Ptáci při obraně svých hnízd před mravenci využívají toxické houby
Foto: Taryn Elliott / Pexels.com
3 min
Vzájemné spojení mravenců a akácie je názornou ukázkou obranného mutualismu, který je v přírodě poměrně běžný. Při stavbě ptačího hnízda na území zamořeném mravenci jsou pak nejúčinnější zbraní houby.
Reklama
Některé druhy akácie (např. Vachellia collinsii) s opuchlými trny jsou urputně střeženy různými druhy mravenců. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že se nejedná o ideální místo pro hnízdění ptáků. Pode vědců však některé druhy ptactva dávají přednost výstavbě hnízd přednost právě těmto stromům. Našly totiž účinný způsob, jak se před mravenci bránit – využívají k tomu houbové struktury známé jako rhizomorfy.
Tyto žilkovité útvary se skládají z milionů pevně spletených vláken, prostřednictvím kterých získává houba potřebné živiny. V tropických deštných lesích se rhizomorfy v korunách stromů množí a vytvářejí složité sítě, které zachycují padající biologický materiál. Z dřívějších výzkumů pak vyplývá, že ptáci umí tyto houby využívat nejen jakožto pevnou oporu, ale i pro jejich antimikrobiální vlastnosti a schopnost odpuzovat vodu.
Mravenci chrání strom, houby zase ptáčata
Vztah mezi akácií V. collinsii a mravenci je ryze symbiotický. Hmyz sbírá ze stromů nektar a přebývá v jeho trnech, kde zastává roli ochránce před různými vetřelci a invazivními rostlinami. Na ptačí mláďata však neútočí, což bylo pro řadu ornitologů a zoologů až donedávna záhadou. Vědci, kteří tomuto tématu věnovali studii v říjnovém čísle časopisu Animal Behaviour, však tuto záhadu nejspíš rozlouskli. Ve své práci totiž tvrdí, že mravence odpuzují právě houbová vlákna rhizomorfů, které u hmyzu dokáží vyvolat stavy intoxikace.
Autoři výzkumu umístili vlákna hub různé tloušťky a typu na větve 30 akácií obývaných jedním druhem symbiotického mravence (Pseudomyrmex spinicola). Za pomoci kamer poté monitorovali chování mravenců a sledovali jejich reakci na různé typy vláken.
Rhizomorfy jsou pro hmyz jedovaté
Mravenci, kteří přišli do kontaktu s houbou, častěji vykazovali atypické chování, které se projevovalo například kousáním ostatních mravenců, točením se na místě či bezcílným blouděním. Podobné chování bylo přitom v minulosti pozorováno u mravenčích dělnic vystavených kontaktu s houbou druhu Ophiocordyceps. Vědcům se tak podvrdily teorie o tom, že se hmyz při kontaktu s těmito houbovými vlákny dostávají do jakéhosi stavu intoxikace. Cortés-Romay, jeden z autorů nové práce, k tématu uvedl:
Když jsme toto chování pozorovali poprvé, byli jsme ohromeni. Postižení mravenci jsou velmi agresivní. Být svědkem něčeho, co na ně tak hluboce zapůsobilo, byl skutečně významný objev.
Ptáci však stejné rhizomorfy využívají i na stromech bez mravenců, což naznačuje, že mohou hnízdům poskytovat další výhody. Bezmála 200 druhů ptáků využívá ve svých hnízdech podobné obranné mechanismy. Vzhledem k této rozšířenosti tak není překvapivé, že vědci našli důkazy naznačující, že rhizomorfy poskytují tento typ chemické obrany. Otevírá se tak řada otázek ohledně vlivu těchto látek i na další ekosystémy vyskytující se v nejrůznějších koutech světa.
