Má dřevěné opěrky a nevýrazný potah. Sběratelé hledají tento typ československého křesla a nabízejí 15 000 Kč/kus

Dnes se však karta obrátila. Sběratelé a milovníci retro designu po něm doslova šílí a za jediný kousek v původním stavu jsou bez váhání ochotni vyplatit i 15 000 korun na ruku. Podívejte se, zda se tento zapomenutý poklad neskrývá i u vás doma.

Legendární křeslo, které psalo historii československého designu

Tím tajemným klenotem, který dnes vyvolává vlnu nostalgie a nadšení, je ikonické křeslo navržené legendárním designérským duem Karla Koželky a Antonína Kropáčka. Tento kousek nábytku se stal symbolem poválečné moderny a elegance. Na rozdíl od robustních a těžkých křesel z dřívějších dob přineslo toto křeslo do našich domovů nevídanou lehkost, vzdušnost a čisté linie.

Většina československých domácností ho vlastnila, aniž by tušila, že sedí na uměleckém díle. Křeslo se vyznačuje elegantně tvarovanými područkami z ohýbaného dřeva, které plynule přecházejí v nohy, a volnými čalouněnými polštáři. Právě tyto polštáře měly často velmi nevýrazný, geometrický nebo jednobarevný potah, který v průběhu let vybledl. Pod ním se však ukrývá konstrukční genialita, kterou dnes obdivuje celý svět.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Tohle kolo může skončit slávou i pořádným trapasem

21. 8. 2026

Triumf z Milána, který předběhl svou dobu

Příběh tohoto křesla se začal psát již v roce 1944, kdy architekti Karel Koželka a Antonín Kropáček navrhli ucelený nábytkový soubor pro České umělecké dílny. Skutečný celosvětový úspěch se dostavil krátce po válce. V roce 1946 získal tento návrh prestižní stříbrnou medaili na Trienále v Miláně, což byl pro československý design obrovský úspěch a potvrzení, že naši tvůrci patří ke světové špičce.

Křesla se následně vyráběla v národních podnicích jako Interiér Praha nebo v závodech v Bystřici pod Hostýnem. Díky své ergonomii a nadčasovému vzhledu se stala masově oblíbeným artiklem. Lidé oceňovali především to, jak snadno se křeslo udržovalo – polštáře se daly jednoduše vyjmout, vyklepat nebo nově potáhnout, což v dobách socialismu byla neocenitelná vlastnost.

Detektivka na půdě: Jak poznat vzácný originál?

Pokud máte podezření, že se u vás doma nachází právě toto křeslo, zaměřte se na detaily. Originál od Koželky a Kropáčka (nejčastěji označovaný jako model H-269 nebo příbuzné varianty z této řady) poznáte podle charakteristických bočnic z ohýbaného bukového či dubového dřeva. Tyto bočnice tvoří ladnou, nepřerušenou křivku. Sedák a opěrák jsou tvořeny dřevěným rámem, ve kterém jsou napnuté textilní popruhy nebo dřevěný rošt, na němž volně leží dva samostatné polštáře.

Jak říká expert na starožitný nábytek: „Křesla od Koželky a Kropáčka jsou dnes pilířem českého retro trhu. Sběratelé oceňují především čistotu konstrukce. Pokud najdete křeslo s původními popruhy a nepoškozeným dřevěným rámem, máte v rukou poklad. I když je potah zničený nebo nevýrazný, pro restaurátory to nepředstavuje žádný problém, naopak preferují původní stav před neodbornými opravami.“

Přečtěte si také

Za smaltované cedule z dob ČSSR vám sběratelé utrhají ruce. Tato oprýskaná komunistická má cenu 50…

21. 8. 2026

Dnešní hodnota vás ohromí. Kde křeslo nejlépe prodat?

Zatímco v době své největší slávy stálo toto křeslo pár stovek korun, dnes je situace zcela jiná. Pokud máte doma křeslo v původním, byť zachovalém stavu, jeho cena se na trhu běžně pohybuje kolem 6 000 až 8 000 Kč. Pokud však projde profesionální renovací, kdy se dřevo obrousí, nalakuje a polštáře dostanou nový, moderní kabát (například z kvalitního sametu či designové vlny), cena jednoho kusu okamžitě vystřelí na 15 000 Kč i více. Párová křesla se pak prodávají i za 30 000 Kč za set.

Pokud se rozhodnete křeslo prodat, nejlepší cestou jsou specializované retro aukce, portály jako Aukro nebo sociální sítě zaměřené na design poloviny 20. století. Než se ale pustíte do prodeje, pořádně prohledejte půdu, chalupu nebo sklep. Možná tam na vás čeká designové dědictví, které vám udělá radost nejen vzpomínkami, ale i příjemnou finanční injekcí. Máte i vy doma nějaký zapomenutý kousek z dob Československa, na který nedáte dopustit?