Praotec Čech je nejspíš bájná postava, jádro pravdy je však v každé pověsti

„Tak krásný a veliký kraj jest ve vašich rukou, rozvažte, jaké by bylo vhodné jméno pro tu zemi. A všichni hned, jako z božského vnuknutí, zvolali: Poněvadž ty, otče, sloveš Čech, kde najdeme lepší nebo vhodnější jméno, než aby i země slula Čechy?“

Původ názvu naší vlasti

Řekové mají Helléna, Frankové Franciona, Gótové Gótha, Belgičani Belgiona, Izraelité Jákoba (zvaného Izrael) a Italové Latina a Romula, čímž výčet zdaleka nekončí, ale pro ilustraci je dostatečný. Ze stejné potřeby vysvětlit původ názvu vlasti, byl stvořen mýtus o praotci Čechovi. Tento vůdce slovanského národa hledající novou domovinu se měl údajně z hory Říp rozhlédnout po širém kraji a okouzlen jejími půvaby rozhodl se tu usadit. Autorem původní pověsti je český kronikář a děkan svatovítské kapituly Kosmas, který příběh dramaticky vylíčil ve své Kronice české z počátku 12. století. Upravené a rozšířené verze nalezneme také v Dalimilově kronice z počátku 14. století a v dalších kronikách. A nelze opomenout nejpopulárnější verzi báje z Jiráskových Starých pověstí českých, které čtou už děti na základních školách. 

Přečtěte si také

Slovanské ženy se těšily v zahraničí jedinečné pověsti. Jako zcela věrné byly popsány anglickému…

23. 12. 2022

Prapůvod mýtu najdeme v Bibli

Kosmas převzal námět pověsti v Bibli. Vzpomeňte si na biblický příběh o Mojžíšovi, který vedl svůj židovský lid, zbídačený egyptským otroctvím, do Země zaslíbené. Vždyť potřeba opustit svou domovinu a vydat se hledat novou lepší zemi je stará jako lidstvo samo. Proto není divu, že se podobný motiv opakuje v mnoha různě starých mýtech po celém světě.

První přišel do Čech praotec Boemus, poté až „Našinci“

Je tu však jeden podstatný háček. Kosmas svou kroniku nepsal česky, nýbrž středověkou latinou. Jeho praotec se původně jmenoval Boemus a jeho země zaslíbená Boemia. Tím se však všechno komplikuje… nebo snad ne?

V období přibližně od 4. století př. n. l. obýval oblast středních a severozápadních Čech keltský kmen Bójové. Římští historikové a později i ostatní sousedé proto kraj nazývali země Bójů, latinsky Boiohaemum. Kde se tedy vzal praotec Čech a jeho Čechy? Označení „Čech, Češi“ se už v Kosmově době běžně používalo a vzniklo jako odvozenina z výrazu „naši lidé“ nebo „našinci“; potom „Čechy“ jsou „země našinců“.

Mohl praotec Čech existovat?

Existence praotce Čecha je předmětem letitých sporů a spekulací. Badatelé se dokonce přou i o datum, kdy měl Čech vystoupit na horu Říp. Byl to rok 480, 542–545 nebo 644? Názory se různí a těžko hledat pravdu, která není (alespoň zatím) nijak historicky podložená. Archeologické nálezy z okolí Řípu dokládají osídlení až z období okolo 10. století, kdy už na českém trůně pevně seděli Přemyslovci. Pravdivé jádro však skrývá každá pověst… 

Mystická hora Říp 

První skutečností je fakt, že migrující slovanské kmeny určitě měly své náčelníky, starší zkušené muže, kterým důvěřovaly a nechaly se vést do neznámých krajin v naději, že naleznou svou „zemi zaslíbenou“. Dalším důležitým faktem je strategická poloha Řípu, kterou vysvětlil historik a publicista Mgr. Martin Krsek:

„Role Řípu věrně odráží význam vrchu, který byl od dob pohanských kultovním místem a geograficky středem tehdy osídleným územím Čech. Byl to středobod, ze kterého bylo možné zhlédnout celé české vnitrozemí.“ 

Ostatně za vše mluví i prastarý původ názvu hory, který vznikl v době bronzové. V keltštině znamená „rib“ žebro či žebro země, což je volně přeloženo jako skála nebo hora. Stejný význam má slovo i ve starogermánštině. Tato hora s velkým „H“ tedy měla pro obyvatele naší země velký význam už před příchodem prvních Slovanů. 

Přečtěte si také

Pradávná hora přinesla lidstvu něco, bez čeho by nechtělo žít

5. 7. 2022

Tajemství praotcova hrobu

Ve vesnici Ctiněves, ležící asi 2 km pod vrcholem Řípu, má údajně podle kronikáře Václava Hájka z Libočan ležet praotcův hrob. Praotec měl podle Hájkovy verze pověsti zemřít jako osmašedesátiletý stařec v roce 661. Jirásek ve svém díle existenci hrobu potvrzuje a přidává další podrobnosti jako přesné místo: „Praotec Čech je pohřben na tři hony za kostelem, obrácen k východu slunce, se zlatými zbraněmi a jinými dary, mezi nimiž je i zlatá kvočna s kuřaty.“ Jezuita Bohuslav Balbín v roce 1679 uvádí, že Ctiněves, jak její název vypovídá, je poctěná kvůli jakémusi hrobu. Ve skutečnosti zde opravdu byly nalezené určité archeologické důkazy.

V roce 1853 zde archeolog V. Kromus z Prahy našel 24 kroků na východ od hřbitovní zdi zbytky prastaré mohyly a kamenné kladívko z pozdní doby kamenné. Nálezy jsou uloženy v Národním muzeu. V roce 1969 určil archeolog Národního muzea z nalezených úlomků uren, že se zde před 3000–3200 lety (v mladší době bronzové) nalézalo pohřebiště. Podle odborníků se v místě popsaném pověstmi opravdu v minulosti nalézala mohyla, ale výzkumy zatím neurčily, komu patřila. 

Třeba zde skutečně byl pohřbený bájný slovanský vůdce, který pod Říp přivedl svůj lid, a dal tak vzniknout naší české vlasti. I když nyní s jistotou víme, že se nejmenoval Čech ani Boemus.