Jak nám mohou sociální sítě škodit?

A když máte na světě 3 miliardy aktivních uživatelů, jejichž počet se neustále zvyšuje, je jen otázkou času, kdy si sociální sítě podmaní celý svět. Jenže ne každý si uvědomí, že mohou mít nemalý dopad i na naše duševní zdraví.

Vznikající závislost

Z každoročního zvyšování času trávených na sociálních sítích je zřejmé, že sociální platformy jsou návykové. Důvodů je mnoho. Jedním z nich je větší dostupnost internetového připojení a rozšíření tabletů a chytrých telefonů. Ze statistik plyne, že přibližně 95 % lidí ve věku 16 až 24 let vlastní chytrý telefon a 4,5 milionů Čechů starších 16 let mají aktivní účet na sociálních sítích. Mezi ty nejrozšířenější patří Facebook, Instagram, Twitter nebo Pinterest. Hranice mezi běžným užíváním a závislostí je tenká. Je těžké rozlišit, zda člověk internet využívá z důvodu, že musí, či nad jejich užíváním ztratil kontrolu. Pokud sociální sítě mají přednost před vaším reálným životem, máte nutkavou potřebu je neustále kontrolovat a při neuspokojení této potřeby u vás vzrůstá nervozita a hrozí agresivní chování. Mohou to být známky závislosti.

Porovnávání

Všichni víme, že snímky, které na nás na sociálních médiích vyskakují, nemáme brát úplně vážně. Stále v sobě ale máme pocit nejistoty ohledně toho, jak vypadáme nebo jak funguje náš život. Je třeba si uvědomit, že lidé mají tendenci sdílet ze svého života jen to nejlepší. Je pak těžké nepropadat závisti, když vidíte fotky bohatých celebrit, jak vystavují svá štíhlá opálená těla během jejich dovolené na tropické pláži. 

Strach z toho, že něco zmeškáme (FOMO)

Platformy jako Facebook a Instagram mohou vyvolávat pocity, že se ostatní baví, nebo žijí lépe než my. Myšlenka, že nám některé věci unikají, může ovlivnit naši sebeúctu, vyvolat úzkost a zvýšit náš čas strávený na sociálních sítích. Syndrom FOMO (anglické 'fear of missing out') nás nutí zvednout telefon každých pár minut, za účelem zkontrolovat aktuální dění, anebo zareagovat na každé nové upozornění.

Izolace, deprese a úzkost

Studie na univerzitě v Pensylvánii zjistila, že vysoké užívání sociálních sítí spíše zvyšuje pocity izolovanosti a osamocenosti. Lidé jsou sociální tvorové, a proto potřebují kolem sebe fyzickou společnost druhých. Nic nesnižuje stres a nezlepšuje náladu rychleji než osobní kontakt s vašimi blízkými. Čím více upřednostňujeme komunikaci on-line před vztahy mezi lidmi kolem nás, tím více nám hrozí rozvoj nebo zhoršení poruch nálady jako jsou deprese a úzkosti.

Kyberšikana

Přibližně 10 % dospívajících uvedlo, že je na internetových platformách šikanováno a obtěžováno. Na sítích jako je například Twitter mohou být lidé terčem škodlivých fám, lží a zneužívání, které na nich mohou zanechat hluboké emoční jizvy. Máte pak pocit, že se to na vás hrne ze všech stran a nikde se nebudete cítit v bezpečí, dokonce ani ve vašem vlastním domově. Největším problémem je, že když se nám ostatní smějí a obtěžují nás, či nás dokonce vydírají, máme větší strach promluvit a šikanu řešit. V extrémních případech může kyberšikana vést k sebevraždě. 

Sociální sítě jsou navrženy tak, aby přitahovali naši pozornost, udržovali nás online a opakovaně nám dávali vědět o každé nové aktualizaci na našich účtech. Zkrátka takto společnosti vydělávají peníze. Stejně jako hazard, nikotin, alkohol, nebo drogy, může jejich nadměrné používání způsobovat závislost. Když dostaneme označení „To se mi líbí“, příznivou reakci, anebo komentář, z našeho mozku se uvolňuje dopamin, který nám přináší stejný pocit jako třeba výhra na automatu, kousnutí do vaší oblíbené čokolády, anebo uvolnění cigaretou. Čím víc se budeme cítit odměněni, tím více času budeme chtít strávit na sociálních sítích, i přes újmy způsobené jiným důležitým aspektům našich životů.