Kalorická tabulka ořechů. Nejvíce se tloustne po levných, kterých Češi hltají tuny u televize
Chroupáme je u televize v přesvědčení, že si dopřáváme zdravou svačinu. Tato nenápadná plodina přitom není tak nevinná, jak vypadá. Dokonce to ani není ořech, jak si řada lidí myslí.
Sáček šustí v tmavém obýváku. Ruka automaticky sklouzne dovnitř, prsty nahmátnou hladkou slupku. Křup. Ještě jeden. A ještě. Za okny padá tma, na obrazovce běží seriál, a vy ani nevnímáte, že právě konzumujete něco, co botanicky vůbec nepatří mezi ořechy.
Většina lidí by přísahala, že drží v dlani oříšek. Realita je však zcela jiná. Podzemnice olejná (Arachis hypogaea) patří do čeledi bobovitých (Fabaceae) – je to luštěnina, blízká příbuzná fazolím a hrachu. Její plody se nevyvíjejí na stromech, ale pod zemí v procesu zvaném geokarpie.
Kdy se z boboviny stal ořech
Původ této plodiny sahá do Peru a Brazílie, kde ji pěstovali už před tisíci lety. Do Evropy ji přivezli španělští conquistadoři v 16. století. Protože se slupka podobala skořápce lískových ořechů a chuť připomínala jiné ořechy, lidé ji začali automaticky řadit mezi ně.
Marketing a obchod tento omyl jen upevnily. Dnes jsou největšími producenty Čína, Indie a USA. A my pořád věříme, že jíme ořechy.
Opravdu se po nich tak tloustne?
V lifestylových časopisech i na sociálních sítích koluje tvrzení, že po této plodině se přibírá nejrychleji. Prý proto, že je levná a méně kvalitní než pravé ořechy. Nutriční tabulky však ukazují něco jiného.
Nepražené a nesolené arašídy obsahují na 100 gramů přibližně 567 až 591 kcal. Lískové ořechy mají 628 kcal, vlašské 654 kcal, pekanové 700 kcal a makadamové dokonce 760 kcal. Arašídy jsou tedy kaloricky šetrnější než většina pravých ořechů.
Problém neleží v plodině samotné, ale v tom, jak a kolik jí konzumujeme.
Modelový příklad
Představte si dospělého člověka s hmotností 80 kilogramů, sedavým zaměstnáním a průměrným denním výdejem 2 200 kcal. Večer si pustí film a během dvou hodin bezděčně zkonzumuje jedno rodinné balení pražených solených arašídů – 200 gramů.
Energetický příjem z jediného sáčku: 1 200 kcal. To je 54,5 % doporučeného denního příjmu. Navíc do těla dostane 102 gramů tuku (o 30–40 % víc, než by měl) a až 2,8 gramu soli – více než polovinu maximální denní dávky podle WHO.
Pokud se tento zvyk opakuje jen dvakrát týdně bez kompenzace pohybem, vytvoří se týdenní nadbytek 2 400 kcal. Za rok to teoreticky znamená nárůst hmotnosti o 16,2 kilogramu.
U solených variant navíc dochází k výrazné kardiovaskulární zátěži, zvyšování krevního tlaku a zadržování vody v těle.
Král krizových nákupních košíků
I přes všechna rizika zůstává podzemnice olejná neochvějným králem českého trhu. Důvod je prostý: bezkonkurenčně nízká cena. Arašídy jsou dlouhodobě nejlevnější a nejprodávanější komoditou ve své kategorii.
Když lidé musí šetřit, drahé kešu nechávají v regálech. Arašídů se nevzdají.
Skrytá nebezpečí pod slupkou
Kromě vysokého obsahu soli u komerčních variant skrývají arašídy ještě dvě zásadní hrozby. První z nich je, že patří mezi nejsilnější potravinové alergeny na světě, které mohou u citlivých jedinců vyvolat prudký anafylaktický šok.
Druhým, často neviditelným rizikem jsou aflatoxiny. Jedná se o vysoce karcinogenní mykotoxiny produkované plísněmi rodu Aspergillus. Tyto plísně mohou plodinu napadnout při nevhodném skladování a transportu.
Pokud tedy chceme těžit z vysokého obsahu bílkovin – kterých mají arašídy díky svému luštěninovému původu úctyhodných 25 až 26 gramů na 100 gramů – měli bychom vždy volit kvalitní, ideálně nepražené a nesolené varianty. A konzumovat je s mírou. Ne celý sáček za večer.