Remoska byla hitem československých kuchyní. Řada žen na ni nedá dopustit dodnes

Na chalupách, ve sklepích i na půdách se odehrává neobvyklý lov. Cílem není porcelán ani staré hodiny, ale jednoduchá kuchyňská pomůcka z padesátých let. Malá hliníková mísa s víkem, která dokázala péct kuře i bábovku bez klasické trouby, dnes mění majitele za sumy, které by její původní tvůrce nenapadly ani ve snu.

Elektrický zázrak, který přežil půl století

Málokterý spotřebič z éry socialismu dokáže dodnes fungovat bez větších problémů. Remoska patří k výjimkám. Její konstrukce je tak primitivní, že ji téměř nic nemůže zničit. Hliníková nádoba, víko s topným tělesem a přívodní kabel – to je celé tajemství. Žádná elektronika, žádné čidla, žádné chybové kódy.

Právě tahle robustnost dělá z nejstarších modelů označených jako HUT skutečný poklad. Kusy vyrobené v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století fungují stejně spolehlivě jako v den, kdy opustily továrnu v Kostelci nad Černými lesy. Moderní trouby s desítkami funkcí jim v trvanlivosti nemohou konkurovat.

Švédský inspirační zdroj a tři chytré hlavy

Celý příběh začal pracovní cestou elektrotechnika Oldřicha Homunty do Švédska v padesátých letech. Tam narazil na elektrický hrnec, který dokázal vařit, ale pečení nezvládal. Po návratu domů spojil síly s kolegy Jindřichem Uherem a Antonínem Tyburcem. Společně vylepšili původní koncept tak, aby zvládal i pečení shora.

První funkční prototypy vznikly mezi lety 1953 a 1955. Spotřebič dostal pracovní název HUT podle začátečních písmen příjmení trojice vynálezců. Teprve o devět let později, v roce 1964, přišel obchodní název Remoska odvozený od výrobního podniku Remos. Tehdy byla zaregistrována i ochranná známka, která platí dodnes.

Přečtěte si také

Jablečná dřeň v kečupu? Co to o výrobku vypovídá a proč byste ho neměli kupovat

23. 5. 2026

Cenovka, která bolela, ale vyplatila se

Sériová výroba startovala v roce 1957. Do pádu komunismu v roce 1991 se vyrobilo přibližně 1,5 milionu kusů, což z remosky udělalo jeden z nejrozšířenějších kuchyňských pomocníků v tehdejším Československu.

Dvoulitrový model stál 180 Kčs, čtyřlitrová verze vyšla na 210 Kčs. V dnešních relacích to vypadá jako směšná částka, v šedesátých letech ale šlo o investici, kterou si rodiny pečlivě rozmýšlely. Přesto se koupě vyplatila – desítky tisíc těchto kusů slouží dodnes.

Moje remoska je ode mě starší. Koupila ji maminka v roce 1968 a já ji používám pořád. Nikdy se nerozbila, jen jsem jednou vyměnila kabel. Peču v ní všechno od masa po koláče. (Hana, Zlín)

Energetická úspora, která dává smysl i dnes

Princip fungování je geniálně jednoduchý. Odporový drát zalitý v masivním hliníkovém víku vytváří teplo přímo nad pokrmem. Zatímco klasická trouba musí vyhřát celý vnitřní prostor, remoska koncentruje energii do malého prostoru těsně nad jídlem.

První generace HUT-I měla příkon okolo 400 wattů, následovník HUT-II se pohyboval kolem 500 wattů. Běžná elektrická trouba při rozehřívání spotřebuje 2 500 až 3 000 wattů. Při dlouhém pečení masa nebo bábovky se rozdíl ve spotřebě projeví výrazně na účtu za elektřinu.

Následující přehled ukazuje zásadní rozdíly v parametrech:

Remoska HUT-I: příkon kolem 400 W, vyhřívá malý prostor nad jídlem pomocí víka s topným tělesem
Remoska HUT-II: příkon kolem 500 W, stejný princip vytápění
Klasická elektrická trouba: příkon 2 500 až 3 000 W, vyhřívá celý vnitřní prostor

Přečtěte si také

Aronie: Nenápadné ovoce s nečekaně pozitivním účinkem na lidské zdraví

23. 5. 2026

Záchrana z popela díky jednomu technikovi

Po roce 1989 se zdálo, že je konec. Fritovací hrnce a mikrovlnné trouby zaplavily trh a zájem o starou dobrou remosku klesl téměř na nulu. Výroba v Kostelci se zhroutila a v roce 1991 úplně skončila. Značka měla namířeno do propadliště dějin.

O tři roky později se ale objevil zachránce. Jiří Blažek z Frenštátu pod Radhoštěm hledal náhradní díly ke své staré remosce. Když zjistil, že žádné neexistují, rozhodl se koupit celou licenci a obnovit výrobu. Od roku 1994 pokračuje sériová produkce pod jeho vedením a značka si znovu získala pozornost.

Retro kousek, o který je znovu zájem

Na bazarech a aukčních portálech se originální kusy HUT v běžném stavu prodávají za několik set korun. Skutečně zachovalé exempláře s kompletním původním příslušenstvím ale dosahují cen až 4 500 Kč. Cenu výrazně zvyšuje nepoškrábané leštěné víko, dochovaný dobový návod nebo dokonce původní krabice.

Lidé, kteří kdysi pomůcku odložili na půdu nebo do sklepa, dnes nechápou, proč by někdo platil takové peníze za věc, kterou chtěli vyhodit. Mladší generace ale objevuje kouzlo jednoduchosti, odolnosti a úspornosti. Remoska se stala symbolem doby, kdy se věci vyráběly na desítky let, ne na pár sezón.

Sběratelé pátrají po kusech s typovým označením HUT především kvůli jejich autenticitě a historické hodnotě. Jde o první generaci spotřebiče, který dokázal přežít půl století a fungovat stejně dobře jako v den výroby. V době plánovaného zastarávání je to vlastnost, která má svou cenu.