Středověká záchodová jímka skrývala zachovalý zápisník. Přežil v ní 700 let
Archeologové v německém Paderbornu učinili nečekaný objev. V historické latríně nalezli téměř dokonale zachovaný kapesní zápisník z přelomu 13. a 14. století. Organický materiál přežil sedm staletí díky specifickému prostředí bez přístupu vzduchu. Pro středověkého majitele šlo zřejmě o nešťastnou náhodu, pro současnou vědu je to unikátní okno do každodenního života bohatých měšťanů.
Při průzkumu základů nové administrativní budovy v historickém centru německého Paderbornu narazili badatelé na skutečně výjimečný nález. V jedné z pěti středověkých latrín, které zůstaly zapečetěné pod pozdějšími stavbami, objevili kompletně dochovaný kapesní zápisník. Předmět pochází z období kolem roku 1300 a jeho stav je s ohledem na věk téměř neuvěřitelný.
Jak organické materiály vydržely osm století
Vzduchotěsné a vlhké prostředí fekální jímky vytvořilo ideální podmínky pro konzervaci materiálů, které by za normálních okolností dávno shnily. Kůže, dřevo i vosk přežily v téměř původní podobě. Specialisté z Regionálního sdružení Vestfálsko-Lippe (LWL) v Münsteru po doručení nálezu nejprve museli odstranit vrstvy nečistot, než se jim podařilo identifikovat skutečnou povahu předmětu.
Po pečlivém vyčištění se ukázal artefakt o velikosti zhruba deset krát sedm a půl centimetru. Zdobený kožený obal s motivy lilií, které v tehdejší době symbolizovaly čistotu a vysoké společenské postavení, skrýval deset dřevěných destiček pokrytých voskovou vrstvou. Tlak zeminy destičky natolik stlačil k sobě, že mezi ně proniklo jen minimum nečistot. Absence kyslíku navíc zabránila deformaci dřeva.
Středověká verze mazací tabulky
Jedná se o předchůdce moderních zápisníků – soustavu mazacích tabulek. Uživatel psal do voskového povrchu pomocí hrotu vyrobeného z kovu, kosti nebo slonoviny. Plochá strana nástroje sloužila k vyhlazení a smazání starších záznamů. Právě tato technika umožnila vědcům objevit pod nejnovější vrstvou textu i stopy dřívějších, vymazaných poznámek.
Restaurátoři předpokládají, že zápisník patřil zámožnému kupci přímo z Paderbornu. V tehdejší době bylo gramotných lidí velmi málo. Text má praktický charakter – písmo se na stránkách otáčí různými směry, pravděpodobně podle toho, jak majitel sešit právě držel v ruce. Rukopis ale jednoznačně náleží jediné osobě. Odborníci nyní pracují na rozluštění a přepisu krátkých latinských poznámek.
Luxusní toaletní papír z hedvábí
Oblast, kde byl zápisník objeven, v období kolem roku 1300 obývali nejbohatší obyvatelé města. Archeologové v blízkosti bývalého kláštera Abdinghof identifikovali celkem pět latrín. O vysoké životní úrovni tehdejších majitelů vypovídá i další obsah jímky. Vědci zde našli malé kousky jemně tkaného hedvábí. Podle jejich názoru sloužila drahocenná látka, která původně tvořila součást oděvu, po dosloužení jako nejluxusnější forma hygienického materiálu.
Pro středověkého vlastníka představoval pád zápisníku do záchodu nepochybně malou katastrofu. Pro současnou vědu jde však o archeologický poklad prvního řádu.
Otázka bez odpovědi
Badatelé zatím nemají jasno v tom, jak se zápisník do fekální jímky dostal. Nejpravděpodobnější vysvětlení zní, že jej někdo prostě upustil. Bez ohledu na konkrétní okolnosti představuje tento nález unikátní příležitost nahlédnout do každodenního života středověkých měšťanů a jejich obchodních aktivit. Další výzkum může přinést cenné informace o hospodářském životě města v době, kdy patřilo k významným obchodním centrům regionu.