Koberce v obývacím pokoji končí. Smete je nový bezúdržbový, krásný trend
Klasický koberec už nemusí být jediným způsobem, jak zútulnit obývací pokoj. Do moderních...
Doba, kdy byly učňovské obory brány jako poslední možnost, je pryč. Trh práce se změnil – zatímco kancelářské pozice čelí tlaku automatizace, šikovní řemeslníci jsou dnes čím dál víc žádaní a často si mohou vybírat zakázky i podmínky.
Matematika občas připraví překvapení přesně tam, kde ho nejméně čekáte. Tahle rovnice vypadá jako rutinní výpočet - jenže na konci čeká výsledek, který přiměje většinu lidí začít od začátku.
Zapomenuté klíče, hledání brýlí, které máte na očích, nebo jméno herce, co si nemůžete vybavit. Většinou jde jen o únavu nebo přehlcení. Pak je tu ale téma, které vyvolává větší obavy – Alzheimerova choroba. O té se sice mluví čím dál víc, ale stále s určitým ostychem.
Možná to znáte. Předpovědi slibují jasno, ale za chvíli přijde déšť. Pokud vás tohle spoléhání na aplikace unavuje, dá se inspirovat i přírodou. Existují totiž rostliny, které na změnu počasí reagují dřív, než si jí všimnete vy.
Malá nenápadná rostlinka, kterou většina zahrádkářů vytrhává jako plevel, se dostává do centra pozornosti výživových expertů. Ptačinec prostřední obsahuje překvapivé množství živin a jeho konzumace se stává trendem mezi příznivci přírodní stravy.
Ještě před pár lety stály nenápadně ve vitrínách po babičkách, na kredencích nebo zaprášené ve sklepích mezi zavařovačkami. Většina lidí je považovala za obyčejné staré vázy ze skla. Jenže právě tyto kusy dnes dokážou sběratelům pořádně rozbušit srdce. Některé vázy z opálového skla se totiž prodávají za desítky tisíc korun.
Když se na aukci objeví dobře zachovalá Tatra 603, sběratelé napjatě sledují každé přihození. Ceny některých exemplářů už dávno překročily hranici dvou milionů korun. Co přesně určuje hodnotu tohoto vozu, který kdysi vozil ministry a další vysoké funkcionáře?
Kečup patří k nejoblíbenějším omáčkám v českých domácnostech. Jenže jeho složení se v posledních letech výrazně proměnilo - a ne vždy k lepšímu. Podívali jsme se na to, co se skutečně děje v potravinářském průmyslu.
Nastavíte program na 60 °C a očekáváte dokonale hygienicky čisté prádlo. Podle výzkumu z letošního dubna, který publikovali vědci z univerzity De Montfort v britském Leicesteru, to ve skutečnosti funguje úplně jinak. Více než polovina domácích praček totiž deklarovanou teplotu vůbec nedosáhne - některé se nezahřejí ani na 20 stupňů. A bakterie? Ty přežívají, a dokonce sílí.
Doba těžkých litinových radiátorů a potrubí podél stěn postupně mizí. Možná jste si toho všimli i kolem sebe – při rekonstrukcích je lidé nahrazují řešením, které na první pohled ani nepůsobí jako topení. Na zdech se objevují tenké, elegantní panely, které topí téměř okamžitě a vypadají spíš jako obraz nebo zrcadlo. Řeč je o infrapanelech, technologii, která mění způsob, jak doma vnímáme teplo.