Česká poštovní známka s chybou má dnes cenu čtyř milionů. Zatím se jich našlo jen sedmnáct
Foto: Vratislav Hugo Brunner, Volné dílo, Creative Commons
3 min
Malý červený lístek, který kdysi stál půl koruny, se dnes draží za miliony. Všechno začalo jednou chybou v tiskárně a nikdo netuší, kde se skrývá zbytek.
Reklama
Když se pomýlil jediný arch
Představte si, že držíte v ruce poštovní známku. Červenou, nenápadnou, s motivem ženy trhající řetězy. Takových se v meziválečném Československu prodaly tisíce. Jenže sedmnáct z nich má dnes hodnotu několika milionů korun. A možná jich existuje víc – jen nevíme kde.
Celý příběh začal v roce 1920, kdy mladá republika vydala sérii známek s názvem „Osvobozená republika“. Jejich tvůrcem byl výtvarník Vratislav Hugo Brunner a hlavním motivem se stala žena přetrhávající okovy – symbol svobody po staletích pod cizí nadvládou. Série vyšla v různých hodnotách, mezi nimi i červená padesátihaléřová.
O sedm let později, v lednu 1927, se poštovní správa rozhodla využít staré zásoby. Z nevyužitých archů měly vzniknout doplatní známky – ty se lepily na zásilky, za které příjemce nezaplatil dostatek poštovného. Na vybrané kusy se proto tisknul nápis DOPLATIT a nová nominální hodnota.
A právě tady se stala chyba. Mezi archy určené k přetisku se omylem dostal list se stovkou padesátihaléřových známek. Barevně splýval s ostatními, takže si záměny nikdo nevšiml. Celý arch dostal přetisk 50/50 h DOPLATIT – tedy hodnotu, kterou už měl. Vznikla známka s dvojí identickou nominální hodnotou.
Holešovická pošta a ztracené dopisy
Chybný arch prošel kontrolou a skončil na poště Praha 14 v Holešovicích. Úředníci ho používali jako běžné doplatní známky – lepili je na obálky, balíky, firemní korespondenci. Nikdo netušil, že drží v ruce budoucí raritu.
Pravda vyšla najevo až 20. října 1928, kdy se v časopise Český filatelista objevila první zmínka o podivné známce s dvojím přetiskem. O týden později o ní psal i Tribuna filatelistů. Sběratelé okamžitě pochopili: pokud byl celý arch použit v provozu, další kusy mohou ležet kdekoli – v archivech firem, ve starých dopisech, v pozůstalostech.
Jenže najít jednu konkrétní známku mezi tisíci doručenými zásilkami bylo téměř nemožné. Do roku 1931 se podařilo objevit pouze deset exemplářů. Další se objevovaly jen sporadicky, někdy až po desetiletích. Dodnes je potvrzeno pouze sedmnáct kusů – všechny s razítkem pražské holešovické pošty.
Co se stalo se zbytkem? Pravděpodobně skončily na smetišti spolu se starými obálkami. Možná ale někde stále existují – zapomenuté v krabici na půdě, v rodinném archivu, mezi papíry po prarodičích.
Miliony za půlkorunu
Vzácnost se postupně promítla do ceny. V listopadu 2016 se jeden kus v Praze vydražil za více než 1,7 milionu korun. O šest let později přišel na řadu exemplář ze zabaveného majetku – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ho poslal do aukce a nový majitel zaplatil 2,9 milionu.
Rekord padl v září 2024. Další ze sedmnácti dochovaných kusů se objevil v pražské aukci a cena vyletěla na 4,05 milionu korun. Za malý červený papírek, který kdysi stál půl koruny.
Stačila jedna chvilka nepozornosti v tiskárně. Jeden špatně zařazený arch. A dnes patří tyto známky k největším raritám československé filatelie. Možná jich existuje víc než sedmnáct – jen čekají, až je někdo najde mezi starými dopisy. Nebo už navždy zmizely v koši na papír.
