Dostat padáka bude od teď snadné. Pozor na zákeřnou změnu v zákoníku práce od ledna 2026
Jistoty, na které byli zaměstnanci dosud zvyklí, se mění. Nyní platí nová pravidla pro ukončení pracovního poměru, která umožňují firmám postupovat rychleji a tvrději než dřív. Výpovědní doba se zkracuje a může doběhnout dřív, než se člověk stihne vůbec rozhlédnout po jiné práci.
Donedávna měl člověk po výpovědi alespoň trochu času se nadechnout, srovnat si myšlenky a začít hledat novou práci. Novela zákoníku práce ovšem výrazně mění pravidla hry a dopad pocítí hlavně zaměstnanci. Výpověď už neznamená dva klidné měsíce navíc, zkušební doba se protahuje a pracovní poměr může skončit nezvykle rychle.
Výpovědní doba běží hned
Jedna ze zásadních změn se týká samotného začátku výpovědní doby. Dříve začala běžet až od prvního dne následujícího měsíce. Nová úprava tohle mění. Výpovědní doba se nově počítá ode dne doručení výpovědi. Jakmile dokument dorazí do e mailu, datové schránky nebo poštovní schránky, čas se spustí okamžitě.
V praxi to pochopitelně znamená méně jistoty pro zaměstnance. Rozdíl několika týdnů může být při hledání nové práce nebo řešení rodinného rozpočtu zásadní. Zaměstnavatelé naopak získávají rychlejší nástroj, jak uzavřít nefunkční pracovní vztah bez zbytečného prodlužování.
Kratší výpovědní doba
Další změna, která v praxi dokáže výrazně zrychlit konec pracovního poměru, se týká výpovědí při porušení povinností nebo dlouhodobě neuspokojivém výkonu. Zákon nově umožňuje zkrátit výpovědní dobu na pouhý jeden měsíc, což je oproti dřívějšímu dvouměsíčnímu standardu výrazný posun.
Typicky se tato úprava uplatní v situacích, kdy zaměstnanec opakovaně nedosahuje požadovaných výsledků, nerespektuje pracovní postupy nebo porušuje pracovní kázeň. Zaměstnavatel však musí mít vše řádně zdokumentované a zaměstnance na problémy předem upozornit, jinak by výpověď nemusela obstát.
Delší zkušební doba
Změny se výrazně dotkly i zkušební doby, tedy období, kdy si zaměstnanec a zaměstnavatel vzájemně ověřují, zda jim spolupráce vyhovuje. U běžných pracovních pozic se zkušební doba prodloužila na čtyři měsíce, u vedoucích pracovníků dokonce až na osm měsíců. Po celou tuto dobu lze pracovní poměr ukončit bez udání důvodu.
Pro zaměstnance to znamená delší období nejistoty. Člověk už pracuje naplno, plánuje osobní život, řeší bydlení, ale zároveň ví, že pracovní poměr může skončit prakticky ze dne na den. Psychologický tlak je o to výraznější a stabilita přichází déle.
Na druhé straně firmy získaly více flexibility. Zaměstnavatelé mají více času poznat skutečné schopnosti nového pracovníka. Delší zkušební doba tak může snížit riziko špatných náborových rozhodnutí. Každopádně pro zaměstnance je však klíčové vědět, že jistota přichází až po výrazně delší době než v minulosti.
Proč stát zavedl změny?
Smyslem takzvané flexinovely zákoníku práce bylo především zpružnění pracovního trhu. Stát reagoval na dlouhodobé výhrady zaměstnavatelů, že rozvazování pracovních poměrů je zbytečně pomalé a administrativně těžkopádné.
Z pohledu zaměstnanců jsou změny ale velmi nepříznivé. Pracovní smlouvy, zkušební doby i výpovědní podmínky se proto vyplatí číst opravdu pečlivě. Jistoty, na které byli lidé zvyklí celé roky, se ztenčily a odpovědnost za vlastní pracovní stabilitu se přesouvá na jednotlivce více než kdy dříve.