Oměj šalamounek, Rulík zlomocný nebo Náprstník červený: Rostliny ze zahrady, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo domácích mazlíčků
Foto: David Short / Creative Commons Attribution 2.0 a I.Sáček, senior / Public domain
5 min
Na první pohled působí půvabně. Často mají barevné květy, lákavé bobule, elegantní listy. A přece skrývají temné tajemství. Některé rostliny našich zahrad a luk jsou totiž krásné i smrtelně nebezpečné. Znáte je?
Reklama
Oměj šalamounek: modrý jed Evropy
Šampionem v jedovatosti je oměj šalamounek (na úvodní fotografii). Nejde jen o jednu z nejjedovatějších rostlin u nás, ale v celé Evropě. Na rostlinu můžete narazit třeba během výletu a protože má nádherné květy, doslova si říká o místo v okrasné zahradě. Pravdou je, že tato rostlina byla ve starověku používána k travičským účelům. Lidově se jí říkalo modrý vlčí mor. Jedovatá je celá rostlina, včetně semen a kořenů. Jed se používal také k otravě šípů, kterými se zabíjeli vlci, odtud má zřejmě své lidové jméno.
Proč se takové rostlině vyhnout obloukem?
Hlavní účinnou látkou je akonitin, velmi silný alkaloid a jeden z nejsilnějších přírodních jedů, který působí na nervový systém a srdce. Už malé množství vyvolává brnění a pálení v ústech, mravenčení prstů, pocení, zvracení nebo průjem. Následně může dojít k ochrnutí svalů, selhání dechu a zástavě srdce.
Stačí opravdu málo. Otrava omějem bývala v minulosti téměř vždy smrtelná. Dokonce i dotyk s čerstvými listy může způsobit pálení kůže a znecitlivění, protože jed se vstřebává i přes pokožku.
Kde ho můžete potkat
Kromě okrasných zahrad, kde se hojně vyskytuje, je také ve volné přírodě, kde je však chráněn! Pro svou oblibu v chladném a vlhkém prostředí se nejčastěji u nás vyskytuje na horách a v podhůří.
Rulík zlomocný, přezdívaný ďáblovo ovoce
Lesklé černé bobule rulíku lákají děti, protože vypadají jako borůvky. Ale pozor! Každá z nich je smrtící past. Obsahují alkaloidy atropin, hyoscyamin a skopolamin, které působí na nervový systém.
Jedovatá je celá rostlina, od listů a stonků přes kořeny až po lákavé černé bobule. Rulík našel využití i v medicíně. Atropin se například používá v očním lékařství.
Jaké jsou účinky
Po požití nastává sucho v ústech, halucinace, křeče, až zástava srdce. Do historie se zapsal do legend o čarodějnicích, které ho používaly do svých mastí a lektvarů. Měl prý otevírat brány mezi světem živých a mrtvých.
Výskyt v přírodě
Kromě venkovských zahrad se rulík objevuje i ve volné přírodě. Má rád vlhčí a stinná místa, obvykle v nižších až středních polohách. Najdeme ho hlavně v listnatých a smíšených lesích, na mýtinách a pasekách, u okrajů lesních cest a křovin.
Je to původní rostlina české přírody, ale není ho úplně snadné potkat, objevuje se spíš ostrůvkovitě, třeba v podhůří.
Náprstník červený jako nebezpečná kráska z anglických zahrad
Náprstník s fialovými zvonkovitými květy patří mezi oblíbené okrasné rostliny. Jenže obsahuje látky zvané glykosidy digitális, které silně ovlivňují činnost srdce. V lidovém léčitelství byl náprstník dříve využíván při léčbě srdečních chorob. Problém však byl s dávkováním. Rozdíl mezi léčivou a smrtelnou dávkou je minimální. Už několik listů může způsobit těžkou otravu. Jedovatá je celá rostlina – listy, květy, stonek i semena.
Příznaky otravy náprstníkem
V případě požití jedu přichází nevolnost, zvracení, bolesti břicha. Dochází k poruchám vidění. Lidé popisují, že předměty kolem nich mají žluté zbarvení. Tep se zpomalí, nebo je nepravidelný. Časté jsou závratě a mdloby. V těžkých případech je možná zástava srdce.
Náprstník byl v lidových pohádkách spojován s vílami. Prý do květů odkládaly svoje rukavičky.
Kde na něj lze narazit
Ve volné přírodě rostlina prospívá hlavně v podhorských a horských oblastech, v kyselých a vlhčích půdách. Často roste na mýtinách, pasekách nebo u okrajů cest. Náprstníku se daří i v blízkosti jehličnatých lesů.
A ty další…
Rostlin, které mohou zdobit a zároveň ohrožovat život, je však mnohem víc. Pozor si dejte konvalinku, lýkovec jedovatý, čemeřici, hlaváčka jarního, růžově kvetoucí ocún, brambořík nachový. Některé rostliny mají jedovaté jen plody. Jde třeba o břečťan, brslen nebo kalinu.
První pomoc při otravě jedovatými rostlinami
- Okamžitě volejte 155 (nebo veterináře) – i při pouhém podezření, že dítě nebo zvíře rostlinu ochutnalo.
- Nezvracet násilím! Pokud postižený nezvrací sám, nepokoušejte se ho nutit.
- Podejte hodně tekutin – ideálně vodu nebo slabý čaj.
- Uchovejte část rostliny – aby ji lékař mohl určit.
- Pozor na čas – účinky jedů mohou nastoupit velmi rychle, někdy do 30 minut.
