Žádná říše v Mezoamerice nedokázala vystoupat na vrchol bez pomoci kvalitního piva. Místo peněz se jako odměna za práci vystrojila hostina
Foto: Internet Archive Book Images / No restrictions / Wikimedia commons
3 min
Pivo chicha sehrálo klíčovou roli v dějinách předkolumbovské Ameriky. Pro rozvoj velkých měst a impozantních staveb bylo nezbytné, aby bylo pivo dostupné ve velkých dávkách. Středo- a jihoamerický zlatý mok byl však odlišný od běžných druhů piva.
Reklama
Bylo vyráběno ve státních i domácích pivovarech. Jeho výroba spočívala v předžvýkání hlavních ingrediencí. Díky slinám odborně vyškolených žen enzym amyláza v lidských slinách přeměňoval škroby na cukry vhodné ke kvašení. Po přidání kvasnic a vody se z této směsi vytvořilo pivo. Jak uvádí Robert Evans ve své knize Stručná historie neřesti, existuje mnoho receptů na chichu, ale všechny mají podobný základ.
Mezoamerika, region zahrnující části Mexika, Belize, Guatemaly, Salvadoru a Hondurasu, byla domovem různých druhů piva chicha, které jsou populární i dnes v Jižní a Střední Americe. Kupříkladu Huariové ochucovali své pivo růžovým pepřem, zatímco obyvatelé Tiahuanaco používali kukuřici. Příběh říše Huari (jinak Wari), která existovala mezi 600 a 1100 n. l. a ovládala většinu pobřeží Jižní Ameriky, je spojen s jejich „pařícími“ obyvateli a osudnými oslavami, jak jsme psali v článku o této jihoamerické říši Huari aneb Jihoamerická říše, která zanikla po poslední rituální pařbě.
Pivo a jeho politické důsledky
Pivo chicha nebylo jen nápojem, ale mělo i politický význam. Většina kmenů přidávala do receptu kukuřici nebo jiné škrobovité rostliny, ale Huariové si své suroviny vybírali záměrně ostřejší, aby jejich pivo bylo silnější. Byl to například růžový pepř, plod pepřovce obecného. Jak uvádí Evans, tato neobvyklá piva byla vnímána také jako „politické prohlášení“, která byla servírována přátelům i nepřátelům.
Párty ekonomika
V andských společnostech hrály hostiny klíčovou roli a byly základem ekonomiky. „V téměř výhradně zemědělské společnosti na penězích moc nesešlo, a tak se pracovníkům často jako odměna za práci vystrojila hostina,“ uvádí Evans. Pro stavbu velkých měst a monumentů bylo důležité zajistit dostatečné množství piva, doslova „aby teklo proudem“.
Sliny jeptišek sloužily jako základ pivního průmyslu předkolumbovské Ameriky.
Výroba chichy
Chicha se nemohla nechat dlouho zrát ani skladovat, protože se rychle kazila. Výroba piva byla proto celoročním úkolem. Ve většině Mezoameriky byly hlavními pivovarníky ženy, jelikož se věřilo, že nejlepší chicha se vyrábí z ženských slin. Dokonce španělský název pochází ze slova „slina“ nebo „plivat“ podle způsobu, jakým se tradičně vyrábí.
Inkové měli dokonce speciální skupinu žen, zvanou no aqllas, které byly podobné urozeným jeptiškám a vařily pivo. Tyto ženy, často příbuzné inckého vládce, musely složit slib cudnosti a byly ve společnosti vysoce ceněny. Jimi vyrobená chicha reprezentovala inckou říši na mezinárodních oslavách, kde císaři a králové pili právě „jejich sliny“, popisuje Evans dávné americké zvyky.
