Na potomky nekřičí a vychovávají je bez vzteku, přesto je sexuální zneužívání dětí v Grónsku masivní. Oběti většinou mlčí
Foto: thitikorn-yupa / Shutterstock
5 min
V Grónsku se metla sexuálního zneužívání dětí stala naléhavým problémem, protože téměř každé třetí dítě bylo v dětství vystaveno zneužívání a úsilí bojovat proti tomuto problému bylo brzděno přetrvávajícím mlčením.
Reklama
Řídce osídlené autonomní dánské území se potýká s velkými sociálními problémy, včetně vysoké míry sebevražd a alkoholismu. Vláda zdůrazňuje zneužívání alkoholu a hašiše jako zdravotní problém číslo jedna. Odvysílání dokumentu o sexuálním zneužívání v dánské veřejnoprávní televizi v roce 2019 však na toto téma upozornilo a obnovilo závazek arktického ostrova bojovat proti zneužívání dětí.
Na související téma jsem v lednu publikovala článek Když můj otec zesílil natolik, aby zbil dědečka, konečně obnovil rovnováhu sil aneb Mezigenerační trauma Inuitů jako po holocaustu.
„Bylo mi asi šest let... Probudila jsem se v noci, protože se mě někdo dotýkal. Měla jsem svázané ruce, svázaná kolena a on mě týral,“ řekla v dokumentu Anna-Sofie Jonathansenová, obyvatelka Tasiilaqu, odlehlé vesnice na jihovýchodě Grónska, kde – jak dokument uvádí – byla téměř polovina dospělých mladších 60 let v dětství sexuálně zneužívána.
Jak je to možné? Inuité přece vychovávají děti bez vzteku a křiku
Antropoložka Jean Briggsové, která žila rok a půl s Inuity v polární tundře, ve své knize z roku 1970 Never in Anger: Portrait of an Eskimo Family (Nikdy ve vzteku: Portrét eskymácké rodiny – pozn. aut.) popsala klidné – téměř nerušené – techniky používané inuitskými komunitami, aby pomohly dětem naučit zvládat své emoce.
Inuité věří, že křik nic neřeší. Zvýšit hlas na dítě ničemu nepomůže, protože se jen vyděsí a nabydou dojmu, že řev je klíčem k úspěchu. Umí to použít i ve svůj vlastní prospěch. Každý v rodině má svou roli a drobci si moc dobře uvědomují, kdo je autorita. Občas je k vidění matka, která své malé dítě popichuje, aby po ní hodilo kámen. To se nenechá dlouho pobízet a vší silou, která dospělého nezraní, mrští do postavy před sebou. Reakce zraněného ho upozorní na to, co způsobilo. A tak se otevírá cesta k nekonečným hodinám poutavého vyprávění a příběhům.
Sebevraždy na denním pořádku
Tasiilaq také odráží další znepokojivou statistiku, kdy až jeden z pěti Gróňanů spáchá sebevraždu. Grónsko má jednu z nejvyšších měr sebevražd na světě, v průměru jedna na tisíc obyvatel.
„Mnoho dětí je obětí sexuálního zneužívání a zažívá násilí ve svých domovech. Pro mnoho z nich to vede k životu plnému problémů a úzkostí, což vede mnoho mladých lidí k sebevraždě,“ sdělila francouzské tiskové agentuře AFP Jonna Ketwaová, prezidentka nevládní organizace Save the Children v Grónsku.
Alkohol, drogy, zneužívání: Prostě to tak je…
Všudypřítomnost sexuálního zneužívání je silně spojena s konzumací drog a alkoholu a je častější v násilných rodinách, říká Sara Olsvigová, ředitelka UNICEF v Grónsku, která také říká, že chybí znalosti o právech dětí.
Situaci však komplikuje skutečnost, že mezi 56 000 obyvateli Grónska zůstává mlčení o sexuálním zneužívání hluboce zakořeněno. „Pro mnoho z nich to tak prostě je,“ řekla Rikke Blegvadová, učitelka, s níž byl v dokumentu rozhovor.
Mírné zlepšení
Podle studie veřejného zdraví zveřejněné v dubnu 2019 bylo 20 procent Gróňanů narozených po roce 1995 v dětství sexuálně zneužíváno. Tento podíl je méně než poloviční v porovnání s předchozí generací, kdy trpělo zneužíváním až 43 procent lidí narozených v letech 1975 až 1979. Také se začínají objevovat známky postupného prolamování mlčení obětí, protože stále více Grónaňů hlásí úřadům zneužití. V roce 2018 bylo v Grónsku podáno 436 stížností na sexuální delikty, o 50 více než v předchozím roce, z nichž 20 procent se týkalo nezletilých. To představuje osm stížností na 1 000 obyvatel ve srovnání s 1,1 stížností na 1 000 ve zbytku Dánska.
„U policie a státního zastupitelství jsme svědky toho, že v tuto chvíli je tabu kolem sexuálního zneužívání stále mírně zpochybňováno,“ uvedl ve své výroční zprávě šéf grónské policie Bjorn Tegner Bay. Ale také poznamenal, že „je před námi dlouhá cesta“ a v některých oblastech nebylo hlášeno žádné týrání dětí, což naznačuje, že kultura mlčení stále vládne.
Volání o pomoc
„Změny by měly přijít zevnitř," řekla Aaja Chemnitz Larsenová, která zastupuje Grónsko v dánském parlamentu. „Musíme ale spolupracovat s kvalifikovanými lidmi, abychom získali více znalostí a měli trvalou investici,“ dodala a požádala Kodaň o pomoc při řešení tohoto problému. Dokonce i grónský místní parlament, který si tradičně věrně uvědomuje svou autonomii, se obrátil na Dánsko, které běžně zajišťuje pouze státní funkce a zahraniční a obrannou politiku.
Vláda v hlavním městě Nuuku, která je suverénní z hlediska hospodářské a sociální politiky, zavedla strategii s cílem vymýtit sexuální zneužívání dětí do roku 2022. Vláda také přislíbila, že poskytne péči všem postiženým, ale aby tento slib splnila, musí povzbudit sociální pracovníky, aby se přesunuli blíže k nejvzdálenějším oblastem území, kde je sexuální zneužívání častější.
