První vládkyně Anglie nechala upálit téměř 300 odpůrců. Toto je příběh Krvavé Mary
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
3 min
Z historie Anglie známe mnoho zajímavých a kontroverzních postav, ale žádná z nich se nevyrovná Marii I. Tudorovně. Ta se proslavila především svým krutým postupem vůči protestantským odpůrcům. Život ji však od dětství nešetřil.
Reklama
Její dětství poznamenal rozchod rodičů
Marie se narodila 18. února 1516 v Greenwichi anglickému králi Jindřichu VIII. a jeho první manželce Kateřině Aragonské. Protože byla jediným potomkem svého otce, Jindřich ji nade vše miloval. Zároveň se však stala obětí jeho sňatkové politiky. Od dvou let byla zasnubována s kde kým, kdo právě Anglii nabízel spojenectví. Marie byla podle dobových záznamů pilná a bystrá dívka, které se dostalo prvotřídního vzdělání a katolické výchovy. Její dětství vážně poznamenal otcův vztah s Annou Boleynovou, který vedl k odloučení jejích rodičů.
Poté zažívala jednu křivdu za druhou
V dospívání měla Marie zakázáno se vídat se svou matkou, která byla vykázána ze dvora. Od roku 1531 bývala často nemocná a trpěla depresemi. Dodnes se spekuluje, zda byl příčinou stres nebo nějaká vážná choroba. V roce 1533 se otec oženil s Annou Boleynovou, čímž se Marie stala nelegitimní a v nástupnictví na trůn se ocitla až za novorozenou Alžbětou. Marie odmítla uznat Alžbětin nárok na trůn, což bylo hlavní příčinou zhoršení vztahu s otcem, se kterým se tři roky nebavila. Svou matku nemohla navštívit, ani když vážně onemocněla a posléze zemřela.
Zlom nastal až po smrti otce a bratra
Mary se vrátila ke dvoru až poté, co se otcova třetí manželka Jane Seymourová zasloužila o její usmíření s otcem. V roce 1537 porodila Jane syna Edwarda, který se po Jindřichově smrti v roce 1547 stal králem. Po Edwardově smrti v roce 1553 nastoupila na trůn Marie, která se stala první anglickou samostatně vládnoucí královnou. Bylo jí 37 let, byla svobodná, bezdětná, rázná, ale upřímná. Lidé ji zpočátku měli rádi.
Krutovláda a nešťastné manželství
Marie ze všeho nejvíce toužila obnovit katolicismus jako státní náboženství a oživit zákony proti kacířství. Aby dosáhla svých cílů, provdala se navzdory očekávání za o 11 let mladšího Filipa II. Španělského, syna císaře Karla V. „Moje manželství je moje vlastní záležitost,“ prohlásila. Po tři roky se kvůli jejího nařízení popravovali protestanští rebelové. Počet obětí celkově dosáhl téměř 600, z toho 280 bylo upáleno na hranici. Tímto si vysloužila přezdívku „Bloody Mary“ („Krvavá Marie“) a začala být lidem nenáviděna. Na popularitě jí nepřidala ani neúspěšná válka s Francií. Mariino manželství nebylo šťastné a královně se nedařilo zplodit potomka.
Falešná těhotenství, nemoc a smrt
Dvakrát se domnívala, že je těhotná, což se posléze ukázalo jako pokročilá rakovina dělohy. Na jaře roku 1558 se její zdravotní stav začal prudce zhoršovat. Zemřela týž rok dne 17. listopadu ve věku 42 let. Po Mariině smrti nastoupila na trůn její poloviční sestra Alžběta I. Tudorovna, dcera Anny Boleynové. Alžběta vládla jako jedna z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších anglických královen. To jí zajistila mimo jiné snaha najít rovnováhu mezi protestanty a katolíky.
