Nalijte sklenici vody do spodního rámu vašeho plastového okna. Tento test dělají řemeslníci jako první
Foto: unsplash
4 min
Jednoduchý test, který montážníci dělají automaticky, ale většina majitelů domů o něm nikdy neslyšela. Stačí sklenice vody a pár vteřin.
Reklama
Zkouška, kterou znají jen profíci
Otevřete plastové okno dokořán. Vezměte sklenici vody a pomalu ji vylijte do spodního rámu. Teď pozorujte, co se stane. Pokud voda rychle neodteče malými otvory ven, nebo se dokonce vrací do místnosti, máte problém. Odvodňovací systém vašeho okna nefunguje, jak by měl.
Tento test provádějí montážní firmy při každé kontrole nebo diagnostice zatékání. Trvá pár sekund, nepotřebujete žádné přístroje a přitom odhalí závadu, která může stát desítky tisíc korun za opravy.
Miniaturní otvory, obrovský význam
Spodní profil plastového okna není jen nosná konstrukce. Funguje jako technický žlábek, kterým musí volně odtékat dešťová voda i kondenzát. Když prší nebo když se na skle tvoří rosa, vlhkost stéká dolů a musí mít cestu ven. K tomu slouží drobné otvory vyvrtané v rámu směrem ven.
Tyto otvory nejsou žádný luxus ani okrajový detail. Jsou součástí promyšleného odvodnění, které projektovali výrobci oken. Voda, která vnikne do profilu, je vedena kanálky k výstupním otvorům a odtud ven z domu. Bez funkčního systému se každý déšť změní v hrozbu.
Dokonce i pohyblivé části okna mají vlastní odtoky. Spodní část křídla obsahuje další drenážní otvory, které přesměrovávají vodu do hlavního rámu. Celý systém je navržen tak, aby vlhkost nikde dlouho nestála.
Jak se z prachu stane katastrofa
Jenže tyhle otvory jsou opravdu maličké. A nacházejí se přesně tam, kde se usazuje nečistota: v rozích, drážkách, na okrajích okenního rámu. Ideální past na prach, pyl, zbytky hmyzu a všechno, co vítr přinese.
Problém nespočívá jen v běžné špíně. Do odtokových otvorů se často nastěhují pavouci, mravenci nebo jiný hmyz, který si tam staví hnízda. Přidejte trochu zeleného mechu, který po pár vlhkých zimách naroste na vnější straně rámu, a máte dokonalou zátku.
Stačí opravdu málo. Vrstva pylového prachu smíchaná s kapkami deště vytvoří kompaktní ucpávku. A když voda nemá kudy ven, hledá si jinou cestu – často dovnitř vašeho bytu.
Další riziko číhá při zateplování fasády. Dělníci při montáži polystyrenu nebo omítky někdy omylem překryjí vnější odtokové otvory, čímž znemožní odtok vody úplně. Ani dokonale čistý vnitřní kanálek pak nepomůže.
Zatékání, které neuvidíte hned
Průnik vody se neprojeví vždy okamžitou kaluží na podlaze. Někdy si jí všimnete až podle malých skvrn plísně v dolním rohu rámu, tam, kde vzduch téměř necirkuluje. Nebo podle zvláštního pachu.
Stojatá voda ničí i gumová těsnění. Trvalý kontakt s vlhkostí je činí tvrdými, ztrácejí pružnost a přestávají plnit svou funkci. Vzniká začarovaný kruh: poškozená těsnění propouštějí ještě víc vlhkosti, která dál ničí materiál i okolní konstrukce.
Z hygienického hlediska je stagnující voda rovněž nebezpečná. Stává se líhní bakterií, ve vzduchu se šíří zatuchlý zápach a na přilehlých stěnách se objevují černé skvrny plísně. Z nedbalosti při údržbě se tak rychle stává zdravotní riziko, zvlášť pro alergiky a malé děti.
Jak odtok vyčistit bez poškození
Nepotřebujete žádné speciální nástroje. Nejbezpečnější je čistič na dýmky nebo vatová tyčinka. Jemně protáhněte otvorem, odstraňte nečistoty, ale netlačte příliš silně. Cílem je uvolnit ucpávku, ne poškodit plast nebo vytlačit těsnění.
Pozor na zdánlivě logická řešení, která situaci ještě zhorší. Někteří lidé se snaží „zlepšit“ odtok propichováním otvorů ostrým předmětem nebo do nich lijí agresivní čisticí prostředky. Tomu se raději vyhněte. Mohli byste poškodit vnitřní kanálky nebo těsnění.
Po vyčištění stačí zkoušku zopakovat se sklenicí vody. Pokud voda volně odteče ven a nikde se nevrací, je vše v pořádku. Taková kontrola zabere jen pár vteřin, přitom může včas odhalit problém, který by později mohl vést k mnohem dražší opravě.
