Historie kávy aneb jak se z docela neznámého rituálního nápoje stala globální komodita
Foto: Bruno Befreetv / Creative commons, CC-BY-SA
„Ach! Jak sladce chutná káva, lepší než tisíc polibků, jemnější než muškátové víno. Kafe, kafe, musím to mít. A pokud mě někdo chce povzbudit, oh, dej mi šálek kávy!“ Zní libreto Kávové kantáty od Johanna Sebastian Bacha.
Původ kávy je opředen legendami
O původu kávy vypráví mnoho pozoruhodných legend. Ta nejzajímavější je o pastevci jménem Kaldi, který v 9. století pásl stádo koz na svazích etiopských kopců. Jednoho dne si všiml, že jsou kozy po požití červených bobulí z tamních keřů velmi neklidné. Zvídavý pastevec je ochutnal a s nadšením donesl mnichovi do nedalekého kláštera. Mnich je odmítl a hodil do ohně. Vůně pražených bobulí přiměla mnichy je posbírat, semlít a uvařit v horké vodě. Tím spatřil světlo světa první šálek tohoto lahodného moku.
Rituální nápoj měl muslimům přinést sám Mohamed
První písemné záznamy o konzumaci kávy pocházejí až z poloviny 15. století ze súfijských klášterů v jihoarabském Jemenu. Divoké kávovníky původně rostly pouze v etiopské provincii Kaffa, odkud se dovážely do jižní Arábie, Egypta a zbytku severní Afriky. Jednalo se o odrůdu Coffea Arabica. Muslimové nejdříve kávu požívali jako rituální nápoj. Umožňovala jim mimo jiné během ramadánu dodržovat přísný náboženský půst a zůstávat v noci vzhůru. Některé islámské legendy dokonce přisuzují původ kávy Mohamedovi. Proroku jej měl přinést pro lid archanděl Gabriel jako náhradu za koránem zakázané víno.
Korán jej zakázal, jeho obliba však vzrůstala
Islámské úřady později kávu označily za omamný nápoj, načež ji korán zakázal. I přes hrozbu přísných trestů se stala velmi oblíbenou pochutinou. V Arábii vznikaly první kavárny a z pití kávy se stal kulturní zvyk. Během 16. století se káva rozšířila do celého Středního východu, Persie a Turecka. Do Evropy se dostala poprvé v roce 1526 v bitvě u Moháče spolu s tureckou armádou, která napadla Uhry. O tři roky později se rozšířila do Rakous se stejnými Turky obléhajícími Vídeň. „Káva byla velmi dobrá na podporu trávení, na zrychlení ducha a na čištění krve,“ popsali její účinky na konci 16. století Angličané, kteří navštívili Osmanskou říši.
Káva se rychle rozšířila po celé Evropě
V 2. polovině 16. století začal v Benátkách vzkvétat obchod s kávou, která se sem přivážela ze severní Afriky. První kavárna na evropském kontinentě byla otevřena v roce 1645 v Benátkách a sloužila jen pro místní zámožnou smetánku. Účinky kávy byla uchvácena nejen široká veřejnost, ale také evropští panovníci. Do Británie se dostala během 17. století prostřednictvím dovozu Britskou Východoindickou společností a Nizozemskou Východoindickou společností. V roce 1675 zde fungovalo přes 3 000 kaváren. Ve Vídni vznikla první kavárna v roce 1683. Zde se později zpopularizovalo její pití spolu s cukrem a mlékem.
Produkce v Jemenu brzy přestala stačit
Se vzrůstající oblibou se v 17. století začala káva pěstovat kromě Jemenu také v Indii, na Jávě a dalších indonéských ostrovech, v 18. století v Brazílii a na Havajských ostrovech. Postupně byly vyšlechtěny další poddruhy – Coffea robusta, Coffea liberica nebo Coffea excelsa. Dnes je káva jednou z největších a nejvýnosnějších komodit na světě. Pěstuje se ve více než 50 státech. Její zemědělská produkce zaměstnává přibližně 500 milionů lidí s roční produkcí okolo 10 milionů tun (údaj z roku 2021).