Holýma rukama a dláty vytesali do skály úchvatný chrám. Stojí už 1200 let
Foto: Pexels
3 min
Stojí uprostřed indické divočiny a odporuje všem zákonům logiky. Nikdo neví, jak mohl vzniknout bez jeřábů a techniky. A když ho chtěli zničit, ukázalo se něco ještě podivnějšího.
Reklama
Představte si stavbu, která dle pomyslných zákonů moderní vědy nemohla vzniknout. Žádné lešení, žádné jeřáby, žádné moderní nástroje.
Jen holé ruce, primitivní dláta a stovky tisíc tun kamene, které musely zmizet, aniž by měly kam jít.
A pak si představte, že když se ji staletí později pokusili zničit, nedokázali to.
Tohle není sci-fi. Je to skutečný příběh z Indie, který fascinuje odborníky dodnes.
Začali shora a kopali dolů
V osmém století se skupina stavitelů rozhodla pro absolutně šílený plán.
Nevystavěli chrám z bloků kamene. Místo toho našli obrovskou skálu a začali ji tesát od vrcholu směrem dolů.
Představte si tu logistiku: Musíte odtesat materiál, který nikam neodvezete. Musíte vytvořit prostory uvnitř skály, aniž byste ji zbortili. A celou dobu pracujete jen s kladivem a dlátem.
Odborníci odhadují, že během stavby zmizelo 150 až 400 tisíc tun kamene. Kde skončil? Nikdo to přesně neví.
A kolik lidí při té dřině zemřelo? Historické záznamy mlčí, ale skutečnost musela být krutá.
Jedna skupina dělníků odstraňovala tuny materiálu, zatímco druhá souběžně zdobila vnější stěny. Jako poslední vznikly podlahy a chodníky uvnitř.
Oficiální verze tvrdí, že celá stavba trvala pouhých 18 let. Moderní historici to považují za naprostý nesmysl.
Odhalení: Chrám Kailasa, který přežil i to nejhorší
Stavba, o které mluvíme, se jmenuje chrám Kailasa a stojí v archeologickém nalezišti Éllóra v indickém státě Maháráštra. A její příběh teprve začíná.
Na přelomu 17. a 18. století se panovník Aurangzeb rozhodl zlikvidovat hinduistické památky. Kailasa byla na seznamu. Vyslal přes tisíc dělníků s jediným úkolem: Srovnat chrám se zemí.
Tři roky nepřetržitě bourali. A výsledek? Pouze drobné kosmetické škrábance.
Chrám stál dál, jako by se nechumelilo. Místní lidé v tom viděli božskou ochranu.
Odborníci mají jiné vysvětlení: Dělníci tu krásu pravděpodobně zničit nechtěli, a proto pracovali záměrně pomalu. Ale i tak – zkuste si představit sílu konstrukce, která vydrží tříleté obléhání armádou destruktorů.
Co tam skutečně najdete a proč se vyplatí jet
Celý komplex je vytesaný z jediného kusu skály. Není to stavba složená z bloků – je to obří socha ve tvaru chrámu. Uvnitř najdete stovky soch různých velikostí. Od několika centimetrů po několik metrů vysoké.
Všechny jsou vytesané ze stejného kamene jako chrám samotný. A mezi duchovními výjevy a vyobrazeními boha Šivy se skrývají i pikantní detaily – milostné scény, které ukazují, že tehdejší umělci měli smysl pro realismus.
Zkušení cestovatelé doporučují vyhradit si na prohlídku celý den.
A pokud chcete zážitek na celý život, vystoupejte na vrchol skály. Uvidíte stejný pohled, jaký měli dělníci před staletími, když začínali kopat dolů.
Nejlepší doba pro návštěvu? Prosinec, kdy se v oblasti koná velký hudební festival.
Dostanete se tam přes Bombaj, která je vzdálená 340 kilometrů, nebo vnitrostátním letem na letiště Aurangabad – jen 40 kilometrů od chrámu.
A až tam budete stát a dívat se na tu monumentální stavbu, položte si otázku: Jak je možné, že něco takového vůbec existuje?
