Tajná hra supermarketů: Prodavači tají, jak se skutečně zneužívají samoobslužné pokladny
Foto: Tada Images / Shutterstock.com
3 min
Je proti nim poměrně dost zákazníků. Někdy k nim nechtějí jít čistě z principu. Z tvrdohlavosti. Jiným prostě chybí lidský kontakt. A jsou i takoví, kteří prostě nechtějí, aby pokladní přišli o práci. Další zase samoobslužné pokladny milují a chodí jen a pouze k nim.
Je to taková dvojsečná zbraň. Nejen z pohledu zákazníků, ale i samotných obchodníků.
Vylepšení služeb je skutečně vylepšením?
Ano, pro mnohé je zavedení rychlých samoobslužných pokladem opravdu spásou. Když se chcete vyhnout lidskému kontaktu, čekání ve frontě nebo chcete jen rychle nakoupit, je takový způsob placení ideální. Skvělý na rychlé „prolétnutí obchodem“. Navíc platba probíhá rychle. Pokud vás nezastaví chyba během načítání zboží a nečekáte na pokladní. Názory ve veřejném prostoru se ale různí.
Obě skupiny jsou hlasité. Padají tak úvahy, jestli to není tak trochu podvod. Děláme práci za pokladní, sami jsme tam na brigádě.
Fajn, pokud to někdo takto cítí, může při každém nákupu zaměstnat pokladní u kasy a samoobslužky může ignorovat. Samoobslužné pokladny skrývají některá tajemství. Věřte tomu, že některá snad ani vědět nechcete.
Že se okradu!
Je tu samozřejmě vyšší riziko chyby. Byť je systém propracovaný velmi dobře, sám zákazník se může při markování splést. Pokud si toho nevšimne a namarkuje si něco například dvakrát, pak něco navíc nevědomky zaplatí. Samoobslužné pokladny umí hodně, ale dokonalé rozhodně nejsou.
Pokud zjistíte cenově rozdílnou položku, máte více práce. Přivolat obsluhu, vyřešit to s ní. U klasické pokladny můžete rovnou mluvit s pokladní.
Na tohle obchody tak trochu hřeší. Že jsme tak zaneprázdnění tím, aby nám to vůbec nějak fungovalo, že přehlížíme ceny.
Že přijdu krást!
Například Daily Mail si v jednom článku rozebral zajímavé téma. Podle něj se na zákazníky milující samoobslužné pokladny častěji zaměřují prodavači, případně ochranka. Automaticky předpokládají, že jdete-li platit tam, bude krást. Nebo podvádět s kody a cenami. Nebo projít s nějakým drobným zbožím bez zaplacení.
„Obchody provádějí pravidelné kontroly kvality a inventury. Když se přijde na to, že něco chybí, ochranka sleduje hodiny a hodiny nahrávek z kamer a snaží se zjistit, kdy a jak zboží prošlo přes pokladny,“
dodala americká právnička v článku, který citoval i denik.cz.
Možná ty propichující oči obsluhy u pokladem už budete vnímat jinak. Trochu nervozněji. Protože to je častější, než si myslíme.
A tohle je rozhodně vědomí, které citlivějším lidem nepřidá. Možná už k samooblužce přestanete chodit...