Stárnoucí populace: Proč se Česko a Slovensko potýká s kolapsem zdravotnictví
Foto: fizkes / Shutterstock
3 min
Se Slovenskem budeme mít brzy společný problém. Krize se nejspíše nejprve dotkne Slovenska, ale dotknout by se mělo i naší republiky. Odhady jsou zatím nepříliš povzbudivé.
Reklama
Navíc jde o problém společenský a politický vývoj ke zlepšení nepřispívá, ba právě naopak.
Demografická čísla jsou neúprosná. Prognozy na Slovensku jsou nepříznivé a podobné těm českým.
Vyloučené lokality problém ještě zveličují
Slovensko mezitím bojuje ještě s velkou plochou sociálně vyloučených lokalit, zejména na východním Slovensku. Již v roce 2014 na toto upozornil článek na Novinkách.cz.
Migrace lehce situaci mění, ale stále zůstávají základní problémy. Populace stárne a stále více lidí bude potřebovat zdravotní péči u nás i na Slovensku. Jenže ji nebude mít kdo poskytovat.
Lidé se do zakládání rodin nehrnou a obyvatelé vymírají.
Už v roce 2030 by měl klesnou počet obyvatel na Slovensku zhruba o 37 tisíc.
Tato čísla uvádí Pravda.sk s tím, že jde o matematickou jistotu. I kdyby se zázračně podařilo zvednout porodnost, tak než budou nové děti ekonomicky aktivní, bude to trvat dvě dekády. Přibude důchodců a ubude pracovních sil.
Zdravotnický personál je samostatná kapitola
Nejde jen o čistou ekonomiku a to, „kdo bude vydělávat na důchody“, ale především o zdravotnický personál. Nejen v běžných oborech, ale i v těch, které se specializují na péči o seniory.
Obě země čeká kolaps péče o seniory
Chybí lůžka i personální kapacity. Situaci zhoršuje i to, že kdo může, jde za lépe placenou pozicí do zahraničí. Nejde jen o nemocniční lůžka, ale i o seniorské domy.
Jen loni se do domovů pro seniory nedostalo kolem 40 tisíc žadatelů. Počet těch, kteří se bez každodenní pomoci neobejdou, se má přitom během deseti let zdvojnásobit.
Stárnutí se totiž týká i zdravotnického personálu, protože velká část lékařů a hlavně zdravotních sester bude odcházet do důchodu. Stejná situace je i u odlehčovacích pečovatelských služeb.
Šéf Unionu, Michal Špaňár se v podcastu zdravotnického deníku vyjádřil konkrétně:
„V horizontu 5 až 10 let budeme čelit velké zdravotnické krizi. Již dnes je ve zdravotnictví málo lidí.
Respektive lékařů není až tak málo, statistiky jsou podobné jako v jiných evropských zemích, ale ostatního zdravotnického personálu je málo. A v každém případě se to zhorší,“
varuje s tím, že dostupnost zdravotní péče pak může být horší.
Cesty ven se teprve hledají
Je to již téměř po hodině dvanácté, ale cesty ven se hledají nesnadno. Podceňovaným zásadním faktorem je pozdější odchod do důchodu. Lidé budou obecně v horším zdravotním stavu a budou potřebovat více péče. Věk odchodu do důchodu v 67 letech je prostě moc. Chybí posílení pečovatelských a zdravotních oborů na školách, ale také obrovské množství byrokracie ve zdravotnictví.
Zásadní kroky však zatím nečiní nikdo. Situaci navíc zhoršuje i to, že spousta mladých lidí by se spíše ráda usadila v zahraničí.
Rodiny také přestávají být schopné se o seniory adekvátně postarat kvůli sílícímu finančnímu tlaku na své vlastní rodiny.
