Maurové obléhali Španělsko stovky let, za tu dobu ho pozvedli na nevídanou úroveň. Cena za takový rozmach byla ale vysoká
Foto: Public domain, Wikimedia commons
4 min
Z vlivu Maurů, kteří Pyrenejský poloostrov dobyli v roce 711, těží Španělsko dodnes. Obdivuhodné památky a architektonické skvosty z těchto dob jsou v dnešním Španělsku cílem mnoha turistů. Kdo ale byli Maurové, jak ovlivnili Španělsko a Evropu a jakou cenu za svůj rozmach zaplatili?
Reklama
Kdo byli Maurové a jak si podmanili Španělsko?
Pojmem Maurové se označovali muslimové ze severní Afriky. Byli to především Arabové a Berbeři, kteří si Pyrenejský poloostrov podmanili v roce 711, kdy překročili Gibraltarský průliv (tehdy bylo Španělsko pod nadvládou Vizigótů). Úplné dobytí Španělska jim trvalo několik let. Ale právě tento moment se datuje jako začátek muslimské nadvlády ve Španělsku, která trvala 400 let (od 8. století do 11. století). Dobytím Španělska Maury vzniklo tak zvané maurské Španělsko – Al Andalus. Maurové rozhodně nebyli žádnými barbary. Byli to velmi vzdělaní a schopní lidé. Navíc byli tehdy muslimové velmi tolerantní k jiným náboženským vírám. I proto s nimi na Pyrenejském poloostrově zůstali někteří křesťané a židé. Ti se pod jejich nadvládou mohli těšit z velkého rozmachu. To, co se v období mezi 8. a 11. století dělo ve Španělsku, to v Evropě nemělo obdoby.
Jakým způsobem ovlivnili Španělsko a vůbec celou Evropu?
Dobytím Španělska s sebou do Evropy Maurové přinesli velký rozmach kultury, vědy i architektury. Mnoho vědců se shodlo na tom, že v 8. století zkrátka neexistovala země, která by byla svými sousedy obdivovanější. Maurové ve Španělsku zavedli nové vědecké techniky, například „astroláb” – zařízení na určování polohy planet a hvězd. Vědecký pokrok však vzkvétal nejen v oblasti astronomie, nýbrž také v matematice, chemii, fyzice, geografii a filozofii. Město Córdoba bylo tehdy nejmodernějším městem ve Španělsku. Právě v tomto městě muslimové postavili velkou mešitu, která je dodnes jedním z architektonických divů světa. Pro lepší představu maurského rozmachu lze uvést, že všechny ulice nejmodernějších měst Maurů byly dlážděné a už v té době byly chodníky pro chodce vyvýšené. Ulice byly dobře osvětlené. A to se ve Španělsku za muslimské éry dělo stovky let před tím, než vznikla v Paříží první dlážděná ulice nebo pouliční lampa. Maurové zkrátka měli před křesťanskou Evropou velký náskok.
Maurové měli před křesťanskou Evropou velký náskok
Za doby Maurů bylo vzdělání univerzální a dostupné pro všechny na rozdíl od křesťanské Evropy, kde dokonce i někteří králové neuměli číst a psát. Rozmach a vliv Maurů na Španělsko a Evropu byl však mnohem větší:
- na Pyrenejském poloostrově Maurové otevřeli 17 skvělých univerzit.
- provozovali několik desítek veřejných knihoven, z nichž největší v Córdobě obsahovala přes 6 tisíc rukopisů.;
- až 4000 arabských slov se stalo základem pro španělská slova;
- Maurové představili rané verze dnešních hudebních nástrojů, zavedli papír a používání arabských číslic;
- začali pěstovat pro Evropu nové plody – pomeranče, citróny, meruňky, fíky, šafrán, zázvor, rýži a jiné.;
- Maurové byli pro Evropu zdrojem informací o Číně, Indii a Arábii;
- bydleli v přepychových palácích a v pohodlných domech, zatímco monarchové z Evropy bydleli v domech podobných velké stodole bez oken, jen s otvorem pro odvod kouře při topení.
Stojí zemědělství za rozvojem agresivity lidí? Dokud si naši předci odnesli majetek na zádech, byli…
Co je reconquista a co se s Maury ve Španělsku stalo?
Pojmem reconquista je používán pro označení znovudobytí Španělska křesťany. Toto období se datuje přesně od času, kdy muslimové dobyli Španělsko. V té době se křesťané snažili získat svou zemi nazpět. Moc se jim však nedařilo a štěstí na svou stranu získali až na konci 12. století. Potom už znovudobytí Španělska nabralo rychlý spád. Výsledkem reconquisty je vytvoření katolického království a inkvizice. Maurům i židům bylo slíbeno, že když se vzdají svého území, bude jim ponechán majetek i jejich víra. To se však nikdy nenaplnilo.
Královský pár Isabella a Ferdinand, kteří dobyli poslední Maury obývanou Granadu v roce 1492 (válka s Maury trvala celkem 11 let) chtěli nábožensky jednotnou zemi. Harmonie, která mezi muslimy, křesťany a židy v té době panovala, tedy nadobro skončila. Místo ní nastoupila na řadu inkvizice. Desítky tisíc lidí bylo pro neochotu vzdát se své víry upáleno na hranici, vězněno nebo jinak mučeno. Výsledkem tohoto zvěrstva bylo, že Španělsko opustilo přes 150 tisíc muslimů a židů a spolu s nimi odešly také velká vzdělanost, vědění, zručnost a inovace, tedy rysy, které byly pro Maury typické.
