Svatováclavská koruna skrývá symboliku a tajemství

Důvod vzniku

Svatováclavská koruna je jedinečným symbolem české státnosti. Od svého vzniku nebyla osobním majetkem krále, ale patřila celé zemi a prostřednictvím jejího nebeského patrona jí měli být korunováni králové na českém trůně. Zhotovena byla na přání Karla IV., který jí byl jako první korunován na českého krále 2. září 1347.

Dva a půl kilogramu vážící klenot zhotovený ze zlata vysoké ryzosti (21–22 karátů), zdobený drahými kameny a perlami, má podobu čelenky ze čtyř dílů, z nichž každý vrcholí velkou lilií. Díly jsou nahoře propojeny dvěma oblouky, na nichž jsou připevněny ozdoby staršího šperku. Na vrcholu koruny, kde se oblouky kříží, je umístěn zlatý křížek se safírovou kamejí. Český král a římský císař Karel IV. se o korunu staral do konce svého života (1378), nechával ji upravovat a doplňovat nejvzácnějšími drahými kameny, jež se mu podařilo získat. V současné době obsahuje koruna celkem 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel. 

Přečtěte si také

KVÍZ: Karel IV. a jeho 4 osudové ženy. Vyzkoušejte si, jak dobře se vyznáte v manželkách Otce vlasti

29. 6. 2024

Skrytá symbolika

Koruna však nebyla jen jedinečným zlatnickým dílem. Její symbolika je mnohem hlubší a v některých ohledech nám již neznámá. Vzdělaný a duchovně založený panovník Karel IV. její podobu propojil s duchovní rovinou. 

Karel IV. věřil ve význam Nebeského Jeruzaléma, jenž je popsán v Bibli, a přál si zhmotnit tyto vize i na zemi. Podle Bible Nebeský Jeruzalém stojí na dvanácti drahých kamenech, skládá se ze čtyř hlavních hradeb a v každé z nich jsou tři brány. Spodní část Svatováclavské koruny obsahuje dvanáct drahých kamenů a skládá se ze čtyř částí, z nichž vycházejí tři listy lilie. Tyto paralely nebyly náhodné. Karel IV. nechal korunu vyrobit podle vzoru Nebeského Jeruzaléma a podobným způsobem řešil výzdobu kaple sv. Kříže na Karlštejně, kde měly být uloženy královské poklady, především sbírky svatých relikvií a říšské korunovační klenoty.

Uchovávání na Karlštejně

Na hradě založeném v roce 1348 byla svatováclavská koruna z bezpečnostních důvodů uchovávána od počátku husitských válek. S krátkými přestávkami zde zůstaly uloženy téměř 200 let. V současné době je na hradě Karlštejn vystavena replika svatováclavské koruny.

Koruna jako relikviář

Tím, že koruna vrcholila křížem s vsazenou relikvií pro křesťanský svět nejcennější – trnem z Kristovy trnové koruny, měl být český panovník symbolicky korunován stejnou korunou jako Ježíš Kristus. Koruna byla tudíž také relikviářem. 

Vystavování Svatováclavské koruny

Svatováclavská koruna mohla být od počátku užívána jen při zcela výjimečných příležitostech, zejména při korunovacích, kdy demonstrovala spojení krále a země. Sám Karel IV. pro to ustanovil přísná pravidla. Ještě než vznikla, zajistil koruně ochranu papež Kliment VI., a to svou bulou z roku 1346. Pod nejtěžší hrozbou hněvu Božího a exkomunikace z církve, byla s ní zapovězena nepovolená manipulace, zcizení anebo její zastavení. Za vypůjčení k vlastní korunovaci zaplatil Karel IV. Pražské kapitule 300 kop grošů. I v současnosti je Svatováclavská koruna v originále k vidění jen při zvláštních příležitostech, které musí schválit prezident České republiky. Běžně je spolu s korunovačními klenoty uložena v Korunní komoře katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Sada dále obsahuje pouzdro na královskou korunu, žezlo, jablko a Svatováclavský meč. 

Přečtěte si také

Karel IV. neuměl česky a přežil pokus o vraždu. A to není všechno, co jste možná nevěděli

18. 3. 2023

Pokud se mají korunovační klenoty ukázat veřejnosti, je zapotřebí Korunní komoru svatovítské katedrály odemknout sedmi klíči, jejímiž držiteli jsou prezident, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly katedrály sv. Víta a primátor hlavního města Prahy. Na prohlídku klenotů se čekají dlouhé fronty, vy si ji můžete prohlédnout z pohodlí domova třeba zde.