Sladké vody ubývá a mizí z ní život. Světový den jezer upozorňuje na nutnost změny
Foto: Pexels
3 min
Tvoří necelá čtyři procenta zemského povrchu, a přesto představují celých 90 procent veškeré tekuté sladké vody. Bez nich by civilizace zkolabovala během týdnů. A lidstvo je za posledních 50 let přivedlo na pokraj kolapsu.
Reklama
Valné shromáždění OSN proto 12. prosince 2024 schválilo rezoluci A/RES/79/142, kterou oficiálně vyhlásilo 27. srpen jako Světový den jezer. První ročník si lidstvo připomnělo loni, druhý připadá na dnešek. Datum odkazuje na zahájení první Světové konference o jezerním prostředí v japonské prefektuře Šiga v roce 1984.
Hlavním iniciátorem se stala vláda Indonésie s podporou více než padesáti států a mezinárodní organizace ILEC. Snaží se upozornit na kritický stav, ve kterém se naše vnitrozemské vody nacházejí. Na Zemi je sice přes 117 milionů jezer, ale jejich ekologická stabilita se otřásá v základech.
Kolaps, který nikdo nevidí
Varování vědců nejsou jen planá. Za posledních padesát let klesly populace sladkovodních živočichů v jezerech a řekách o neuvěřitelných 85 procent.
Rostoucí globální teploty a úbytek zimního ledu způsobují masivní odpařování vody. Do jezer navíc neustále proudí splachy z hnojiv a odpadů, což vede k jejich eutrofizaci a masivnímu šíření nebezpečných sinic.
Pokud lidstvo nezmění svůj přístup, prognózy do roku 2050 jsou alarmující. Hodnota jezerních ekosystémů klesne o pětinu, znečištění se zdvojnásobí a z hnijící biomasy se uvolní obrovské množství metanu.
Osudová změna na břehu Tanganiky
Jak tyto globální změny dopadají na konkrétní lidské osudy, ukazuje situace u afrického jezera Tanganika. Místní rybářské rodiny jsou stoprocentně závislé na úlovcích drobných ryb, jako jsou sledovci rodu Limnothrissa.
Kvůli oteplování povrchových vod se však voda v jezeře přestává přirozeně promíchávat, což brání živinám ze dna dosáhnout hladiny. Výsledkem je drastický kolaps populace planktonu a následný pokles úlovků o 40 procent během pouhých pěti let.
Rybáři musí plout stále dál od břehu, což dramaticky zvyšuje jejich náklady na palivo a vystavuje je nebezpečí při náhlých bouřích. Tento nedostatek ryb na místním trhu má za následek podvýživu dětí v komunitách a strmý nárůst cen základních potravin.
Papír versus realita
Nový Světový den jezer má proto obrovský význam. Jezera totiž fungují jako mimořádně citlivé senzory naší planety, které reagují na klimatické změny mnohem rychleji než světové oceány.
Pokud do roku 2050 dopustíme předpovídaný pětinový pokles hodnoty těchto ekosystémů, ztratíme nejrychleji dostupný zdroj pitné vody pro stovky milionů lidí po celém světě. Tento den je tak klíčovým nástrojem, jak přimět vlády k reálným investicím do obnovy břehů a čištění odpadních vod. Něco málo může ostatně udělat každý z nás. Třeba už jen tím, že si po sobě uklidí na přírodním koupališti.
