Peníze a štěstí: Data ukazují, že štěstí si za peníze přece jen koupíte
Když někdo vyhraje v loterii miliardy, automaticky si představujeme katastrofické scénáře plné rodinných dramat a zbytečně utracených majetků. Vědecké studie však kreslí překvapivě odlišný obrázek reality. Výzkumy ze Švédska i USA dokládají, že většina lidé, kterým přistane na účtu obrovská suma, si dokáže poradit mnohem lépe, než bychom čekali.
Nedávno se v českém mediálním prostoru rozproudila debata kolem šťastlivce, který v Eurojackpotu získal téměř tři miliardy korun. Takový majetek dokáže zajistit nejen samotného výherce, ale potenciálně i jeho potomky na několik generací dopředu.
Média se následně předháněla v různých úhlech pohledu na tuto výhru. Objevily se výpočty, kolik kebabů by si mohl dovolit (odpověď: dvacet milionů), úvahy o možném nákupu fotbalového klubu i varování před apokalyptickými scénáři, které údajně nevyhnutelně dorazí.
Mýtus o prokletí loterie
V našem kolektivním povědomí přetrvává silná víra v to, že náhlé zbohatnutí přináší především trápení. Představujeme si, jak výherci promarní vše za statusové symboly, alkohol nebo hazard – stejným způsobem, jakým k penězům přišli.
Podobné případy se samozřejmě stávají. Jenže jejich viditelnost pramení z behaviorálního zkreslení v našem vnímání. Extrémní a dramatické příběhy se prostě lépe prodávají a zapamatovávají. Naopak vyprávění o člověku, který po výhře splatil hypotéku, podpořil příbuzné a pak jen klidně žil dál, mediální pozornost nepřitáhne.
Co říkají vědecká data
Empirické výzkumy ukazují na mnohem prozaičtější realitu než mediální titulky. Švédská analýza prokázala, že výherci loterií vykazovali vyšší celkovou spokojenost se životem ještě 5 až 22 let po výhře. Navíc tento efekt v čase neoslaboval.
Klíčové je však rozlišení mezi okamžitými emocemi a celkovým hodnocením existence. Každodenní frustraci z dopravních zácp, protékajícího WC nebo nečekaných překážek u pokladny v obchodě peníze nevyřeší. Ale odpověď na fundamentální otázku ohledně kvality vašeho života bude pravděpodobně znít pozitivněji.
„Když jsem vyhrál menší částku v loterii, nečekal jsem zázraky. Pomohlo mi to vyřešit dluhy a cítím se mnohem klidněji. Pořád chodím do práce, jen už nemám ten permanentní stres z peněz,“ říká Tomáš, který před třemi lety vyhrál 8 milionů korun.
Tytéž švédské výzkumy v další studii zjistily, že výherci většinou nedávají okamžitě výpověď v zaměstnání. Místo toho si zpravidla dovolí snížit pracovní úvazek. Masový exodus na exotické pláže tedy rozhodně nenastává.
Peníze neřeší všechno
Americká studie přinesla další zajímavé poznatky. U lidí, kteří se již nacházeli v ekonomických potížích, větší výhra často jen odložila bankrot, místo aby ho definitivně vyřešila. Platí tedy, že finanční injekce pomáhá řešit akutní nedostatek kapitálu, ale automaticky nenapravuje systémové chyby v rozhodování, absenci finanční gramotnosti ani dlouhodobě neudržitelné vzorce chování.
Skutečnost, kdy výherci investují prostředky do pomoci rodině, vlastního bydlení nebo zvýšení životní úrovně namísto alkoholu, drog a luxusních zbytečností, prostě není mediálně atraktivní.
Srovnání typických scénářů
Následující přehled ukazuje rozdíl mezi mediálním obrazem a reálným chováním výherců:
- Mediální představa: okamžitá výpověď v práci | Realita: postupné snižování pracovního úvazku
- Mediální představa: nákup luxusních aut a vil | Realita: splacení hypoték a pomoc rodině
- Mediální představa: rychlý bankrot | Realita: dlouhodobě vyšší životní spokojenost
- Mediální představa: rodinné tragédie | Realita: stabilní pokračování života s menším finančním stresem
Vědecké důkazy tedy naznačují, že vztah mezi penězi a štěstím je komplexnější, než se traduje. Zatímco okamžité emoce zůstávají relativně nedotčené, celkové hodnocení kvality života se u výherců skutečně zlepšuje a tento efekt přetrvává.
Data tak podporují závěr, že štěstí si za peníze koupit skutečně můžete – jen ne způsobem, jaký nám servírují bulvární titulky.