Ani v Lidlu, ani v Globusu už ho nekoupíte. Oblíbené pivo nejspíš končí, známý pivovar vyhlásil bankrot
Tradiční německý pivovar po 167 letech existence čelí krachu. Vaří piva pro velké řetězce, včetně českých. Jeho jméno přitom u nás málokdo zná.
Když tradice narazí na moderní krizi
Regály supermarketů možná brzy osiří. Mauritius Brauerei, pivovar s téměř dvousetletou historií, se v březnu letošního roku ocitl v insolvenci. Málokdo však tuší, že právě tato firma stojí za některými pivními značkami, které Češi dobře znají z nákupních košíků.
Sídlo pivovaru leží v saském Zwickau, nedaleko českých hranic. Odtud putují sudy a lahve do prodejen po celém Německu i k nám. Jenže teď visí nad celým provozem velký otazník. Firma podala návrh na insolvenci a její osud se rozhodne už začátkem září na schůzi věřitelů.
Co je na celé situaci zvláštní? Mauritius Brauerei není žádná malá rodinná pivnice. Vaří pro obří obchodní řetězce, ale jen málokdy uvidíte jeho jméno na etiketě. Zákazníci v Česku nejčastěji potkávají pivo Perlenbacher z Lidlu nebo Meister-Bier z Globusu. V Německu pak pivovar dodává i populární světlý ležák Kosmonaut pro síť REWE.
Kdo zachrání pivovar? Zájemci už se hlásí
Insolvenční správce Henry Girbig potvrdil, že se situace vyvíjí.
Nabídka na odkup byla obdržena. Existuje několik zájemců a probíhají jednání.
Podle návrhů by se měl celý komplex včetně nemovitostí a výrobního zařízení prodat za minimálně tři miliony eur. To není malá suma, ale ani závratná částka pro firmu s takovou tradicí a zázemím. Otázkou zůstává, zda se najde kupec ochotný investovat do pivovaru zatíženého dluhy.
Generální ředitel Jörg Dierig však zůstává optimistický.
Existuje pozitivní prognóza pro pokračování podnikání. Neexistuje absolutně žádný důvod, proč by nemohlo pokračovat.
Zatím se daří udržet chod výroby a pracovní místa zhruba padesáti až osmdesáti zaměstnanců. Girbig k tomu dodává:
V současné době jsou zachována pracovní místa všech zaměstnanců a výroba pokračuje.
Válka, energie a chmel. Recept na krach
Co vlastně stálo za pádem pivovaru, jehož historie sahá do poloviny 19. století? Vedení firmy neobviňuje špatné hospodaření ani pokles poptávky. Problém přišel zvenčí – a udeřil tvrdě.
Dierig to formuluje jasně:
Platební neschopnost byla způsobena výhradně přemrštěným nárůstem cen od vypuknutí války na Ukrajině.
Konkrétně jde o ceny energií, sladu a chmele. Pivovarnictví patří mezi energeticky náročná odvětví a skokový nárůst účtů za plyn a elektřinu dokáže i zavedené firmy srazit na kolena. K tomu se přidalo zdražení surovin – chmel i slad výrazně zdražily v důsledku globálních turbulencí.
Pro pivovar, který dodává levnější privátní značky do supermarketů, je situace ještě složitější. Marže jsou nízké, prostor pro navýšení cen omezený a tlak ze strany obchodních řetězců obrovský. Když se náklady zdvojnásobí, ale prodejní cena zůstane téměř stejná, matematika je neúprosná.
Teď už zbývá jen čekat na verdikt věřitelů. Září ukáže, zda se Mauritius Brauerei podaří najít nového majitele a vrátit se k životu, nebo zda po 167 letech definitivně zavře vrata. A s ním možná zmizí i některá piva, na která si Češi v supermarketech zvykli.