě klouzal dopředu a dozadu a ze strany na stranu. Navzdory tomu byl ale neúnavným jezdcem – ačkoliv poněkud bezohledným.

Bonaparte má oranžový plášť, Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Zlozvyky si přenesl i do pozdějších let

Tento styl ježdění se mu vštípil do podvědomí natolik, že v podobném duchu jezdil Napoleon na koni i v dospělosti. Později během studia na vojenské škole sice absolvoval pravděpodobně jen něco málo přes rok formálního výcviku, což pro nabytí chybějících znalostí jistě nestačilo. Jezdil pro potěšení i z nutnosti. Mnohokrát se mu stalo, že se mu kůň splašil, což se mu ve většině případů podařilo zakrýt (Napoleon upadl do bezvědomí a málem se zabil, když týden před převratem v Brumaire spadl z neznámého koně a narazil do stromu).

Rozvíjel chov koní ve Francii

Napoleon, který dával přednost malým arabům, před oblíbenějšími většími plnokrevníky, obnovil francouzské národní hřebčíny, které byly během revoluce zrušeny jako symboly aristokracie. Když pak zahájil své válečné tažení, vyvlastnil hřebčíny dobytých národů a postupně rozvíjel chov koní napříč Evropou. Sám si ponechal stáj s přibližně 80 osobními sedlovými koňmi (pro srovnání, král Ludvík XVI. jich choval téměř 1 800).

Mnoho Napoleonových vlastních koní mělo podobné znaky – arabové s bílou nebo světle šedou srstí. Dodnes se odhaduje, že během Napoleonovy kariéry pod ním v bitvě zahynulo deset až osmnáct koní.

Legenda jménem Marengo

O koni nesoucím jméno Marengo se traduje celá řada příběhů. Měl být ukořistěn během egyptského tažení, přičemž na něm následně Napoleon absolvoval všechny své slavné výpravy - druhé italské tažení, ústup z Moskvy i závěrečnou bitvu u Waterloo. Po této vrcholné bitvě byl prý kůň zajat a převezen do Británie, kde byl vystaven veřejnosti. Dodnes je jeho kostra k vidění v Národním armádním muzeu.

V knize Marengo: Mýtus Napoleonova koně autorka tvrdí, že o koni tohoto jména nejsou žádné doložitelné důkazy. I někteří historikové dnes pochybují o tom, že Marengo vůbec existoval. Čí by tedy byly ostatky koně v anglickém muzeu? Nabízí se odpověď, že Marengo byla pouze přezdívka pro jiného koně. Napoleon měl zálibu v přezdívkáchskutečné křestní jméno jeho manželky Joséfphine bylo Rose. Hamiltonová ve své knize tvrdí, že podobným způsobem dostávali přezdívky i jeho koně.

Marengo však dodnes zůstává stále jakousi záhadou. Nejpravděpodobněji se jeví teorie, že se kůň ve skutečnosti jmenoval Ali, jelikož na tomto oři Napoleon skutečně jezdil po celou dobu své kariéry a měl ho skutečně v oblibě. Jednoznačné důkazy o jeho možném původu však bohužel chybí.

Možná jste zmeškali

Dokázal by Julius Caesar se svou armádou porazit Johanku z Arku? Možná vás vědecké posouzení překvapí

Dokázal by Julius Caesar se svou armádou porazit Johanku z Arku?…

Dokázal by Julius Caesar se svou armádou porazit Johanku z Arku? Pravděpodobně nemohl. V hypotetickém scénáři byste měli potíže najít většího nebo nebezpečnějšího středověkého nepřítele, kterému by římské legie Julia Caesara čelily než francouzské síly, které vyhrály stoletou válku.

Kata Mydláře známe asi všichni. Stihl toho hodně. Ve své práci i v životě

Kata Mydláře známe asi všichni. Stihl toho hodně. Ve své práci i v…

Hrdelní právo mělo v Čechách dlouhou tradici, jmenný seznam katů je rovněž rozsáhlý, ovšem do vědomí široké veřejnosti se nesmazatelně zapsalo jedno jméno – Jan Mydlář, slavný pražský mistr popravčí, který svůj um předvedl 21. června 1621 během staroměstské exekuce, tedy popravy 27 vůdců protihabsburského povstání z roku 1618. Znáte celý příběh příběh Jana Mydláře?

Zastřelili lidoopa? Šokující foto z deníku děsí vědce

Zastřelili lidoopa? Šokující foto z deníku děsí vědce

Příšera, zvíře nebo možná jeden z posledních lidoopů. To je záhadami opředená postava, které se přezdívá opice Loyů. Její fotografie je snadno dohledatelná. Už asi nikdy se ale nedozvíme, o koho se skutečně jednalo.

Vzácná nemoc Inuitů: Své příbuzné vidí jako tlustá zvířata a přejí si je pozřít

Vzácná nemoc Inuitů: Své příbuzné vidí jako tlustá zvířata a přejí si…

Tato psychotická porucha byla popsána u Inuitů z Hudsonova zálivu. Mezi projevy patří obsedantní nutkání jíst lidské maso, úzkost a přesvědčení, že je jedinec očarován příšerou z ledu a kostí, která žere lidi. Je provázena vegetativními příznaky.

Eskymáci se báli mrtvol: Nemocné ženy, nikoliv muže, pohřbívali zaživa a oblékali budoucího nebožtíka dlouho před smrtí

Eskymáci se báli mrtvol: Nemocné ženy, nikoliv muže, pohřbívali…

„Že na chlapce je tu (v Grónsku) přibližně podobný názor, jako u nás na kapitál, vyplývá mimo jiné také z toho, že vdovy se těžko znovu provdávají, avšak přesto se to někdy stane, „zejména, mají-li syny; neboť tehdy se mohou provdat za některého váženého vdovce“.

Patologičtí lháři mají abnormality na mozku, tvrdí psycholog z jižní Kalifornie. Chybí jim záchranná brzda asociálního a agresivního chování

Patologičtí lháři mají abnormality na mozku, tvrdí psycholog z jižní…

Není lhaní jako lhaní. Patologičtí lháři mají na rozdíl od zbytku populace jinak strukturovaný mozek a výzkumy naznačují, že za své chování ve skutečnosti nemohou. 

Profesionální travička Giulia Tofana pomáhala Italkám od násilnických manželů. Před smrtí se přiznala k zabití 600 mužů

Profesionální travička Giulia Tofana pomáhala Italkám od násilnických…

Účinné a téměř neodhalitelné jedy udělaly z Giulie Tofany populární a bohatou živnostnici, která měla stovky zákaznic. V průběhu historie se stala legendou a jednou z nejznámějších sériových vražedkyň v italských dějinách. 

Do příchodu bělochů Eskymáci neznali zubní kaz, ani pro něj neměli výraz. Od té doby je jejich chrup v kritickém ohrožení

Do příchodu bělochů Eskymáci neznali zubní kaz, ani pro něj neměli…

Na nalezených kosterních vykopávkách praobyvatel arktických ostrovů byly všechny zuby naprosto zdravé. V zemi Eskymáků po dlouhou dobu neznali bolest zubů, byl to pro ně neznámý pojem. A to natolik, že v eskymácké řeči ani nebyl vhodný výraz pro toto utrpení.

Jak knihtisk změnil svět a společnost? A proč jeho strůjce zemřel chudý?

Jak knihtisk změnil svět a společnost? A proč jeho strůjce zemřel…

Jméno Johannes Gutenberg patří díky tradiční školní otázce „kdo vynalezl knihtisk“ mezi ta, jež většina lidí zná. Nezaslouží si ale, abychom o něm věděli více než jen jednu větu?

Navahové za hlavní smysl milostného života považovali plození dětí. Uměli se bránit těm nechtěným

Navahové za hlavní smysl milostného života považovali plození dětí.…

Indiánský národ, nejpočetnější v celých Spojených státech, dnes obývá rezervaci, která je i nyní veliká skoro jako celá Česká republika. Sám si ji spravuje, a proto se tu mohly dodnes částečně zachovat poměry, jaké tu panovaly před příchodem bělochů.

Doporučené články

Největší proměna kariéry: Oblíbená herečka musela kvůli nové roli shodit vlasy

Největší proměna kariéry: Oblíbená herečka musela kvůli nové roli shodit vlasy

Tři osudové ženy, které pobláznily svět: Legendární oscarový klenot se vrací na televizní obrazovky

Tři osudové ženy, které pobláznily svět: Legendární oscarový klenot se vrací na televizní obrazovky

Život za Prahou a pravidlo 70 na 30: Andrea Růžičková popsala svůj životní styl

Život za Prahou a pravidlo 70 na 30: Andrea Růžičková popsala svůj životní styl

Zákaz kvůli politice i 7 let čekání. Jak František Vláčil vybojoval návrat Rudolfa Hrušínského

Zákaz kvůli politice i 7 let čekání. Jak František Vláčil vybojoval návrat Rudolfa Hrušínského

Nová role pro Pavla Lišku. V rodinné komedii dostane nečekaně druhou šanci

Nová role pro Pavla Lišku. V rodinné komedii dostane nečekaně druhou šanci

Reklama