V Česku se ročně vyhodí více než milion tun jídla, což odpovídá asi 101 kg na osobu
Foto: Monticello / Depositphotos
3 min
V současné době čelíme mnoha výzvám, které ovlivňují naše každodenní rozhodování o tom, co jíme a jak s jídlem zacházíme. Na první pohled se může zdát, že je potravin dostatek, ale realita je často jiná.
Reklama
Klesající výživové hodnoty potravin
Moderní zemědělství sice přináší vyšší výnosy, ale za cenu postupného snižování výživové hodnoty pěstovaných plodin. Řada vědeckých studií za posledních 70 let dokládá, že dnes běžně dostupné ovoce, zelenina a obiloviny obsahují výrazně méně bílkovin, vitaminů i minerálů než jejich předchůdci v minulosti. Tento trend označila odborná veřejnost v přehledu publikovaném v roce 2024 v časopise Foods za alarmující.
Ohrožení zdraví
Oslabená výživová hodnota rostlinné stravy přitom ohrožuje zdraví lidí, zejména v době, kdy se kvůli environmentálním a zdravotním důvodům upřednostňuje rostlinná strava. Za ztrátou živin stojí zejména intenzivní zemědělské praktiky, nadměrné zavlažování, hnojení a časté obdělávání půdy, které ničí přirozené vztahy.
Časté obdělávání půdy ničí přirozené vztahy mezi rostlinami a půdnými mikroorganismy. To má negativní dopad na schopnost rostlin vstřebávat živiny z půdy. Vliv mají i klimatické změny a rostoucí hladina CO2 ve vzduchu. Vědci proto volají po změně přístupu k hospodaření a většímu zájmu spotřebitelů o původ a kvalitu.
Plýtvání potravinami
V Česku se ročně vyhodí více než milion tun jídla, což odpovídá asi 101 kg na osobu. Nejde jen o morální selhání, ale o výraznou ekonomickou a ekologickou ztrátu. Průměrný Čech vyhodí jídlo za téměř 1 800 korun ročně, u mladých lidí je to přes 2400 Kč. Celkově jde o miliardové škody. Kromě promrhaných surovin se plýtvá i vodou, energií a lidskou prací. Bohužel vše v dnešní době bereme jako samozřejmost.
Řešení
Řešením může být kombinace edukačních kampaní, využití chytrých aplikací a změny v maloobchodu i gastronomii. Regenerativní zemědělství a efektivnější využívání potravin mohou být cestou ke zdravější společnosti a udržitelnější budoucnosti. Je na čase přehodnotit nejen to, co jíme, ale i jak a proč s potravinami nakládáme.
Příkladem pozitivní změny může být farma Singing Frogs v Kalifornii, kde rodina Kaiserových využívá regenerativní zemědělství bez obdělávání půdy. Výsledky výzkumu ukazují, že zelenina vypěstovaná na této farmě obsahovala výrazně více vitaminů a minerálů než zelenina v běžných ekologických polí. Například zelí mělo až o 60 % více vitaminu B3 a o 46 % vitaminu K.
