Jak nám mohou sociální sítě škodit?

Jak nám mohou sociální sítě škodit?

Foto: Vasin Lee / Shutterstock

Aktualizováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Nemůžeme popřít, že se sociální sítě staly součástí našich každodenních životů. Nejsou to ale jen platformy, kde můžete sdílet svůj běžný život. Mimo to se staly také marketingovým a reklamním nástrojem, kde společnosti všeho druhu budují povědomí o své značce a uvádějí jí do co nejlepšího světla. Jejich vlivy jsou nepředstavitelně velké a jen málokdo si uvědomí, že se na nich dá až moc jednoduše překrucovat realita a manipulovat s lidmi.

Reklama
Obsah článku
  1. Vznikající závislost
  2. Porovnávání
  3. Strach z toho, že něco zmeškáme (FOMO)
  4. Izolace, deprese a úzkost
  5. Kyberšikana

A když máte na světě 3 miliardy aktivních uživatelů, jejichž počet se neustále zvyšuje, je jen otázkou času, kdy si sociální sítě podmaní celý svět. Jenže ne každý si uvědomí, že mohou mít nemalý dopad i na naše duševní zdraví.

Vznikající závislost

Z každoročního zvyšování času trávených na sociálních sítích je zřejmé, že sociální platformy jsou návykové. Důvodů je mnoho. Jedním z nich je větší dostupnost internetového připojení a rozšíření tabletů a chytrých telefonů. Ze statistik plyne, že přibližně 95 % lidí ve věku 16 až 24 let vlastní chytrý telefon a 4,5 milionů Čechů starších 16 let mají aktivní účet na sociálních sítích. Mezi ty nejrozšířenější patří Facebook, Instagram, Twitter nebo Pinterest. Hranice mezi běžným užíváním a závislostí je tenká. Je těžké rozlišit, zda člověk internet využívá z důvodu, že musí, či nad jejich užíváním ztratil kontrolu. Pokud sociální sítě mají přednost před vaším reálným životem, máte nutkavou potřebu je neustále kontrolovat a při neuspokojení této potřeby u vás vzrůstá nervozita a hrozí agresivní chování. Mohou to být známky závislosti.

Porovnávání

Všichni víme, že snímky, které na nás na sociálních médiích vyskakují, nemáme brát úplně vážně. Stále v sobě ale máme pocit nejistoty ohledně toho, jak vypadáme nebo jak funguje náš život. Je třeba si uvědomit, že lidé mají tendenci sdílet ze svého života jen to nejlepší. Je pak těžké nepropadat závisti, když vidíte fotky bohatých celebrit, jak vystavují svá štíhlá opálená těla během jejich dovolené na tropické pláži. 

Strach z toho, že něco zmeškáme (FOMO)

Platformy jako Facebook a Instagram mohou vyvolávat pocity, že se ostatní baví, nebo žijí lépe než my. Myšlenka, že nám některé věci unikají, může ovlivnit naši sebeúctu, vyvolat úzkost a zvýšit náš čas strávený na sociálních sítích. Syndrom FOMO (anglické 'fear of missing out') nás nutí zvednout telefon každých pár minut, za účelem zkontrolovat aktuální dění, anebo zareagovat na každé nové upozornění.

Izolace, deprese a úzkost

Studie na univerzitě v Pensylvánii zjistila, že vysoké užívání sociálních sítí spíše zvyšuje pocity izolovanosti a osamocenosti. Lidé jsou sociální tvorové, a proto potřebují kolem sebe fyzickou společnost druhých. Nic nesnižuje stres a nezlepšuje náladu rychleji než osobní kontakt s vašimi blízkými. Čím více upřednostňujeme komunikaci on-line před vztahy mezi lidmi kolem nás, tím více nám hrozí rozvoj nebo zhoršení poruch nálady jako jsou deprese a úzkosti.

Kyberšikana

Přibližně 10 % dospívajících uvedlo, že je na internetových platformách šikanováno a obtěžováno. Na sítích jako je například Twitter mohou být lidé terčem škodlivých fám, lží a zneužívání, které na nich mohou zanechat hluboké emoční jizvy. Máte pak pocit, že se to na vás hrne ze všech stran a nikde se nebudete cítit v bezpečí, dokonce ani ve vašem vlastním domově. Největším problémem je, že když se nám ostatní smějí a obtěžují nás, či nás dokonce vydírají, máme větší strach promluvit a šikanu řešit. V extrémních případech může kyberšikana vést k sebevraždě. 

Sociální sítě jsou navrženy tak, aby přitahovali naši pozornost, udržovali nás online a opakovaně nám dávali vědět o každé nové aktualizaci na našich účtech. Zkrátka takto společnosti vydělávají peníze. Stejně jako hazard, nikotin, alkohol, nebo drogy, může jejich nadměrné používání způsobovat závislost. Když dostaneme označení „To se mi líbí“, příznivou reakci, anebo komentář, z našeho mozku se uvolňuje dopamin, který nám přináší stejný pocit jako třeba výhra na automatu, kousnutí do vaší oblíbené čokolády, anebo uvolnění cigaretou. Čím víc se budeme cítit odměněni, tím více času budeme chtít strávit na sociálních sítích, i přes újmy způsobené jiným důležitým aspektům našich životů.

Reklama
Zdroj článku:
autorský text

Možná jste zmeškali

Historie v krvi: Pět vládců, kteří obrátili moc proti svému národu

Historie v krvi: Pět vládců, kteří obrátili moc proti svému národu

Dějiny jsou plné tyranů, ale jen málokdo se odvážil obrátit svou nenasytnou touhu po moci proti vlastním lidem. Mao, Stalin, Pol Pot, Leopold II. i Hitler – pět mužů, kteří víc než války s cizími zeměmi milovali krutovládu nad těmi, kdo jim byli nejblíž. A jejich zvrácené vize stály životy desítek milionů.

Tyto 2 účesy jsou už dávno pasé. Která žena je nosí, zamrzla hluboko v devadesátkách

Tyto 2 účesy jsou už dávno pasé. Která žena je nosí, zamrzla hluboko…

Vrstvená Rachel, promrzlé konečky i krepované vlasy s motýlky kdysi definovaly celou generaci. Dnes působí jako relikvie z jiné éry.

Retro kvíz: Jestli si tohle pamatujete, nejste už nejmladší – ale zato víte, co je život

Retro kvíz: Jestli si tohle pamatujete, nejste už nejmladší – ale…

Přelom 80. a 90. let byl obdobím, které lze jen těžko popsat někomu, kdo jej nezažil. Změna společenského systému, přechod z beztvaré šedi normalizace do barevného světa nově nabyté svobody a otevření se světu vytvořily jedinečnou atmosféru plnou optimismu a očekávání. Jednalo se zkrátka o jedno z nejzajímavějších období naší novodobé historie.

Tatra 603 a Škoda Felicia: Jak se auta socialismu stala sběratelskými klenoty

Tatra 603 a Škoda Felicia: Jak se auta socialismu stala sběratelskými…

Na první pohled to byla jen obyčejná auta, která brázdila silnice před několika desítkami let. Dnes je spíše potkáváme na srazech nadšenců než v běžném provozu. Co ale způsobilo, že je o ně dnes větší zájem než dříve?

Víte co jíte? Pokud nečtete složení potravin, škodíte sami sobě

Víte co jíte? Pokud nečtete složení potravin, škodíte sami sobě

Na první pohled působí mnoho potravin jako zdravá volba, ale skutečnost bývá často jiná. Barevné obaly nebo líbivé slogany zakrývají třeba vysoký obsah cukru, který nám škodí.

Domácí tablety d myčky: Levné, jednoduché a uděláte si jich stovku najednou

Domácí tablety d myčky: Levné, jednoduché a uděláte si jich stovku…

Myčka je jedna z těch věcí, které člověk ocení až ve chvíli, kdy přestane fungovat. Do té doby ji bereme jako samozřejmost. Otevřít, naházet nádobí, vložit tabletu, zavřít. A pak přijde sprcha. Balení, které ještě nedávno stálo pár korun, najednou leze ke stovkám.

RETROKVÍZ: V devadesátkách se tomu říkalo pochoutka. Dneska by 5 z těchto věcí prošlo maximálně jako recese

RETROKVÍZ: V devadesátkách se tomu říkalo pochoutka. Dneska by 5 z…

Devadesátá léta se nesla v duchu experimentálních chutí. Stačilo jen pár korun a mohli jsme blízkým věnovat sladkou či slanou radost s dosud nevšední chutí. Vybavíte si tyto sladkosti i dnes?

Vyvolávání duchů: Hra s nevysloveným nebo rituál pro odvážné?

Vyvolávání duchů: Hra s nevysloveným nebo rituál pro odvážné?

Ve tmě, za svitu svíček, se skupina ponoří do ticha. Pokojem se ozve výzva: „Pokud duch váhá, nechť nám dá znamení…“ – a najednou stůl zabouří. Vyvolávání duchů fascinuje už staletí. Je to jen kuriózní trik, hra pro odvážné nebo pozvánka k něčemu nebezpečnému? Kde leží hranice mezi fantazií a možným rizikem?

Jste-li narozeni jako Miloš Zeman, tahle vlastnost je vaše plus

Jste-li narozeni jako Miloš Zeman, tahle vlastnost je vaše plus

Narodil se 28.9.1944, je tedy Váha. Pokud s ním sdílíte astrologické znamení, možná máte podobné povahové rysy. Pojďme se na ně podívat. Možná budete příjemně překvapeni.

Husí kůže: Pradávný reflex, který přežil v našem těle

Husí kůže: Pradávný reflex, který přežil v našem těle

Známe to všichni – mrazení při oblíbené písni, při strachu nebo dojetí. Ale proč vlastně máme husí kůži, když nám řídké ochlupení stejně nepomůže? Odpověď je fascinující a sahá hluboko do naší evoluční minulosti.

Doporučené články

Dnes v Ulici: Pavel Báře znovu ukáže, jak velké má srdce a z plánů Martiny Kateřině naskakuje husí kůže

Dnes v Ulici: Pavel Báře znovu ukáže, jak velké má srdce a z plánů Martiny Kateřině naskakuje husí kůže

Tuhle autralskou legraci si nenechte ujít, baví už generace diváků

Tuhle autralskou legraci si nenechte ujít, baví už generace diváků

Zítra v Ulici: Jiřině v úterý spadne kámen ze srdce, Vladimírovi se tam usídlí – a pořádný

Zítra v Ulici: Jiřině v úterý spadne kámen ze srdce, Vladimírovi se tam usídlí – a pořádný

Není to jen seriál o vaření. The Bear znovu ukáže, proč mu propadl celý svět

Není to jen seriál o vaření. The Bear znovu ukáže, proč mu propadl celý svět

František Filipovský: Kvíz o legendě českého humoru

František Filipovský: Kvíz o legendě českého humoru

Reklama