Bájné opevněné město, kde vařili psy čau-čau a chodili vzduchem

Město, kde neplatily žádné zákony. Tak se přezdívalo opevněnému městu Kau-lung (anglicky Kowloon) severně od Hongkongu. Ve stejnojmenné čtvrti byl po druhé světové válce postaven komplex 300 budov, které měly sloužit k ubytování valících se čínských imigrantů.

Čtvrť sice ležela na území Hongkongu, ale kuriózně spadala pod samosprávu Číny, jak se dočteme níže. Nikdo se o ni nezajímal. Nekontrolovatelně rostla.

Za celý den ani paprsek

Nové budovy se pod náporem dalších a dalších příchozích začaly stále zvyšovat. Postupně se objevilo i 14 pater, samozřejmě bez stavebních povolení i bezpečných materiálů. Město se stalo vlhkým a horkým peklem, kam slunce po celý den nezasvítilo. Peklo, kde vám dělaly přítomnost splašky a všudypřítomné kabely s amatérsky vedenou elektřinou. Desítky uliček města byly často široké pouze 1–2 m a byly špatně osvětleny a odvodněny. Na horních patrech se také vytvořila neformální síť schodišť a chodeb, která byla tak rozsáhlá, že by bylo možné cestovat celým městem od severu k jihu bez nutnosti jít po zemi.

Pestrá historie

Kau-lunské opevněné město svůj název dostalo až ve 20. století, uvádí wikipedia.org. První záznamy z tohoto místa sahají až do dynastie Sung (960–1279), kdy zde bylo zázemí pro obchod se solí. Záznam z roku 1668 hovoří o tom, že v těchto místech byla vojenská posádka.

Čína zde ukončila svou vládu v roce 1912 a opevněné město ponechala Britům. Ačkoli se Britové přihlásili k vlastnictví opevněného města, v následujících několika desetiletích s ním udělali málo. Protestantská církev zřídila v budově starého čínského správního úřadu domov důchodců a v dalších bývalých kancelářích školu a chudobinec. Kromě těchto institucí se však opevněné město stalo pro britské kolonisty a turisty pouhou kuriozitou; na mapě z roku 1915 bylo označeno jako „čínské město“. 

V roce 1933 hongkongské úřady oznámily plány na demolici většiny rozpadajících se zděných budov města. Úřady kompenzovaly 436 squatterů, kteří tam žili, novými domy. Naopak během 60. a 70. let prošlo město masivní výstavbou, kdy vývojáři stavěli nové modulární struktury, a bylo extrémně hustě osídleno.

Navzdory své přeměně z pevnosti na městskou enklávu si opevněné město zachovalo stejné základní uspořádání. Původní pevnost byla postavena na svahu a sestávala z pozemku o rozloze 2,6 hektarů a  rozměrech přibližně 210×120 metrů. Kamenná zeď obklopující město měla čtyři vchody (než byla demontována v roce 1943).

Drogy a prostituce

Celkově město obývalo na 33 tisíc lidí, a to na ploše necelých 3 hektarů. Stalo se tak světovým unikátem v přepočtu více než milionu obyvatel na kilometr čtverečný. Mezi 50. až 70. lety zde bujel nelegální obchod, prostituce, drogoví dealeři zde často vybírali výpalné. Usadil se zde každý, komu to ve městě neprošlo. Opevněné město Kau-lung se ale stalo i významnou dělnickou základnou.

Nudle pro celý Hongkong

V nuzných podmínkách, které by žádnou hygienickou kontrolou neprošly, se zde kromě jiného vyráběly i nudle pro restaurace po celém Hongkongu. Ve velkém se zde šily oděvy a připravovala se kvanta jídel pro kvanta obyvatel. Dokonce se zde vařil pokrm ze psa plemene čau-čau, který byl jinde zakázán. V této čtvrt pracovali všichni, včetně dětí. Někdy i 14 hodin denně.

Zmizelo z (mapy) povrchu

Bájné město už dnes na mapách nenajdete. V roce 1987 bylo rozhodnuto o vystěhování obyvatelstva a zboření opevněného města. Samozřejmě se vláda všemožně snažila, aby se na toto neutěšené místo co nejrychleji zapomnělo.

Netypický ráj pro (pop) kulturu

Kau-lunské opevněné město fascinovalo a inspirovalo mnohé spisovatele, filmaře i herní vývojáře. Také mnohokrát posloužilo jako prostředí děje v několika filmech.